NATO končí s naivitou, Putina má zastavit tato hrozba

Brusel - NATO si už patrně nemyslí, že by vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dokázala napravit diplomacie. Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen dnes nastínil plány Západu, které by měly zabrzdit ruskou agresi. NATO prý nasadí několikatisícovou sílu ve východní Evropě. Podrobnosti celé akce jsou zatím tajné, více snad bude známo po summitu NATO, který se koná 4. a 5. září v Newportu u Cardiffu v britském Walesu.

Rasmussen poznamenal, že zřízení takového předsunutého oddílu společných aliančních sil rychlé reakce je odpovědí na agresivní ruské chování z poslední doby, mělo by však NATO pomoci vypořádat se také s dalšími možnými hrozbami.

"Znamená to viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba," řekl generální tajemník aliance. Všechny kroky, které NATO v tomto směru dělá, jsou podle něj v souladu se zakládacím aktem NATO-Rusko z roku 1997, tedy základním dokumentem upravujícím vztahy Moskvy a aliance. Naopak Rusko se podle Rasmussena svým postupem na Ukrajině dostalo s tímto dokumentem do rozporu.

NATO se podle svého generálního tajemníka musí vyrovnat s tím, že jej Moskva vnímá jako protivníka. "Investovali jsme mnoho snah do vytvoření konstruktivního partnerství s Ruskem," poznamenal Rasmussen s tím, že vrcholem byl summit NATO-Rusko v prosinci 2010.

"Dnes se nicméně musíme postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka," prohlásil Rasmussen. Lituje prý toho, neboť v zájmu euroatlantické bezpečnosti je silné partnerství s Ruskem. "Ale nemůžeme si dovolit naivitu, nemáme iluze. Čelíme realitě, že nás Rusko pokládá za protivníka a této situaci se přizpůsobíme," prohlásil Rasmussen.

Příliš mnoho podrobností co do počtů, rychlosti či rozmístění nové síly s velmi vysokým stupněm připravenosti ale dnes novinářům nenabídl. Takové detaily prý vypracují vojenští odborníci až poté, co summit dá projektu politicky zelenou. Deník Financial Times minulý týden psal až o 10.000 vojácích, na projektu se prý nyní podílí především Británie, Dánsko, Nizozemsko, tři pobaltské republiky a Norsko.

Rasmussen poznamenal, že součástí konceptu je také určitý odstrašující efekt podobné síly. "Kterýkoliv agresor bude vědět, že když začne uvažovat o útoku na spojeneckou zemi, utká se nejen s její armádou, ale také s jednotkami NATO," vysvětlil.

Psali jsme: Válka v Evropě není výmysl. Putin může uvažovat o jaderných útocích, varuje polský tisk  

Spojenci by měli do této jednotky přispívat na rotačním principu, nemá tedy formálně jít o "trvalé" rozmístění. K dispozici bude také potřebná vzdušná nebo námořní podpora i jednotky speciálních sil.

Nová jednotka je součástí chystaného takzvaného akčního plánu připravenosti stejně jako související plány týkající se podpory a zázemí. Nové, rychle reagující uskupení totiž bude potřebovat základny, dopředu připravené zásoby a podobně. "Tato síla bude cestovat nalehko, ale útočit tvrdě," vysvětlil Rasmussen.

Podobné projekty ale stojí peníze, upozornil Rasmussen. Generální tajemník NATO proto od členských zemí na summitu čeká závazek, že s končící hospodářskou krizí zastaví propad obranných rozpočtů a větší peníze pak budou utrácet na ty správné věci.

John Mearsheimer ve svém článku v časopise Foreign Affairs předkládá svoji úvahu nad příčinou současného konfliktu na Ukrajině. (John J. Mearsheimer: "Why the Ukraine Crisis Is the West's Fault: The Liberal Delusions That Provoked Putin").

Hned v úvodu zavrhuje představu, že krize je způsobená bezvýhradně ruskou agresí a naopak většinu viny svaluje na Spojené státy a jejich evropské spojence, kteří od pádu železné opony neustále rozšiřují svůj vliv na východ v podobě přijímání nových členských států do NATO a Evropské unie, které dříve byly pod ruským vlivem. Západ tímto Rusko provokoval tak dlouho, dokud to neskončilo u současného stavu, kdy Rusko anektovalo Krym, materiálně podporuje proruské separatisty na Ukrajině a dokonce nasazuje své vojáky.

"Klást vinu Západu za rozšiřování nadnárodních organizací, které jsou navrženy tak, aby bránily podobné agresi, jež se právě na Ukrajině děje, evokuje tón appeasmentu. Hlavně neprovést nic, aby se Moskva nerozlítila. Putina je nutno chápat jako diktátora, který stojí na ruinách kdysi mocného impéria, jež chce přivést zpět k životu; obraz připomínající Německo po první světové válce. Takovouto hrozbu je možné zažehnat pouze pevným semknutím Evropy a posílením kolektivní bezpečnosti. Nadcházející summit NATO ve Walesu je proto příležitostí, kdy Aliance může dokázat, že její raison d'être (smysl bytí - pozn.red.) je stále relevantní. Je nutné, aby na Východ vyslala jasný signál a jednotně vystoupila s nekompromisní kritikou Putinovy politiky, která ohrožuje mír v Evropě," kontruje Maxim Kučera z Institutu mezinárodních studií na serveru Natoaktual.cz.

Související

Andrej Babiš

Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání. 
NATO

Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán

Letošní summit NATO v turecké Ankaře dospěl ke svému konci. Lídři členských zemí, k nimž patří i Česko, si znovu přislíbili pomoc v případě napadení. Rusko bylo označeno za hrozbu, jím napadená Ukrajina se může těšit na další podporu ze strany aliančních spojenců. V závěrečné deklaraci se zmiňuje také Írán. 

Více souvisejících

NATO Rusko Anders Fogh Rasmussen

Aktuálně se děje

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

včera

včera

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

včera

včera

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Proti Trumpovým obviněním z volební manipulace se bouří Čína i Američané. Blouzní, zní od guvernérů

Čína ostře reagovala na obvinění amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ji ve svém čtvrtečním večerním projevu osočil z provedení největšího zneužití volebních dat v historii. Prezident prohlásil, že Peking získal 220 milionů citlivých spisů o amerických voličích a že se na základě neoficiálních zpravodajských informací snažil masově vyrábět nelegální hlasovací lístky. Čínské ministerstvo zahraničí tato tvrzení okamžitě odmítlo s tím, že nemají žádný faktický základ, a zopakovalo, že země striktně dodržuje zásadu nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států.

včera

Mečiar, Vladimír

Havel mi nabídl místo premiéra, pokud odstavím Klause, tvrdí Mečiar

Bývalý slovenský premiér Vladimír Mečiar a někdejší český prezident a předseda vlády Václav Klaus se v rozhovoru pro agenturu SITA vrátili k rozdělení Československa. Podle Mečiara nebylo rozpadu společného státu možné zabránit, neboť debaty o fungování federace se bezvýsledně vlekly již od roku 1990. V době jejich nástupu k moci byla federace v podstatě rozložená a tehdejší politické elity na narovnání vzájemných vztahů rezignovaly. Rozhodování o dalším osudu země tak zůstalo na bedrech nových reprezentací, které musely narůstající krizi rázně vyřešit.

včera

včera

Barrandovský most

U Barrandovského mostu se zřítila betonová plastika

Policisté se od dnešního rána zabývají incidentem v bezprostředním okolí Barrandovského mostu v Praze. Částečně se tam totiž zřítila betonová plastika. Událost se obešla bez zranění, ačkoliv sutiny spadly na vozovku a přilehlou cyklostezku. 

včera

Prezident Trump

Proč Trump označuje volební systém za katastrofální? Nesmířil se s prohrou a chystá se na další drtivou porážku

Americký prezident Donald Trump ve svém televizním projevu prohlásil, že jeho záměrem není oslabit důvěru ve volební proces, vzápětí však udělal vše pro to, aby Američany přesvědčil, že hlasování v zemi je zmanipulované. Během svého sedmadvacetiminutového vystoupení přirovnal Spojené státy k zemím třetího světa a volební systém označil za katastrofálně zranitelný. Podle kritiků a demokratických představitelů však tato rétorika neslouží k nápravě systému, ale k přípravě argumentů před nadcházejícími kongresovými volbami, v nichž republikánům hrozí ztráta většiny.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Bílý dům zveřejnil dokumenty, které měly potvrdit Trumpova slova o Číně. Nepotvrzují vůbec nic

Americký prezident Donald Trump během svého projevu z Bílého domu předestřel pět zásadních bodů, kterými se snažil doložit nefunkčnost celého aparátu. Tvrdil například, že Čína získala osobní údaje o stovkách milionů amerických voličů a že se aktivně snažila poškodit jeho politickou pozici. Dále varoval před zranitelností sčítacích přístrojů a registrací obrovského množství neoprávněných osob či zemřelých. Všechny tyto domnělé podvody pak měla před hlavou státu záměrně tajit samotná zpravodajská komunita.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu

Americká armáda podnikla již šestou noc po sobě vlnu úderů proti Íránu v rámci pokračujícího boje o kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem. Podle prohlášení amerického ústředního velitelství Centcom je cílem těchto operací oslabení íránských vojenských kapacit. Souběžně s leteckými údery americké síly v rámci námořní blokády íránských přístavů obsadily jedno z plavidel a odklonily tři komerční lodě, které se pokusily blokádu prorazit.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Američané Trumpově teorii o ukradených volbách nevěří. Jeho projev byl plný dávno vyvrácených tvrzení

Televizní projev Donalda Trumpa nepřinesl zásadní nová fakta, mohl by se však stát klíčovým momentem, který naznačuje jeho strategii pro nadcházející kongresové volby. Prezident se v něm zaměřil na údajné hrozby v americkém volebním systému, což kritici vnímají jako přípravu půdy pro případné zpochybnění budoucích volebních výsledků v případě neúspěchu jeho strany.

včera

včera

Dva mrtví po útoku na ubytovně. Pachatelem má být sanitář z IKEM, případ řeší GIBS

Pražští policisté ve čtvrtek večer zasahovali na jedné z ubytoven, kde došlo k útoku. Jeden z napadených zemřel, další utrpěl zranění. Po smrti je také útočník, jehož zneškodnili zasahující policisté. Případem se tak zabývá i policejní inspekce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy