Bratislava - Za překvapivé označil slovenský disident a signatář Charty 77 Miroslav Kusý rychlé prosazení požadavků protikomunistických aktivistů po vypuknutí sametové revoluce v Československu v roce 1989. Když srovnává Česko a Slovensko dnes, uznává, že Praha je přeci jenom dál. Co se Slovákům nepodařilo?
"Ta rychlost byla překvapením. Zvláště, že tak rychle padl princip vedoucí úlohy (komunistické) strany. Věděli jsme ale, že v okolních zemích to už mají za sebou," řekl ČTK Kusý, který byl po pádu komunistického režimu jmenován šéfem Federálního úřadu pro tisk a informace a který také působil v hnutí Veřejnost proti násilí (VPN), což byla obdoba českého Občanského fóra.
Za rozhodující pro další vývoj Československa po vypuknutí sametové revoluce označil podporu veřejnosti protikomunistickému hnutí. "Radikalizace (požadavků) probíhala z hodiny na hodinu. Vyústilo to v požadavek odstranění vedoucí úlohy komunistické strany, což byl slovenský požadavek. Až po nás ho přijalo Občanské fórum," tvrdil Kusý.
V té době podle profesora filozofie ještě nebylo jisté, zda komunistický režim nezasáhne vůči demonstrantům silou. Za silný impulz označil informaci, že tehdejší Sovětský svaz do vývoje v Československu zasahovat nebude.
Kusý (82) tvrdí, že signály o pádu komunismu v někdejším Československu byly už v létě roku 1989 poté, co ve volbách v Polsku uspělo opoziční hnutí Solidarita. "První příznak byl, když po polských volbách přijeli poslanci polského Sejmu, bývalí významní disidenti, na návštěvu československých disidentů, a to v Praze k Havlovi a v Bratislavě ke mně. Státní bezpečnost nemohla zasáhnout, což pro nás bylo neobyčejné vítězství," vzpomínal Kusý. Dodal, že krátce předtím byl v jeho bytě zadržen Havel, který k němu dorazil na dohodnutou návštěvu.
Zhruba tři měsíce před sametovou revolucí Kusého spolu s dalšími čtyřmi aktivisty včetně disidenta Jána Čarnogurského zatkla tajná policie za to, že připravovali vzpomínku na oběti vojenské okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. "Byl to poslední pokus komunistického režimu udělat velký monstrproces," soudí Kusý.
"Co se u nás nepodařilo a co je základní slabinou, je to, že se nepodařilo vybudovat občanskou společnost. Demokracie závisí na tom, jak aktivní je občan a občanské zázemí. V tomto je Praha mnohem dále, než jsme my," poznamenal Kusý.
Související
Stanislav Křeček udeřil: Je po třiceti letech od listopadu 1989 co oslavovat?
Herec Ondřej Sokol: Politická korektnost povede k obrovským politicky nekorektním škodám
Listopad 1989 , Slovensko , sametová revoluce
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 1 hodinou
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 2 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 3 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 5 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák