Poslední projev šéfa NATO: O co jde Putinovi? Padala ostrá slova

Rasmussen jednoznačně podpořil vojenský zásah proti organizaci Islámský stát (IS) na území Sýrie a Iráku. "Není to stát, je to teroristická skupina," zdůraznil generální tajemník aliance. NATO ale neplánuje své přímé vojenské zapojení do operací, chystaných koalicí několika zemí. Aliance je připravena, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. "Jsme v bojové linii nové bitvy - bitvy mezi tolerancí a fanatismem, mezi demokracií a totalitarismem, mezi otevřenými a zavřenými společnostmi," prohlásil Rasmussen, kterého od počátku příštího měsíce v křesle generálního tajemníka vystřídá Jens Stoltenberg z Norska.

Rusko svým chováním okolo Krymu a na východě Ukrajiny porušilo všechny mezinárodní smlouvy a pravidla, která od konce studené války udržovala v Evropě mír, míní Rasmussen. Připomněl také Moldavsko a Gruzii, kde Rusko stejně jako na Ukrajině využívalo ekonomický tlak a vojenskou sílu k vyvolání nestability.

"Obávám se, že ruským zájmem je založit další, dlouhodobý, zmrazený konflikt v oblasti. Myslím, že dlouhodobou ruskou ambicí je obnovit zónu vlivu v blízkém zahraničí a zabránit sousedním zemím v euroatlantické intergaci s NATO a EU," poznamenal Rasmussen v následné debatě.

I když Rusko porušilo své mezinárodní závazky a nelegálně vojensky zasáhlo na Ukrajině, není pro spojence bezprostření hrozbou, řekl také generální tajemník NATO. "Rusko ví, že máme článek pět Severoatlantické smlouvy, který spojence chrání," řekl.