EU začne zbrojit ve velkém. Von der Leyen prozradila, kde na to vezme

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila plán na mimořádné obranné financování během svého úterního projevu, pouhých 48 hodin před krizovým summitem lídrů EU v Bruselu.

Půjčky v celkové výši 150 miliard eur by měly být dostupné v příštích pěti letech, přičemž by Evropská komise využila svou finanční sílu k získání těchto prostředků na trzích a následně je půjčovala jednotlivým vládám. Tyto půjčky by měly být použity na nákup munice, raket, dronů, protidronových systémů a další vojenské techniky.

Von der Leyen zdůraznila, že tento plán umožní evropským vládám výrazně zvýšit jejich podporu Ukrajině. Nicméně částka 150 miliard eur rozložená mezi 27 států během pěti let je stále výrazně nižší než současné americké obranné výdaje, které v tomto roce dosahují 883 miliard dolarů.

Plán se inspiroval mechanismem, kterým EU získávala finanční prostředky na podporu ekonomik v době pandemie covidu-19, ale tentokrát se nepočítá s přímými dotacemi – veškerá pomoc bude poskytována ve formě půjček. Někteří unijní představitelé už naznačili, že část nevyužitých 93 miliard eur z fondů určených pro covidovou obnovu by mohla být přesunuta právě do obranného rozpočtu.

Trumpovo rozhodnutí zastavit vojenskou pomoc Ukrajině situaci v Evropě dále vyhrotilo. Jeho krok následoval po nedávném setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během něhož americký prezident podle některých zdrojů vůči Kyjevu zaujal tvrdý postoj. Na Trumpovo oznámení reagovali evropské vlády rychlým ujištěním, že podpora Ukrajině bude pokračovat i bez Spojených států. Naopak Kreml rozhodnutí Bílého domu uvítal a podle ruských státních médií označil za „nejlepší příspěvek k míru“.

Von der Leyen svou iniciativu představila jako součást širšího plánu nazvaného „Rearm Europe“ (Přezbrojení Evropy), jehož cílem je mobilizovat až 800 miliard eur na obranu v následujících letech. Tato strategie však vyžaduje intenzivní diplomatická jednání nejen uvnitř EU, ale také s Velkou Británií, NATO a dalšími spojenci, jako jsou Kanada a Norsko.

Evropští velvyslanci se již v úterý sešli k přípravě mimořádného čtvrtečního summitu v Bruselu, na kterém by měl být plán oficiálně přijat. Očekává se, že lídři členských států se nejen zavážou k navýšení vojenské podpory Ukrajině, ale také k širší debatě o budoucnosti evropské bezpečnosti.

Evropské vlády čelí rostoucímu tlaku na zvýšení vojenských výdajů. Členské státy NATO si stanovily cíl vynakládat na obranu minimálně 2 % HDP, nicméně Francie a Velká Británie už naznačily, že jsou připraveny jít ještě dál. Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno uvedl, že Francie zvýší své obranné výdaje na 3 až 3,5 % HDP, což by znamenalo nárůst přibližně o 27 miliard eur oproti současnému stavu.

Jedním z problémů, kterým EU čelí, je dodržování rozpočtových pravidel. Přísné fiskální limity unie brání mnoha vládám v masivním zvyšování obranných výdajů, aniž by porušily pravidla o zadlužení. Von der Leyen proto navrhuje využít výjimečnou únikovou klauzuli, která umožní vyloučit vojenské výdaje z mechanismů postihujících státy za nadměrný schodek. Tato klauzule může být aktivována, pokud se prokáže, že mimořádné okolnosti mají zásadní dopad na veřejné finance členských států.

O konkrétních podmínkách tohoto opatření se bude jednat příští týden na zasedání ministrů financí EU. Von der Leyen také navrhla převedení některých regionálních fondů na obranné účely, usnadnění soukromých investic do obrany a změnu pravidel Evropské investiční banky, aby mohla více podporovat vojenské projekty.

Tento plán znamená zásadní obrat v přístupu EU k obraně, neboť unie se dosud zaměřovala především na ekonomické a infrastrukturní projekty. Rostoucí bezpečnostní hrozby a změna postavení USA ve světě však nutí Evropu přehodnotit svůj přístup a připravit se na možnost, že bude muset více spoléhat sama na sebe.