Začíná "Nobelův týden": Kdo získá prestižní cenu? Napětí roste

Stockholm - Kdo letos získá Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii, literaturu, mír a ekonomii? To se dozvíme už příští týden, nyní se zatím pouze čile spekuluje nebo dokonce sází. Nejsložitější to je s oceněním pro spisovatele a mírotvorce.

Loni se v souvislosti s Nobelovými cenami hovořilo hlavně o ceně za fyziku, kterou podle očekávání získali Brit Peter Higgs a Belgičan François Englert za několik desetiletí starý objev nové subatomární částice známé jako Higgsův boson.

Ceny za literaturu a mír byly loni naopak velkým překvapením, což už ostatně v těchto kategoriích patří k tradici. Za spisovatelské umění byla oceněna Kanaďanka Alice Munroová, ačkoli sázkaři jí žádné šance nedávali a tipovali na vítěze spíše Japonce Haruki Murakamiho, Američanku Joyce Carol Oatesovou či Maďara Pétera Nádase.

Nobelova cena za mír pak zamířila do mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která v té době v Sýrii připravovala likvidaci tamního chemického arzenálu.

Na Nobelovu cenu za mír je nominováno celkem 278 jednotlivců a organizací a intenzivně se spekuluje třeba o ceně pro papeže Františka, bývalého spolupracovníka amerických tajných služeb Edwarda Snowdena či pro pákistánskou bojovnici za právo žen na vzdělání Malalu Júsufzaiovou.

Vzhledem k současné politické situaci a probíhajícím konfliktům na Ukrajině a Blízkém východě ale může volba padnout i na představitele z těchto zemí, kteří jsou poněkud mimo pozornost médií.

Další pečlivě sledovaná kategorie literatury má také přes 200 nominovaných včetně 36 nováčků, 18členný výbor Švédské akademie věd se ale nyní rozhoduje už jen mezi hrstkou finalistů. Jejich jména jsou bohužel přísně tajná, a tak není jasné, zda se mezi ně dostal japonský romanopisec Murakami, na kterého několik let za sebou tvrdohlavě upozorňují sázkové kanceláře, nebo další světoznámí autoři.

Z výčtu předchozích laureátů se ale dá vypozorovat, že švédští akademici dbají na rozmanitost, a snaží se nediskriminovat žádný literární žánr ani kontinent. Pokud by tedy chtěli upravit do očí bijící nerovnováhu, měli by letos vsadit na autory z Afriky. Afričané totiž od roku 1901 cenu získali pouze čtyřikrát.

Na Nobelovu cenu bylo v minulosti nominováno mnoho Čechů, kteří tuto cenu nakonec nezískali, informuje converter.cz. Následující seznam uvádí velké české osobnosti, které měly k zisku ceny blízko:

Edvard Beneš: Nobelova cena míru

Karel Čapek: Nobelova cena za literaturu

Milan Kundera: Nobelova cena za literaturu

Jiří Hájek: Nobelova cena míru

Václav Havel: Nobelova cena míru. Sám Václav Havel o ceně za mír prohlásil: "Nobelova cena míru by měla být udělována spíše lidem typu Matky Terezy nebo Alberta Schweitzera, tedy osobnostem, které boj za lidská práva, za lepší svět, za mír vedou jako občané a nejsou tak říkajíc za to placeny jako politici."

Tomáš Garrigue Masaryk: Nobelova cena míru.

Otto Wichterle: Skvělý vynález kontaktních čoček Nobelovu cenu nepřinesl.

Související

Více souvisejících

nobelova cena Vědci

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 6 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 6 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 8 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 12 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 13 hodinami

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy