Brusel - NATO si už patrně nemyslí, že by vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dokázala napravit diplomacie. Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen dnes nastínil plány Západu, které by měly zabrzdit ruskou agresi. NATO prý nasadí několikatisícovou sílu ve východní Evropě. Podrobnosti celé akce jsou zatím tajné, více snad bude známo po summitu NATO, který se koná 4. a 5. září v Newportu u Cardiffu v britském Walesu.
Rasmussen poznamenal, že zřízení takového předsunutého oddílu společných aliančních sil rychlé reakce je odpovědí na agresivní ruské chování z poslední doby, mělo by však NATO pomoci vypořádat se také s dalšími možnými hrozbami.
"Znamená to viditelnější přítomnost NATO na východě na tak dlouho, jak to bude potřeba," řekl generální tajemník aliance. Všechny kroky, které NATO v tomto směru dělá, jsou podle něj v souladu se zakládacím aktem NATO-Rusko z roku 1997, tedy základním dokumentem upravujícím vztahy Moskvy a aliance. Naopak Rusko se podle Rasmussena svým postupem na Ukrajině dostalo s tímto dokumentem do rozporu.
NATO se podle svého generálního tajemníka musí vyrovnat s tím, že jej Moskva vnímá jako protivníka. "Investovali jsme mnoho snah do vytvoření konstruktivního partnerství s Ruskem," poznamenal Rasmussen s tím, že vrcholem byl summit NATO-Rusko v prosinci 2010.
"Dnes se nicméně musíme postavit realitě, že Rusko nepokládá NATO za partnera. Vidíme v ruských vojenských dokumentech, slyšíme z prohlášení ruských politiků, že pokládají NATO za protivníka," prohlásil Rasmussen. Lituje prý toho, neboť v zájmu euroatlantické bezpečnosti je silné partnerství s Ruskem. "Ale nemůžeme si dovolit naivitu, nemáme iluze. Čelíme realitě, že nás Rusko pokládá za protivníka a této situaci se přizpůsobíme," prohlásil Rasmussen.
Příliš mnoho podrobností co do počtů, rychlosti či rozmístění nové síly s velmi vysokým stupněm připravenosti ale dnes novinářům nenabídl. Takové detaily prý vypracují vojenští odborníci až poté, co summit dá projektu politicky zelenou. Deník Financial Times minulý týden psal až o 10.000 vojácích, na projektu se prý nyní podílí především Británie, Dánsko, Nizozemsko, tři pobaltské republiky a Norsko.
Rasmussen poznamenal, že součástí konceptu je také určitý odstrašující efekt podobné síly. "Kterýkoliv agresor bude vědět, že když začne uvažovat o útoku na spojeneckou zemi, utká se nejen s její armádou, ale také s jednotkami NATO," vysvětlil.
Psali jsme: Válka v Evropě není výmysl. Putin může uvažovat o jaderných útocích, varuje polský tiskSpojenci by měli do této jednotky přispívat na rotačním principu, nemá tedy formálně jít o "trvalé" rozmístění. K dispozici bude také potřebná vzdušná nebo námořní podpora i jednotky speciálních sil.
Nová jednotka je součástí chystaného takzvaného akčního plánu připravenosti stejně jako související plány týkající se podpory a zázemí. Nové, rychle reagující uskupení totiž bude potřebovat základny, dopředu připravené zásoby a podobně. "Tato síla bude cestovat nalehko, ale útočit tvrdě," vysvětlil Rasmussen.
Podobné projekty ale stojí peníze, upozornil Rasmussen. Generální tajemník NATO proto od členských zemí na summitu čeká závazek, že s končící hospodářskou krizí zastaví propad obranných rozpočtů a větší peníze pak budou utrácet na ty správné věci.
John Mearsheimer ve svém článku v časopise Foreign Affairs předkládá svoji úvahu nad příčinou současného konfliktu na Ukrajině. (John J. Mearsheimer: "Why the Ukraine Crisis Is the West's Fault: The Liberal Delusions That Provoked Putin").
Hned v úvodu zavrhuje představu, že krize je způsobená bezvýhradně ruskou agresí a naopak většinu viny svaluje na Spojené státy a jejich evropské spojence, kteří od pádu železné opony neustále rozšiřují svůj vliv na východ v podobě přijímání nových členských států do NATO a Evropské unie, které dříve byly pod ruským vlivem. Západ tímto Rusko provokoval tak dlouho, dokud to neskončilo u současného stavu, kdy Rusko anektovalo Krym, materiálně podporuje proruské separatisty na Ukrajině a dokonce nasazuje své vojáky.
"Klást vinu Západu za rozšiřování nadnárodních organizací, které jsou navrženy tak, aby bránily podobné agresi, jež se právě na Ukrajině děje, evokuje tón appeasmentu. Hlavně neprovést nic, aby se Moskva nerozlítila. Putina je nutno chápat jako diktátora, který stojí na ruinách kdysi mocného impéria, jež chce přivést zpět k životu; obraz připomínající Německo po první světové válce. Takovouto hrozbu je možné zažehnat pouze pevným semknutím Evropy a posílením kolektivní bezpečnosti. Nadcházející summit NATO ve Walesu je proto příležitostí, kdy Aliance může dokázat, že její raison d'être (smysl bytí - pozn.red.) je stále relevantní. Je nutné, aby na Východ vyslala jasný signál a jednotně vystoupila s nekompromisní kritikou Putinovy politiky, která ohrožuje mír v Evropě," kontruje Maxim Kučera z Institutu mezinárodních studií na serveru Natoaktual.cz.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
před 1 hodinou
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
před 1 hodinou
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
před 2 hodinami
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
před 3 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
před 4 hodinami
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
před 5 hodinami
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
před 6 hodinami
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
před 8 hodinami
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
před 9 hodinami
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
včera
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
včera
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
včera
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
včera
Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky
včera
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
včera
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
včera
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
včera
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
včera
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
včera
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.
Zdroj: Libor Novák