NATO končí s naivitou, Putina má zastavit tato hrozba

Brusel - NATO si už patrně nemyslí, že by vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dokázala napravit diplomacie. Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen dnes nastínil plány Západu, které by měly zabrzdit ruskou agresi. NATO prý nasadí několikatisícovou sílu ve východní Evropě. Podrobnosti celé akce jsou zatím tajné, více snad bude známo po summitu NATO, který se koná 4. a 5. září v Newportu u Cardiffu v britském Walesu.

Rasmussen poznamenal, že zřízení takového předsunutého oddílu společných aliančních sil rychlé reakce je odpovědí na agresivní ruské chování z poslední doby, mělo by však NATO pomoci vypořádat se také s dalšími možnými hrozbami.

"Znamená to viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba," řekl generální tajemník aliance. Všechny kroky, které NATO v tomto směru dělá, jsou podle něj v souladu se zakládacím aktem NATO-Rusko z roku 1997, tedy základním dokumentem upravujícím vztahy Moskvy a aliance. Naopak Rusko se podle Rasmussena svým postupem na Ukrajině dostalo s tímto dokumentem do rozporu.

NATO se podle svého generálního tajemníka musí vyrovnat s tím, že jej Moskva vnímá jako protivníka. "Investovali jsme mnoho snah do vytvoření konstruktivního partnerství s Ruskem," poznamenal Rasmussen s tím, že vrcholem byl summit NATO-Rusko v prosinci 2010.

"Dnes se nicméně musíme postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka," prohlásil Rasmussen. Lituje prý toho, neboť v zájmu euroatlantické bezpečnosti je silné partnerství s Ruskem. "Ale nemůžeme si dovolit naivitu, nemáme iluze. Čelíme realitě, že nás Rusko pokládá za protivníka a této situaci se přizpůsobíme," prohlásil Rasmussen.

Příliš mnoho podrobností co do počtů, rychlosti či rozmístění nové síly s velmi vysokým stupněm připravenosti ale dnes novinářům nenabídl. Takové detaily prý vypracují vojenští odborníci až poté, co summit dá projektu politicky zelenou. Deník Financial Times minulý týden psal až o 10.000 vojácích, na projektu se prý nyní podílí především Británie, Dánsko, Nizozemsko, tři pobaltské republiky a Norsko.

Rasmussen poznamenal, že součástí konceptu je také určitý odstrašující efekt podobné síly. "Kterýkoliv agresor bude vědět, že když začne uvažovat o útoku na spojeneckou zemi, utká se nejen s její armádou, ale také s jednotkami NATO," vysvětlil.

Psali jsme: Válka v Evropě není výmysl. Putin může uvažovat o jaderných útocích, varuje polský tisk  

Spojenci by měli do této jednotky přispívat na rotačním principu, nemá tedy formálně jít o "trvalé" rozmístění. K dispozici bude také potřebná vzdušná nebo námořní podpora i jednotky speciálních sil.

Nová jednotka je součástí chystaného takzvaného akčního plánu připravenosti stejně jako související plány týkající se podpory a zázemí. Nové, rychle reagující uskupení totiž bude potřebovat základny, dopředu připravené zásoby a podobně. "Tato síla bude cestovat nalehko, ale útočit tvrdě," vysvětlil Rasmussen.

Podobné projekty ale stojí peníze, upozornil Rasmussen. Generální tajemník NATO proto od členských zemí na summitu čeká závazek, že s končící hospodářskou krizí zastaví propad obranných rozpočtů a větší peníze pak budou utrácet na ty správné věci.

John Mearsheimer ve svém článku v časopise Foreign Affairs předkládá svoji úvahu nad příčinou současného konfliktu na Ukrajině. (John J. Mearsheimer: "Why the Ukraine Crisis Is the West's Fault: The Liberal Delusions That Provoked Putin").

Hned v úvodu zavrhuje představu, že krize je způsobená bezvýhradně ruskou agresí a naopak většinu viny svaluje na Spojené státy a jejich evropské spojence, kteří od pádu železné opony neustále rozšiřují svůj vliv na východ v podobě přijímání nových členských států do NATO a Evropské unie, které dříve byly pod ruským vlivem. Západ tímto Rusko provokoval tak dlouho, dokud to neskončilo u současného stavu, kdy Rusko anektovalo Krym, materiálně podporuje proruské separatisty na Ukrajině a dokonce nasazuje své vojáky.

"Klást vinu Západu za rozšiřování nadnárodních organizací, které jsou navrženy tak, aby bránily podobné agresi, jež se právě na Ukrajině děje, evokuje tón appeasmentu. Hlavně neprovést nic, aby se Moskva nerozlítila. Putina je nutno chápat jako diktátora, který stojí na ruinách kdysi mocného impéria, jež chce přivést zpět k životu; obraz připomínající Německo po první světové válce. Takovouto hrozbu je možné zažehnat pouze pevným semknutím Evropy a posílením kolektivní bezpečnosti. Nadcházející summit NATO ve Walesu je proto příležitostí, kdy Aliance může dokázat, že její raison d'être (smysl bytí - pozn.red.) je stále relevantní. Je nutné, aby na Východ vyslala jasný signál a jednotně vystoupila s nekompromisní kritikou Putinovy politiky, která ohrožuje mír v Evropě," kontruje Maxim Kučera z Institutu mezinárodních studií na serveru Natoaktual.cz.

Související

Více souvisejících

NATO Rusko Anders Fogh Rasmussen

Aktuálně se děje

před 58 minutami

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

před 3 hodinami

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 4 hodinami

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

před 5 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 12 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 15 hodinami

včera

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy