Bratislava/Oslo - Norská sociální služba Barnevern zabavila dítě, které potřebuje mateřské mléko. Matka nemá šanci ho kojit. Případ se týká Slovenska.
Holčička jménem Maxine má dva měsíce. Je tedy maličkým miminkem a potřebuje mateřské mléko. Úředníky z Barnevernetu to ale ale nezajímalo a dítě matce zabavili.
Důvod? Matka prodělala zánět mozkových blan a neslyší. Norští úředníci to považují za handicap při výchově dítěte. Matce bylo doporučeno, aby se přestěhovala do specializovaného centra, když odmítla, bylo jí dítě odebráno.
Případ má mezinárodní přesah. Maxine je totiž z norsko-slovenské rodiny a vlastní slovenský pas. Slovensko již v smutné kauze intervenovalo a chce být k případu připuštěno jako třetí strana sporu.
Matka malé Maxine smí svou dceru vidět jednou za 14 dní. Nemůže kojit, mléko si tedy odstřikuje stranou a snaží se ho vždy do další návštěvy nějakým způsobem uchovat.
"Máme k dispozici detailní seznam pravidelných a nehlášených (i nočních) návštěv, které pracovnice Barnevernu absolvovaly a kterými rodinu začaly okamžitě po narození dítěte obtěžovat. Rodina postupovala podle jejich instrukcí," uvedl pro echo24.cz zástupce petičního výboru Pavel Hasenkopf.
Rodiče maličké Maxine se bojí, že když budou případ silně medializovat, že jim norští úředníci zabaví natrvalo. Na druhé straně le nechtějí jen tak sedět a čekat na zázrak, proto založili na facebooku skupinu Vráťte Maxine rodičom a prosí o pomoc.
Související
Norské městečko v centru zájmu. Může být klíčem k evropské nezávislosti na Číně
Není to výjimka. Otce olympijského šampiona odsoudili za týraní potomků
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek