Bratislava - Za překvapivé označil slovenský disident a signatář Charty 77 Miroslav Kusý rychlé prosazení požadavků protikomunistických aktivistů po vypuknutí sametové revoluce v Československu v roce 1989. Když srovnává Česko a Slovensko dnes, uznává, že Praha je přeci jenom dál. Co se Slovákům nepodařilo?
"Ta rychlost byla překvapením. Zvláště, že tak rychle padl princip vedoucí úlohy (komunistické) strany. Věděli jsme ale, že v okolních zemích to už mají za sebou," řekl ČTK Kusý, který byl po pádu komunistického režimu jmenován šéfem Federálního úřadu pro tisk a informace a který také působil v hnutí Veřejnost proti násilí (VPN), což byla obdoba českého Občanského fóra.
Za rozhodující pro další vývoj Československa po vypuknutí sametové revoluce označil podporu veřejnosti protikomunistickému hnutí. "Radikalizace (požadavků) probíhala z hodiny na hodinu. Vyústilo to v požadavek odstranění vedoucí úlohy komunistické strany, což byl slovenský požadavek. Až po nás ho přijalo Občanské fórum," tvrdil Kusý.
V té době podle profesora filozofie ještě nebylo jisté, zda komunistický režim nezasáhne vůči demonstrantům silou. Za silný impulz označil informaci, že tehdejší Sovětský svaz do vývoje v Československu zasahovat nebude.
Kusý (82) tvrdí, že signály o pádu komunismu v někdejším Československu byly už v létě roku 1989 poté, co ve volbách v Polsku uspělo opoziční hnutí Solidarita. "První příznak byl, když po polských volbách přijeli poslanci polského Sejmu, bývalí významní disidenti, na návštěvu československých disidentů, a to v Praze k Havlovi a v Bratislavě ke mně. Státní bezpečnost nemohla zasáhnout, což pro nás bylo neobyčejné vítězství," vzpomínal Kusý. Dodal, že krátce předtím byl v jeho bytě zadržen Havel, který k němu dorazil na dohodnutou návštěvu.
Zhruba tři měsíce před sametovou revolucí Kusého spolu s dalšími čtyřmi aktivisty včetně disidenta Jána Čarnogurského zatkla tajná policie za to, že připravovali vzpomínku na oběti vojenské okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. "Byl to poslední pokus komunistického režimu udělat velký monstrproces," soudí Kusý.
"Co se u nás nepodařilo a co je základní slabinou, je to, že se nepodařilo vybudovat občanskou společnost. Demokracie závisí na tom, jak aktivní je občan a občanské zázemí. V tomto je Praha mnohem dále, než jsme my," poznamenal Kusý.
Související
Stanislav Křeček udeřil: Je po třiceti letech od listopadu 1989 co oslavovat?
Herec Ondřej Sokol: Politická korektnost povede k obrovským politicky nekorektním škodám
Listopad 1989 , Slovensko , sametová revoluce
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek