70. LET OD KONCE II. SVĚTOVÉ VÁLKY (Rozhovor) – 8. května oslavíme 70. výročí konce druhé světové války. V rozhovoru s Ladislavem Mrklasem, politologem a prorektorem vysoké školy CEVRO Institut, jsme se dostali k několika osudovým okamžikům českých dějin 20. století. Vzhledem k napjaté situaci v současném světě jsme se ale nemohli vyhnout ani aktuálnímu dění.
Ve 30. letech se fašizovalo mnoho evropských zemích. Jaké podoby měl český fašismus? Byl něčím specifický?
S pojmem „fašizace" evropských zemí bych přece jen zacházel opatrněji. Mnoho evropských zemí přešlo v meziválečném období od demokracie k různým formám autoritářského režimu, zdaleka ne vždy šlo o fašismus. Ale zpět k otázce specifik.
Český fašismus, a teď mám na mysli opravdu fašistické hnutí, byl v první řadě velmi slabý. Mimo jiné proto, že mu chyběl skutečný vůdce. Radola Gajda jím ani při nejlepší vůli být nemohl. Další problém tkvěl v tom, zda se má jednat o český nebo československý fašismus. Ale tím už se dostáváme k problematice identit v meziválečném období, a to je záležitost na mnohem širší diskusi. Ještě jiná věc jsou očividné autoritářské tendence v řadě relevantních politických stran a jejích křídlech či v mnoha kruzích, včetně části elit.
V historii žádné „kdyby" neexistuje, nicméně se zeptám. Kdybychom Mnichov odmítli a postavili se Hitlerovi na odpor, měli bychom šanci se ubránit?
Odpověď má určitě hned několik rovin. Podle odhadu mnoha vojenských expertů by Československo vydrželo maximálně několik týdnů, možná měsíců. Bez pomoci, která byla odkudkoli velmi málo pravděpodobná, by patrně nemělo šanci. Jiná věc je mravně společenský rozměr, i ten má však dvě strany téže mince. Bojovat a poslat na jistou smrt desetitisíce (možná statisíce) spoluobčanů, ale zachovat si tvář, nebo kapitulovat a ony životy z velké části zachránit. Složitá věc, velmi složité rozhodnutí.
Protektorátní prezident Emil Hácha je pro některé symbolem kolaborace, podle jiných nás naopak zachránil. Jaký je vás názor?
Až do určitého okamžiku hrál prezident Hácha veskrze pozitivní roli. V situaci, kterou sám nezavinil, se maximálně snažil o záchranu národa, intervenoval ve prospěch perzekvovaných. Udržoval též kontakty s domácím i zahraničním odbojem. Od jistého momentu je jeho angažmá výrazně spornější. Tím momentem byla tzv. heydrichiáda, od kdy už nebyl s to věci zásadněji ovlivňovat. V tom hrál velkou roli i jeho zhoršující se zdravotní stav.
Emil Hácha se však nikdy nestal skutečně nadšeným pronacistickým aktivistou, jak jej – nejen pod vlivem komunistické propagandy – bohužel vidí velká část české společnosti.
Exministryně Helena Válkova prohlásila, že se v Protektorátu toho zase tolik nedělo. Jak jste její výrok vnímal?
Ten výrok vnímám jako velmi nešťastný, a to zejména tváří v tvář mnoha žijícím odbojářům či pozůstalým po nejrůznějších válečných obětech. Faktem však zůstává, že Protektorát tvořil zázemí, kde se de facto až do konce války vůbec nebojovalo. Protektorát představoval pro Hitlera velmi zajímavý zdroj lidský, materiální, infrastrukturní. Příslovečný „klid na práci" byl pro mnoho tehdejších obyvatel českých zemí ještě relativně přijatelnou alternativou.
Otázka odsunu Němců z Česka je dodnes velmi živá, naopak odsun z Polska takové emoce nevzbuzuje. Čím to?
Sami sebe, z velké části po právu, stále chápeme jako oběť. A naopak, tak úplně se necítíme vítězi druhé světové války. To souvisí z velké části s vývojem, kterým Československo prošlo po válce. Na rozdíl od Polska zde nemáme tak silnou tradici odporu a odboje. A také poválečný vývoj necítíme tak úkorně jako Poláci, kterým se totálně změnily hranice a kterým byl komunismus takřka 100 % vnucen zvenčí. Svoji roli zcela jistě hraje i postoj vůči Rusku, které je po dlouhá desetiletí (ne-li staletí) v Polsku vnímáno jako mnohem nebezpečnější než samotné Německo.
Když se přesuneme do současnosti. Nacionalismus na vzestupu, radikální názory zaznívají stále častěji. Je situace dnes a ve 30. letech 20. století v něčem podobná?
Jisté paralely najít lze. Kromě nacionalismu, který ale nikdy z politické scény nezmizel, ani nezmizí, dnešní dobu s 30. lety spojuje především znechucení velké části veřejnosti z běžného politického procesu. To má reálný základ v podobě ekonomických a jiný problémů, které Evropa má. Zároveň je ovšem ryzí populismus vinit z nich jen a jen staré politické elity, politické strany.
Lidé, stejně jako ve 30. letech, často nechtějí slyšet pravdu, a ještě méně ochotni jsou slevit ze svých zájmů a potřeb. Stejně jako tehdy pociťují velké ohrožení, které úplně neumějí pojmenovat a čekají, až přijde někdo, kdo jim ukáže viníka.
Kreml se v souvislosti s ukrajinskou krizí uchyluje ke slovním útokům, kde se často objevují „fašisti". Proč na to tak Rusové slyší i 70 let po válce?
Protože Rusové „fašisty" porazili ve druhé světové válce, onom konfliktu, ve kterém jako de facto jediném skutečně zvítězili, což uznává celý svět. A ještě nezapomeňme na to, že fašista zní lépe než nacista, neboli národní socialista.
Rusko-ukrajinský konflikt se promítl do oslav v Normandii, v Osvětimi, nyní Západ bojkotuje vojenskou přehlídku v Moskvě. Je správné či běžné, aby se minulost a současnost tolik propojovaly?
Běžné to je. Stačí se podívat na historii novodobých olympijských her, jejich využívání a zneužívání, bojkoty. Správné je vždy důsledně odlišovat různé roviny. Je ovšem pravdou, že např. v ruském případě je to mimořádně komplikované. Dokresluje to dilema mnoha státníků, jak naložit s účasti na moskevských oslavách. Jsou to opravdu oslavy obětí druhé světové války? Oslavy vítězství nad jednou z nejzrůdnějších ideologií a politických mašinérií? Nebo demonstrace síly a imperiálních ambic současného Ruska, najmě jeho prezidenta? A co si o tom myslí prostí Rusové? Opravdu složité.
Patří Česko na Východ nebo na Západ?
Odpovím takto. Pevně věřím, že naše přináležitost k Západu není jen chimérou. V historii totiž bohužel občas byla. Dnes je to naprosto jediná alternativa.
Kdybyste měl vypíchnout největší „memento" druhé světové války pro současný svět. Které by to bylo?
Asi nejzásadnější je to, aby si člověk dokázal uvědomit, čeho všeho byl (a jak vidno v některých částech světa stále je) schopen člověk, lidská masa. Zejména, je-li vedena „dějinným posláním".
Děkujeme za rozhovor.
Související
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , Ladislav Mrklas , CEVRO Institut
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Politický otřes v Kanadě: Justin Trudeau rezignuje na všechny funkce
před 2 hodinami
Největší západní výzvou pro Evropu paradoxně nemusí být Trump
před 3 hodinami
Schodek státního rozpočtu za rok 2024 klesl na 271,4 miliardy korun
před 4 hodinami
Těžké ztráty severokorejských vojáků v Kursku: Ukrajina hlásí stovky mrtvých
před 5 hodinami
Premiér Justin Trudeau končí? Kanada očekává rezignaci každou minutou
před 5 hodinami
Počasí: Trápení s ledovkou nekončí. Platí nová výstraha
před 5 hodinami
Počasí jaké USA nepamatují. Spojené státy čelí masivní zimní bouři
před 7 hodinami
Kuleba navrhnul, jak dosáhnout dlouhodobého míru na Ukrajině. Rusku se jeho nápad líbit nebude
před 8 hodinami
Krejčíková bude chybět na Australian Open. Wimbledonskou vítězku trápí zranění zad
před 8 hodinami
Fico se chce mstít Ukrajině na uprchlících
před 9 hodinami
Kyjev: Rusko dostává to, co si zaslouží
před 9 hodinami
Zlatým glóbům kraloval energický transgender muzikál Emilia Pérez a architektonická freska Brutalista
před 10 hodinami
Předpověď počasí na týden. Fronty se budou střídat, přijde změna
včera
Návrat Meghan na Instagram. Vévodkyně stanovila jasné hranice
včera
Novinka na lavičce fotbalového Slovácka. Asistentem trenéra Smetany se stal Polách
včera
U důchodů se lehce poupraví výplatní termíny. Měnit se beztak budou i letos
včera
Rakousko v politické krizi. Nehammer končí, jednání o vládě bez FPÖ selhala
včera
Šimpanz Dingo ze safari ve Dvoře Králové uhynul. Na vině jsou zřejmě slavící lidé
včera
Potvrzeno. Ze Slavie do Tottenhanu přestoupil brankář Antonín Kinský
včera
K vážné nehodě na D5 letěl vrtulník. Dálnice bude několik hodin uzavřená
Vážná dopravní nehoda, u které zasahoval záchranářský vrtulník, uzavřela v neděli odpoledne dálnici D5 v Plzeňském kraji. Řidiči musí počítat s obtížemi, policisté totiž očekávají, že provoz bude omezen po dobu několika hodin.
Zdroj: Jan Hrabě