Nobelovu cenu za lékařství získali tři neurologové z USA a Norska

"Jejich objevy vyřešily problém, nad nímž si filozofové a vědci lámali hlavu po celá staletí. Jak mozek vytváří mapu prostoru, který nás obklopuje, a jak se dokážeme orientovat v takovém složitém prostředí," uvedl institut.O'Keefe, který se narodil ve Spojených státech a v současnosti působí na londýnské univerzitě UCL, odhalil první součást našeho "vnitřního GPS" v roce 1971. Při pokusu s krysami tehdy zjistil, že když je hlodavec v určitém bodu v místnosti, aktivuje se u něj určitý typ nervových buněk. O'Keefe přitom dokázal, že tyto buňky neregistrují pouze zrakový vjem, ale kreslí vnitřní mapu daného prostředí.O čtyřiatřicet let později May-Britt a Edvard Moserovi z univerzity v norském Trondheimu identifikovali další typ nervových buněk, které vytvářejí systém souřadnic a umožňují přesné hledání cesty v prostoru.Objev navigačního systému v mozku může "pomoci pochopit mechanismus ztráty prostorové paměti", která postihuje pacienty trpící Alzheimerovou chorobou, konstatoval Karolinský institut.Podle předsedkyně České společnosti pro neurovědy Evy Sykové dává objev do budoucna šanci lidem s poruchami paměti a orientace, což jsou i pacienti s Alzheimerovou nemocí. U nich jsou tyto buňky poškozeny.Nové nervové buňky se tvoří v nervových komorách a cestují do části velkého mozku zvané hipokampus, protože tam se pořád musejí ukládat nové a nové paměťové stopy. "Podpora tvorby těchto buněk různými léky nebo činnostmi vede ke zlepšení paměti. V budoucnosti by bylo možné podpořit dobrou funkci tvorbou nových buněk v hipokampu nebo třeba i transplantacemi kmenových buněk," shrnula Syková.Norové jsou pátým manželským párem, který získal některou z Nobelových cen. Nejznámějšími z oceněných manželů v historii Nobelových cen jsou nepochybně Pierre a Marie Curieovi.Udělení Nobelovy ceny Moserovým však vyvolalo negativní odezvu u norských ochránců zvířat kvůli pokusům na myších. "Je smutné, že Nobelova cena vyzdvihuje badatele, jako jsou tito. V historii je mnoho příkladů vědců, kteří jsou nepochybně užiteční, ale nesplňují etická kritéria," řekla AFP mluvčí Norského sdružení na ochranu zvířat Live Klevelandová. "Bohužel se domníváme, že to je případ i těchto výzkumů," dodala.Samotný Moser se o ocenění nedověděl hned, ale až po přistání v Mnichově. Měl totiž namířeno na návštěvu jedné z německých univerzit. "Když jsem vystoupil z letadla, stále u brány žena s květinami a auto. Nic jsem nechápal," řekl 52letý Nor AP. "Říkala, že jsem získal cenu, ale nevěděla, jakou a já jsem také nevěděl, jakou," řekl laureát, který se více dověděl až po zapnutí mobilního telefonu, který už byl plný gratulací."Je to velká čest pro nás všechny a pro všechny, kteří s námi spolupracovali a podporovali nás," řekla Moserová. "Budeme pokračovat a snad v budoucnu uděláme ještě více průkopnickou práci," dodala oceněná.Cenu za fyziologii a lékařství obdrželo dosud celkem 204 vědců a lékařů, z toho deset žen. První ženskou nositelkou se v roce 1947 stala pražská rodačka Gerty Coriová, která také ocenění dostala spolu se svým manželem.Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během nějž bude rovněž ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii.Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.