Válkychtivý Západ, udeřil Klaus. Politici varují před hrozbami pro současný svět

Václav Klaus, bývalý prezident ČR:

„Svět si žádná ponaučení brát nemůže, nedělejme stále tuto chybu. Ponaučení si mohou eventuálně brát jen jednotliví lidé, kteří ve světě žijí," uvedl exprezident.

„Od doby druhé světové války se na světě zrodily již nejméně dvě generace. Ta, která je předcházela, se zrodila v jejím průběhu a i ta ne všechno zažila na vlastní oči a ne všechno si pamatuje. Nevěřím, že si lidé berou ponaučení z více než 70 let staré události, navíc tak barvotiskově interpretované a tak „tvůrčím" způsobem přepisované moderními manipulátory dějin v dnešních mediích (a školních učebnicích)," řekl Klaus pro EuroZprávy.cz a dodal:

„Kdyby přesto mohli být lidé schopni si nějaké ponaučení z historie – tedy nikoli z vlastního prožitku – vzít, pak by bylo úžasné, kdyby pochopili, že si s válkou není radno zahrávat. Válkychtivost, resp. v současnosti na Západě za politicky korektní považované podněcování války na Ukrajině mne však přesvědčuje, že se lidé z historie neučí."

Milan Štěch, předseda Senátu ČR:

„To ponaučení se může zdát prosté, ale ve skutečnosti jde o jeden z nejtěžších úkolů pro celé lidstvo: eskalace násilí nesmí být řešením konfliktů, ať už ekonomických, sociálních, náboženských nebo etnických. Násilí z nenávisti má za následek ty nejhorší zločiny, jakých je člověk schopen. A nenávist ve spojení se špičkovou technologií představuje pro lidstvo nepředstavitelné nebezpečí."

"A ještě jedno ponaučení bych zmínil: ti menší a slabší by měli úzce spolupracovat, aby se nestali oběťmi těch velkých a silnějších. Musí se dbát na dodržování mezinárodních smluv a dohod a naopak není dobré neuváženě se vměšovat do záležitostí zemí s jinou kulturou a historickým vývojem. Platí to zejména v dnešní složité mezinárodně politické situaci," řekl Štěch pro EuroZprávy.cz.

Přemysl Sobotka, místopředseda Senátu ČR:

„To je téměř filozofická otázka a téma na politickou a sociologickou studii. Já vnímám jako klíčové to, že zlo se rodí nenápadně, postupně a z demokratických mechanismů. Ustupováním v malých věcech se pak rodí velké tragédie. To je neoddiskutovatelné. Na čem se ale asi neshodneme, kdy už je současná či budoucí situace stejná a natolik vážná, aby připomínala chvíle před vypuknutím druhé světové války."

„A ještě jedno ponaučení. Demokracie sice na začátku války selhala, pak ale totalitní režim nacistického Německa porazila. A na tom nic nemění ani to, že součástí vítězných stran byla i země s jinou totalitou," doplnil Sobotka.

Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny:

„I když německý fašismus a japonský militarismus byly poraženy již před 70 lety, najdeme v příčinách, průběhu a výsledcích 2. světové války i dnes důležitá ponaučení. Tím klíčovým je to, že musíme válce včas předcházet, což znamená maximálně využívat možností obsažených v Chartě OSN, která je bezprostředním důsledkem 2. světové války. Evropský a světový systém bezpečnosti musí zajišťovat stejnou bezpečnost všem jeho účastníkům, neponechávat nikoho v koutě. Vyžaduje aplikaci zásady Charty OSN a mezinárodního práva stejnou měrou a vůči všem," uvedl pro EuroZprávy.cz Hamáček.

„Podobně jako před sedmi dekádami antihitlerovská koalice, i dnes musí země s rozdílnými politickými systémy vystupovat v boji proti největším hrozbám mezinárodního bezpečnosti jednotně a důsledně. Že to vůbec není jednoduché a samozřejmé, dnes ukazuje boj s mezinárodním terorismem, migrační vlna ze severní Afriky, situace na Ukrajině nebo různé epidemie nemocí jako je například ebola," dodal závěrem šéf Sněmovny.

