Jak na imigranty? Návrh bavorské CSU vyvolal v Berlíně poprask

V návrhu, který má být předložen stranickému sjezdu na konci týdne, původně stálo: "Od lidí, kteří tu chtějí trvale žít, by mělo být vyžadováno, aby hovořili německy na veřejnosti i uvnitř rodiny."

Taková formulace však vyvolala vlnu kritiky, a vedení CSU po dnešním projednání větu pozměnilo. "Lidé, kteří tu chtějí trvale žít, by měli být motivováni k tomu, aby v běžném životě hovořili německy," oznámil nové znění generální tajemník CSU Andreas Scheuer.

Původní formulace se stala terčem kritiky napříč politickým spektrem a její změnu požadovali i někteří členové CSU. "Každý musí mít možnost doma mluvit, jak chce," zdůraznil dnes i místopředseda CSU Peter Gauweiler.

Do debaty se vložila Merkelová, když zdůraznila výhody dvojjazyčné výchovy. "Dobré znalosti němčiny patří k integraci," prohlásila dnes šéfka německé vlády. "Ovšem není také nic špatného na tom, když například děti vyrůstají dvoujazyčně a musí se učit o jeden cizí jazyk méně. Celkem vzato to pokládám za přednost," podotkla Merkelová.

"Domnívám se, že politikům není nic do toho, jestli doma mluvím latinsky, klingonsky nebo hesensky," napsal na Twitteru generální tajemník CDU Peter Tauber.

Ještě ostřeji reagoval šéf poslanecké frakce sociálních demokratů SPD Thomas Oppermann. "Nikdo nechce jazykovou policii v kuchyních a obývácích," řekl politik deníku Die Welt.

CSU s návrhem přišla v době prudkého nárůstu imigrace do Německa, především z východní části Evropské unie, tedy ze zemí jako jsou Polsko, Rumunsko a Bulharsko. Prudce se zvýšil také počet žadatelů o azyl, kteří prchají před válkou v Sýrii.

Někteří členové CSU mají obavy, že vzestup počtu přistěhovalců povede její tradiční stoupence k podpoře nové strany Alternativa pro Německo (AfD), která mimo jiné prosazuje omezení imigrace.

Německé hospodářství je od poválečného boomu padesátých let odkázáno na práci migrantů. Většina tehdejších takzvaných „gastarbeitrů" se vrátila do svých domovů v jižní nebo jihovýchodní Evropě, ale mnoho z nich zůstalo v Německu, kde dál žijí a pracují. Zůstalo i mnoho Turků, kteří přišli do Německa později.

Tak se Německo postupně vyvinulo ze země „gastarbeitrů" v zemi s řízeným přistěhovalectvím. Druhou velkou skupinu přistěhovalců tvoří vystěhovalci německého původu, kteří po mnoho generací žili v republikách bývalého Sovětského svazu, v Rumunsku a Polsku a ve větší míře především po pádu komunistických režimů se vrátili do Německa.

Obě tyto migrační vlny vedly k tomu, že v osmdesátých letech byl v Německu počet přistěhovalců na osobu dokonce mnohem vyšší než v klasických přistěhovaleckých zemích, jako jsou USA, Kanada nebo Austrálie. V současné době žije v Německu více než 15 milionů lidí s migračním zázemím.

Podle definice Spolkového statistického úřadu mezi ně patří všechny osoby, které do Německa imigrovaly, a dále lidé narození v Německu s alespoň jedním rodičem, který imigroval. Asi 7 milionů z nich jsou cizinci, cirka 8 milionů má německou státní příslušnost – udělením státního občanství nebo protože patří ke 4 milionům vystěhovalců německého původu. Po vystěhovalcích představují přistěhovalci z Turecka (2,5 milionu) nejpočetnější skupinu, dalších 1,5 milionu pochází z bývalé Jugoslávie nebo jejích nástupnických států. Počet muslimů žijících v Německu se odhaduje na 4 miliony, informuje tatsachen-ueber-deutschland.de.