Brusel - NATO si už patrně nemyslí, že by vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dokázala napravit diplomacie. Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen dnes nastínil plány Západu, které by měly zabrzdit ruskou agresi. NATO prý nasadí několikatisícovou sílu ve východní Evropě. Podrobnosti celé akce jsou zatím tajné, více snad bude známo po summitu NATO, který se koná 4. a 5. září v Newportu u Cardiffu v britském Walesu.
Rasmussen poznamenal, že zřízení takového předsunutého oddílu společných aliančních sil rychlé reakce je odpovědí na agresivní ruské chování z poslední doby, mělo by však NATO pomoci vypořádat se také s dalšími možnými hrozbami.
"Znamená to viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba," řekl generální tajemník aliance. Všechny kroky, které NATO v tomto směru dělá, jsou podle něj v souladu se zakládacím aktem NATO-Rusko z roku 1997, tedy základním dokumentem upravujícím vztahy Moskvy a aliance. Naopak Rusko se podle Rasmussena svým postupem na Ukrajině dostalo s tímto dokumentem do rozporu.
NATO se podle svého generálního tajemníka musí vyrovnat s tím, že jej Moskva vnímá jako protivníka. "Investovali jsme mnoho snah do vytvoření konstruktivního partnerství s Ruskem," poznamenal Rasmussen s tím, že vrcholem byl summit NATO-Rusko v prosinci 2010.
"Dnes se nicméně musíme postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka," prohlásil Rasmussen. Lituje prý toho, neboť v zájmu euroatlantické bezpečnosti je silné partnerství s Ruskem. "Ale nemůžeme si dovolit naivitu, nemáme iluze. Čelíme realitě, že nás Rusko pokládá za protivníka a této situaci se přizpůsobíme," prohlásil Rasmussen.
Příliš mnoho podrobností co do počtů, rychlosti či rozmístění nové síly s velmi vysokým stupněm připravenosti ale dnes novinářům nenabídl. Takové detaily prý vypracují vojenští odborníci až poté, co summit dá projektu politicky zelenou. Deník Financial Times minulý týden psal až o 10.000 vojácích, na projektu se prý nyní podílí především Británie, Dánsko, Nizozemsko, tři pobaltské republiky a Norsko.
Rasmussen poznamenal, že součástí konceptu je také určitý odstrašující efekt podobné síly. "Kterýkoliv agresor bude vědět, že když začne uvažovat o útoku na spojeneckou zemi, utká se nejen s její armádou, ale také s jednotkami NATO," vysvětlil.
Psali jsme: Válka v Evropě není výmysl. Putin může uvažovat o jaderných útocích, varuje polský tiskSpojenci by měli do této jednotky přispívat na rotačním principu, nemá tedy formálně jít o "trvalé" rozmístění. K dispozici bude také potřebná vzdušná nebo námořní podpora i jednotky speciálních sil.
Nová jednotka je součástí chystaného takzvaného akčního plánu připravenosti stejně jako související plány týkající se podpory a zázemí. Nové, rychle reagující uskupení totiž bude potřebovat základny, dopředu připravené zásoby a podobně. "Tato síla bude cestovat nalehko, ale útočit tvrdě," vysvětlil Rasmussen.
Podobné projekty ale stojí peníze, upozornil Rasmussen. Generální tajemník NATO proto od členských zemí na summitu čeká závazek, že s končící hospodářskou krizí zastaví propad obranných rozpočtů a větší peníze pak budou utrácet na ty správné věci.
John Mearsheimer ve svém článku v časopise Foreign Affairs předkládá svoji úvahu nad příčinou současného konfliktu na Ukrajině. (John J. Mearsheimer: "Why the Ukraine Crisis Is the West's Fault: The Liberal Delusions That Provoked Putin").
Hned v úvodu zavrhuje představu, že krize je způsobená bezvýhradně ruskou agresí a naopak většinu viny svaluje na Spojené státy a jejich evropské spojence, kteří od pádu železné opony neustále rozšiřují svůj vliv na východ v podobě přijímání nových členských států do NATO a Evropské unie, které dříve byly pod ruským vlivem. Západ tímto Rusko provokoval tak dlouho, dokud to neskončilo u současného stavu, kdy Rusko anektovalo Krym, materiálně podporuje proruské separatisty na Ukrajině a dokonce nasazuje své vojáky.
"Klást vinu Západu za rozšiřování nadnárodních organizací, které jsou navrženy tak, aby bránily podobné agresi, jež se právě na Ukrajině děje, evokuje tón appeasmentu. Hlavně neprovést nic, aby se Moskva nerozlítila. Putina je nutno chápat jako diktátora, který stojí na ruinách kdysi mocného impéria, jež chce přivést zpět k životu; obraz připomínající Německo po první světové válce. Takovouto hrozbu je možné zažehnat pouze pevným semknutím Evropy a posílením kolektivní bezpečnosti. Nadcházející summit NATO ve Walesu je proto příležitostí, kdy Aliance může dokázat, že její raison d'être (smysl bytí - pozn.red.) je stále relevantní. Je nutné, aby na Východ vyslala jasný signál a jednotně vystoupila s nekompromisní kritikou Putinovy politiky, která ohrožuje mír v Evropě," kontruje Maxim Kučera z Institutu mezinárodních studií na serveru Natoaktual.cz.
Související
Babiš přiznal, že Česko asi nedá dvě procenta na obranu. Spoléhá na Trumpa
Babiš nevyloučil Pavlovu účast na summitu NATO. Vláda rozhodne v červnu
NATO , Rusko , Anders Fogh Rasmussen
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 2 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 3 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 4 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 5 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 7 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 8 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 9 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 11 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák