ROZHOVOR | Měli se Češi vzepřít Hitlerovi? Politolog zmínil i Háchu

70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) – 8. května oslavíme 70. výročí konce druhé světové války. V rozhovoru s Ladislavem Mrklasem, politologem a prorektorem vysoké školy CEVRO Institut, jsme se dostali k několika osudovým okamžikům českých dějin 20. století. Vzhledem k napjaté situaci v současném světě jsme se ale nemohli vyhnout ani aktuálnímu dění.

Ve 30. letech se fašizovalo mnoho evropských zemích. Jaké podoby měl český fašismus? Byl něčím specifický?

S pojmem „fašizace" evropských zemí bych přece jen zacházel opatrněji. Mnoho evropských zemí přešlo v meziválečném období od demokracie k různým formám autoritářského režimu, zdaleka ne vždy šlo o fašismus. Ale zpět k otázce specifik.

Český fašismus, a teď mám na mysli opravdu fašistické hnutí, byl v první řadě velmi slabý. Mimo jiné proto, že mu chyběl skutečný vůdce. Radola Gajda jím ani při nejlepší vůli být nemohl. Další problém tkvěl v tom, zda se má jednat o český nebo československý fašismus. Ale tím už se dostáváme k problematice identit v meziválečném období, a to je záležitost na mnohem širší diskusi. Ještě jiná věc jsou očividné autoritářské tendence v řadě relevantních politických stran a jejích křídlech či v mnoha kruzích, včetně části elit.

V historii žádné „kdyby" neexistuje, nicméně se zeptám. Kdybychom Mnichov odmítli a postavili se Hitlerovi na odpor, měli bychom šanci se ubránit?

Odpověď má určitě hned několik rovin. Podle odhadu mnoha vojenských expertů by Československo vydrželo maximálně několik týdnů, možná měsíců. Bez pomoci, která byla odkudkoli velmi málo pravděpodobná, by patrně nemělo šanci. Jiná věc je mravně společenský rozměr, i ten má však dvě strany téže mince. Bojovat a poslat na jistou smrt desetitisíce (možná statisíce) spoluobčanů, ale zachovat si tvář, nebo kapitulovat a ony životy z velké části zachránit. Složitá věc, velmi složité rozhodnutí.

Protektorátní prezident Emil Hácha je pro některé symbolem kolaborace, podle jiných nás naopak zachránil. Jaký je vás názor?

Až do určitého okamžiku hrál prezident Hácha veskrze pozitivní roli. V situaci, kterou sám nezavinil, se maximálně snažil o záchranu národa, intervenoval ve prospěch perzekvovaných. Udržoval též kontakty s domácím i zahraničním odbojem. Od jistého momentu je jeho angažmá výrazně spornější. Tím momentem byla tzv. heydrichiáda, od kdy už nebyl s to věci zásadněji ovlivňovat. V tom hrál velkou roli i jeho zhoršující se zdravotní stav.

Emil Hácha se však nikdy nestal skutečně nadšeným pronacistickým aktivistou, jak jej – nejen pod vlivem komunistické propagandy – bohužel vidí velká část české společnosti.

Exministryně Helena Válkova prohlásila, že se v Protektorátu toho zase tolik nedělo. Jak jste její výrok vnímal? 

Ten výrok vnímám jako velmi nešťastný, a to zejména tváří v tvář mnoha žijícím odbojářům či pozůstalým po nejrůznějších válečných obětech. Faktem však zůstává, že Protektorát tvořil zázemí, kde se de facto až do konce války vůbec nebojovalo. Protektorát představoval pro Hitlera velmi zajímavý zdroj lidský, materiální, infrastrukturní. Příslovečný „klid na práci" byl pro mnoho tehdejších obyvatel českých zemí ještě relativně přijatelnou alternativou.

Otázka odsunu Němců z Česka je dodnes velmi živá, naopak odsun z Polska takové emoce nevzbuzuje. Čím to?

Sami sebe, z velké části po právu, stále chápeme jako oběť. A naopak, tak úplně se necítíme vítězi druhé světové války. To souvisí z velké části s vývojem, kterým Československo prošlo po válce. Na rozdíl od Polska zde nemáme tak silnou tradici odporu a odboje. A také poválečný vývoj necítíme tak úkorně jako Poláci, kterým se totálně změnily hranice a kterým byl komunismus takřka 100 % vnucen zvenčí. Svoji roli zcela jistě hraje i postoj vůči Rusku, které je po dlouhá desetiletí (ne-li staletí) v Polsku vnímáno jako mnohem nebezpečnější než samotné Německo.

Když se přesuneme do současnosti. Nacionalismus na vzestupu, radikální názory zaznívají stále častěji. Je situace dnes a ve 30. letech 20. století v něčem podobná?

Jisté paralely najít lze. Kromě nacionalismu, který ale nikdy z politické scény nezmizel, ani nezmizí, dnešní dobu s 30. lety spojuje především znechucení velké části veřejnosti z běžného politického procesu. To má reálný základ v podobě ekonomických a jiný problémů, které Evropa má. Zároveň je ovšem ryzí populismus vinit z nich jen a jen staré politické elity, politické strany.

Lidé, stejně jako ve 30. letech, často nechtějí slyšet pravdu, a ještě méně ochotni jsou slevit ze svých zájmů a potřeb. Stejně jako tehdy pociťují velké ohrožení, které úplně neumějí pojmenovat a čekají, až přijde někdo, kdo jim ukáže viníka.

Kreml se v souvislosti s ukrajinskou krizí uchyluje ke slovním útokům, kde se často objevují „fašisti". Proč na to tak Rusové slyší i 70 let po válce?

Protože Rusové „fašisty" porazili ve druhé světové válce, onom konfliktu, ve kterém jako de facto jediném skutečně zvítězili, což uznává celý svět. A ještě nezapomeňme na to, že fašista zní lépe než nacista, neboli národní socialista.

Rusko-ukrajinský konflikt se promítl do oslav v Normandii, v Osvětimi, nyní Západ bojkotuje vojenskou přehlídku v Moskvě. Je správné či běžné, aby se minulost a současnost tolik propojovaly?

Běžné to je. Stačí se podívat na historii novodobých olympijských her, jejich využívání a zneužívání, bojkoty. Správné je vždy důsledně odlišovat různé roviny. Je ovšem pravdou, že např. v ruském případě je to mimořádně komplikované. Dokresluje to dilema mnoha státníků, jak naložit s účasti na moskevských oslavách. Jsou to opravdu oslavy obětí druhé světové války? Oslavy vítězství nad jednou z nejzrůdnějších ideologií a politických mašinérií? Nebo demonstrace síly a imperiálních ambic současného Ruska, najmě jeho prezidenta? A co si o tom myslí prostí Rusové? Opravdu složité.

Patří Česko na Východ nebo na Západ?

Odpovím takto. Pevně věřím, že naše přináležitost k Západu není jen chimérou. V historii totiž bohužel občas byla. Dnes je to naprosto jediná alternativa.

Kdybyste měl vypíchnout největší „memento" druhé světové války pro současný svět. Které by to bylo?

Asi nejzásadnější je to, aby si člověk dokázal uvědomit, čeho všeho byl (a jak vidno v některých částech světa stále je) schopen člověk, lidská masa. Zejména, je-li vedena „dějinným posláním".

Děkujeme za rozhovor.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Ladislav Mrklas CEVRO Institut

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Politický otřes v Kanadě: Justin Trudeau rezignuje na všechny funkce

Kanadský premiér Justin Trudeau, který zastával funkci od roku 2015, oznámil svou rezignaci na post předsedy vlády a lídra Liberální strany. Toto rozhodnutí přichází po více než osmi letech ve vedení země, během nichž čelil mnoha výzvám, od globální pandemie po politické spory na domácí scéně.

před 2 hodinami

Elon Musk

Největší západní výzvou pro Evropu paradoxně nemusí být Trump

Elon Musk představuje pro evropské vlády výzvu, jakou moderní diplomacie jen zřídka zažívá. Jeho status vlivného miliardáře, technologického vizionáře a majitele mocného mediálního nástroje, spolu s jeho politickými vazbami na Donalda Trumpa, přináší nový rozměr geopolitickým vztahům. Muskovo chování, oscilující mezi kontroverzními vyjádřeními na platformě X a strategickými ekonomickými investicemi, zneklidňuje politiky napříč Evropou.

před 3 hodinami

Peníze, ilustrační foto

Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun

Státní rozpočet České republiky uzavřel rok 2024 s deficitem ve výši 271,4 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 17,1 miliardy korun. Proti schválenému plánu byl výsledek lepší o 10,6 miliardy korun. Vláda premiéra Petra Fialy tak třetí rok po sobě nejen dodržela plánovaný deficit, ale dokonce jej snížila oproti schválenému návrhu. Tento výsledek byl dosažen díky lepšímu výběru daní a pojistného, a zároveň umírněnému růstu výdajů.

před 4 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Těžké ztráty severokorejských vojáků v Kursku: Ukrajina hlásí stovky mrtvých

Boje na jihu Ruska, zejména v Kurské oblasti, si podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyžádaly vysoké ztráty mezi severokorejskými vojáky, které Rusko povolalo na pomoc při snaze znovu ovládnout ztracená území. Zelenskyj ve svém sobotním večerním projevu uvedl, že u jediné vesnice, Makhnovka v Kurské oblasti, přišla ruská armáda během několika dní o celou jednotku složenou ze severokorejské pěchoty a ruských výsadkářů.

před 5 hodinami

Justin Trudeau, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Premiér Justin Trudeau končí? Kanada očekává rezignaci každou minutou

Kanadský premiér Justin Trudeau, který stojí v čele vládnoucí Liberální strany téměř deset let, by podle zpráv z několika renomovaných médií mohl oznámit svou rezignaci již v pondělí. Tato informace přichází uprostřed narůstajícího politického tlaku a poklesu jeho podpory uvnitř vlastní strany.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Počasí jaké USA nepamatují. Spojené státy čelí masivní zimní bouři

Spojené státy zasáhla masivní zimní bouře, která přináší sníh, led, silný vítr a nebezpečné mrazy od centrálních a jižních států až po východní pobřeží. Situace způsobila nebezpečné podmínky na silnicích, uzavření škol a vládních úřadů v několika státech a vyhlášení stavu nouze.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Barbora Krejčíková

Krejčíková bude chybět na Australian Open. Wimbledonskou vítězku trápí zranění zad

Na blížícím se tradičním prvním grandslamovém turnaji v sezóně, tedy na Australian Open v Melbourne, se budou muset čeští tenisoví fanoušci obejít bez loňské wimbledonské vítězky Barbory Krejčíkové. Ta se, jak oznámili v neděli na svých webových stánkách organizátoři tohoto turnaje, z Australian Open odhlásila kvůli zranění zad. Zároveň tuto informaci potvrdila na svých sociálních sítích i sama tenistka. Tu tak nahradí Kanaďanka Rebecca Marinová.

před 8 hodinami

Robert Fico

Fico se chce mstít Ukrajině na uprchlících

Premiér Slovenska Robert Fico pohrozil snížením finanční podpory pro více než 130 000 ukrajinských uprchlíků v reakci na rostoucí spor s Ukrajinou ohledně dodávek ruského plynu. Konflikt vypukl poté, co Ukrajina 1. ledna uzavřela plynovod, který po desetiletí sloužil k dodávkám ruského plynu do střední Evropy. 

před 9 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Kyjev: Rusko dostává to, co si zaslouží

Andrii Kovalenko, šéf ukrajinského Centra pro boj proti dezinformacím, uvedl, že ukrajinské síly provedly překvapivé útoky na ruské jednotky na několika místech Kurské oblasti, a to měsíce poté, co Ukrajina zahájila svou invazi do této oblasti. Uvedl to server CNN.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Meghan Markleová a princ Harry

Návrat Meghan na Instagram. Vévodkyně stanovila jasné hranice

Vévodkyně Meghan se rozhodla, že pro tento rok poupraví svou veřejnou prezentaci. Jak už jsme informovali, poprvé od roku 2020 se vrátila na sociální síti Instagram, kde propaguje svou práci pro streamovací platformu Netflix. Jedna věc je ale tentokrát jinak. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Novinka na lavičce fotbalového Slovácka. Asistentem trenéra Smetany se stal Polách

Když s příchodem nového roku vstoupili fotbalisté Slovácka do zimní přípravy, seznámili se zároveň s novým asistentem trenéra Ondřeje Smetany Tomášem Poláchem. Ten se tak vrací do fotbalového kolotoče poté, co byl loni dubnu odvolán z pozice hlavního trenéra druholigové Zbrojovky Brno. Tento sedmačtyřicetiletý kouč v Uherském Hradišti nahrazuje Jana Baránka, který v klubu skončil po dvou letech na vlastní žádost.

včera

včera

včera

včera

Tottenham byl založen již roku 1882 a sídlí v severním Londýně.

Potvrzeno. Ze Slavie do Tottenhanu přestoupil brankář Antonín Kinský

Hotovo. Už je ruka v rukávě. Brankář Antonín Kinský definitivně patří londýnskému Tottenhamu, který konečně našel tolik kýženého gólmana. Vedení klubu, jenž se aktuálně nachází na 12. místě tabulky anglické Premier League, uvedlo, že s jednadvacetiletým Čechem uzavřelo smlouvu až do roku 2031. Podle televize BBC pak měl Kinský do anglické metropole přijít za zhruba 12,5 milionu liber (v přepočtu zhruba 379 milionů korun).

včera

K vážné nehodě na D5 letěl vrtulník. Dálnice bude několik hodin uzavřená

Vážná dopravní nehoda, u které zasahoval záchranářský vrtulník, uzavřela v neděli odpoledne dálnici D5 v Plzeňském kraji. Řidiči musí počítat s obtížemi, policisté totiž očekávají, že provoz bude omezen po dobu několika hodin. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy