Německo nechce opakovat chybu ze Sýrie. Co se chystá na islamisty v Iráku?

K tlaku na to, aby Německo dodalo Kurdům zbraně, podle analytičky přispívají minulé zkušenosti z Blízkého východu. "Německo tu má do jisté míry špatné svědomí. V Sýrii vyčkávalo, jak se situace vyvine, a žádné dobré výsledky to nepřineslo," řekla Majorová. "Teď jsme v situaci, kdy se zdá, že by se rychlým jednáním mohlo dosáhnout něčeho pozitivního," dodala.

Kurdští bojovníci volají po tom, aby Berlín nabídl víc než jen humanitární pomoc, kterou už do severního Iráku poslal. Žádají především protitankové zbraně a munici.

Německá vláda už přislíbila Kurdům dodávky nesmrtících bojových prostředků, jako jsou helmy, neprůstřelné vesty nebo brýle pro noční vidění. Steinmeier dnes na společné tiskové konferenci s ministryní obrany Ursulou von der Leyenovou uvedl, že Berlín chce posílit schopnost sebeobrany Kurdů.

Podle von der Leyenové nyní Německo zjišťuje, jaké zbraně by byly pro Kurdy nejvhodnější, a o dodávce rozhodne do týdne. V médiích se spekuluje o tom, že by vláda mohla nabídnout protipancéřové rakety typu Milan, které už německá armáda vyřadila z aktivní výzbroje.

Poskytnout zbraně Kurdům už se rozhodly Británie, Itálie či Francie. Zbrojní dodávky chystá i Česko, nejspíš půjde o lehké ruční zbraně a munici.

Podle Majorové ale bude komplikované i právní zajištění případné dodávky německých zbraní. Podle zákonů je možné vyvážet zbraně pouze do zemí Evropské unie a NATO. U ostatních dodávek se musí jednat o "strategické spojence" a pro vývoz zbraní je nutné v každém jednotlivém případě doložit, že kontrakt posiluje bezpečnostní zájmy Německa. Není jasné, zda by se tuto podmínku podařilo v případě poskytnutí zbraní kurdským bojovníkům splnit.

Kontinuální území, o němž je zde řeč, se nazývá Kurdistán. Samotný název je standardní íránskou složeninou, v níž se uplatňuje univerzálně použitelná přípona –(i)stán, označující ve spojení s etnonymem „místo". Jde tedy o pojmenování sídlišť daného etnika. Takto zcela analogicky existují či existovaly územní názvy jako Arabistán, Balúčistán, Lúristán apod., přičemž daleko nejznámějšími příklady jsou názvy současných středoasijských států – Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán.

Geografické názvy tohoto typu, jež jsou příznačné pro íránskou jazykovou a civilizační sféru v nejširším smyslu, pochopitelně vcházely v používání mnohem později než vznikla příslušná etnonyma. Takto i Kurdistán jako termín existuje od 12.století, kdy ho zavedla dynastie Seldžukovců jako název administrativní jednotky, pokrývající jen zlomek toho, co dnes pod pojmem Kurdistán rozumíme, informuje kurdove.ecn.cz.

Právě tak Kurdové, kteří jazykově i etnicky náleží do íránské větve indoevropské rodiny, jsou bezpochyby starší než jejich „–(i)stán". Jejich domovem, tj. oblastí známou dnes jako Kurdistán, je hornaté území táhnoucí se směrem ze severozápadu na jihovýchod, jehož páteří je horstvo Zágros.V severních a západních oblastech pokračuje kurdské osídlení do pohoří známých v Evropě pod názvy Taurus, Amanus (obě při pobřeží Středozemního moře) a zčásti též Pontus (při pobřeží Černého moře). Protože severovýchodní část dotyčného regionu bývala též domovem Arménů, je možné setkat se na mapách rovněž s jejím souhrnným pojmenováním Arménská vysočina.