Psali jsme: SSSR nahradil fašisty, zlo je infekční. Osobnosti odsoudily totalitu a válku  

Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny:

„Jaké ponaučení si vzít z druhé světové války? Vydefinovat je jich možné desítky. Myslím, že jsme si jich jednotlivě i jako celku v obecné rovině vědomi a snažíme se jimi i řídit s vědomím, že se dělo mnoho špatných věcí, zbytečně zemřelo příliš mnoho lidí, ve válce se na konec ocitl celý svět... Z celosvětového hlediska jsme se přesto tak zcela nepoučili, protože válečné konflikty bohužel sužují malé i větší regiony i nadále a je často je velkým otazníkem, zda nepřerostou do fatálních rozměrů. Podobné tragédie, jakou byla druhá světová válka, by se rozhodně neměly opakovat! To si ale společnost říkala a určitě slibovala i po té první, a přesto v roce 1939 vypukla válka ještě krvavější a hrůzostrašnější," říká Bartošek a pokračuje:

„Svět se nepoučil a obtížně zodpověditelnou otázkou pro naše generace je, zda je nějaké obecné poučení vůbec možné. Svět stále zažívá více či méně dramatické „lokální" válečné konflikty, které ale mnohdy hrozí přerůst ve větší genocidy. Ale vlastně zde lze možná hledat důkaz poučení ze světových válek první poloviny dvacátého století! Umíme se totiž těmto lokálním nebezpečím postavit nebo nabídnout pomocnou ruku. To vše ve snaze bojovat za zachování svobody a demokracie, postavit se útočníkům. Zatím se nám to, poučeným, daří! První dvě světové války proběhly s odstupem jednadvaceti let a my v těchto dnech slavíme výročí již sedmdesáti let klidu zbraní. Sedmdesát let světového míru, sedmdesát let, kdy docházelo a dochází naštěstí pouze k „místním půtkám", které možná díky našemu ponaučení nepřerostly v další celosvětovou katastrofu. Abychom ale neusnuli na vavřínech „moudrých". Hrozbu rozsáhlého válečného konfliktu nelze podceňovat, rozhodně proti ní nejsme imunní!"

„Zrcadlem reality jsou pro nás hrůzy páchané přívrženci Islámského státu v různých koutech světa, nebo válečný konflikt na Krymu a na Ukrajině... Žijeme v 21. století, ve století vysoce vyvinutých technologií, rychlosti, přesnosti, efektivnosti. Ve všem, válku nevyjímaje. O to je potenciální hrozba dalšího světového válečného konfliktu nepřípustnější. Druhá světová válka stála miliony nevinných obětí a v jejich rodinách zůstalo po těchto mrtvých prázdné místo. Druhá světová válka připravila miliony lidí o jejich domovy či další majetky. Druhá světová válka obrala lidi na celém světě o šest let klidného života. Druhá světová válka byla zlem, jehož opakování bychom rozhodně neměli dopustit!" uvedl Bartošek pro EuroZprávy.cz a doplnil:

"Přesto nebo lépe řečeno právě proto považuji za důležité toto neustále připomínat. Neměli bychom zapomenout na všechny ty mrtvé, zaslouží si naši opakovanou vzpomínku, protože pokud se nám podaří i za jejich pomoci zabránit další podobné světové tragédii, nebyly jejich životy zbytečné! A uvědomme si také, že přijde-li takto rozsáhlý konflikt znovu, byl by možná, vzhledem k technologickému vývoji, válečným konfliktem pro lidstvo posledním."

Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL:

„Nedostatek kritického myšlení, šovinismus, rasismus,  populismus a zničení sociální soudržnosti, mohou vést ke katastrově takových rozměrů. Žádný národ, žádná doba a žádný kontinent tomu není imunní nikdy."

Jan Mládek, ministr průmyslu:

„Poučení z 2. světové války je jednoznačné: měli bychom dělat vše, aby nevypukla 3. světová válka!"

Helena Langšádlová, místopředsedkyně TOP 09:

„Ponaučením by mělo být, že imperiální ambice a nedodržení principů mezinárodního práva nesmíme ze strany jakéhokoliv státu podceňovat a je nezbytné postavit se včas těmto aktivitám. Musíme mít pocit, že se se ohrožení týká i nás."

Jaroslav Kačer, poslanec TOP 09:

„Musíme se již konečně z historie poučit. Diktátorům se nemá ustupovat, protože stejně nemají nikdy dost."

Michal Berg, člen předsednictva Strany zelených:

„Hromadná nenávist vůči skupinám obyvatel na základě etnicity, barvy kůže nebo náboženského vyznání není bohužel cizí ani dnešku. Schopnost ubránit se xenofobii a rasismu je jednou z největších výzev dneška, při které nám vzpomínka na druhou světovou válku musí být neustále před očima."

Všem děkujeme za jejich odpovědi.