Přijímejte uprchlíky! Aktivistka se tvrdě opřela do zemí odmítajících běžence

Lidé umírají, vlády odmítají odpovědnost

"To, že lidé umírají ve snaze dostat se do EU není bohužel novinka. Podle Mezinárodní organizace pro migraci jen tento rok ve Středozemním moři zahynulo více než 2300 lidí. Smrt na moři přitahuje hodně pozornosti, ale nespočet (doslova; nevíme kolik přesně) zemřel na udušení, dehydrataci a ponechání napospas na území EU. Jeden výpočet hovoří o více než 30 tisících mrtvých uvnitř EU od roku 2000," píše ředitelka.  

"To, že lidé umírají při cestě uvnitř EU - náklaďák byl nalezen nedaleko hranice mezi Rakouskem a Maďarskem, dvěma zeměmi EU - mnohé šokovalo. Tito lidé zřejmě byli oběťmi obchodníků s lidmi, nacpáni do náklaďáku, aby byli převezeni někam za účelem vykořisťování. Mohlo to být ale i tak, že vědomě zaplatili převaděčům, aby je odvezli z Maďarska, kde podle zpráv jejich cesta zřejmě začala, do jiné země EU. Tak jako tak, ti, kdo jsou odpovědní za tento hyenistický zločin - již byli zatčeni čtyři lidé - musí být hnáni k odpovědnosti," apeluje lidskoprávní aktivistka.   

"Proč by se však kdokoliv vystavoval takovému nebezpečí? Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pocházejí dvě třetiny z více než 300 tisíc lidí, kteří se tento rok vydali na cestu do EU, ze zemí jako Sýrie, Afghánistán, Eritrea, Somálsko a Irák - ze zemí prožívajících válku či všeobecné násilí nebo ovládaných represivními režimy," podotýká Sunderlandová.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Jakmile se dostanou do Řecka nebo Itálie, dvou hlavních vstupních bodů, mnozí chtějí pokračovat dále, do dalších zemí EU. To je proti pravidlům EU, které stanovují povinnost vyřídit žádost o azyl zemi prvotního vstupu. Jde však často o racionální volbu samotných žadatelů o azyl směřovat do zemí, kde, jak věří, jsou lepší vyhlídky na získání jisté ochrany a dobrá integrační opatření," vysvětluje představitelka Human Rights Watch.  

"Navzdory sjednoceným azylovým standardům a procedurám panuje v členských státech EU nápadně rozdílná podpora azylantů (například v Maďarsku ji schvaluje 10% lidí, v Německu 42%). Běženci se také chtějí setkat se svými rodinami, případně jít tam, kde již zakořenila komunita lidí ze země jejich původu nebo tam, kde podle své domněnky mají lepší šanci získat práci a dát dobré vzdělání svým dětem. Na základě informací, které mají, se žadatelé o azyl snaží dostat například do Německa či Švédska. Nemělo by nikoho překvapovat, že mnoho těch, kdo dorazí do Řecka - dluhy zmítané země s nefunkčním azylovým systémem, která není v pozici, aby si poradila s velkými počty dorazivších k jejím břehům - plánuje jít dál," konstatuje komentář.         

"Tento rok do Řecka dorazilo zatím téměř 200 tisíc běženců, což vytvořilo humanitární krizi. Mnoho z nich pokračuje v cestě po souši, po západobalkánské trase skrze Makedonii a Srbsko, do Maďarska a dále. Mezi severními státy EU, které figurují jako preferovaná destinace, a jižními a východními zeměmi, kam migranti a žadatelé o azyl nejprve dorazí, leží široký pás zemí, které dělají jen velmi málo, aby přijali zodpovědnost za tyto žadatele o azyl a uprchlíky. Když Evropská komise, výkonný orgán EU, navrhla závazné kvóty na přesídlení pouhých 40 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka v průběhu dvou let, většina zemí EU trvala na tom, aby byl tento program dobrovolný. Pak samy navrhovaly nedostatečné kapacity, které jsou výrazně nižší než původní cíl," připomíná Sunderlandová.

Jsou nutné odvážné kroky      

"Co lze tedy dělat a co by se mělo udělat? EU by měla podniknout bezprostřední i dlouhodobé kroky k řešení krize na svých hranicích i uvnitř. Měla by zahájit masivní pátrání a záchranu ve Středozemním moři. Měla by v první řadě pomoci minimalizovat potřebu vydat se na tyto nebezpečné cesty tím, že rozšíří bezpečné a legální kanály. To může zahrnovat podstatné zvýšení počtu oblastí pro umístění uprchlíků v reakci na apely Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, stejně jako větší vydávání humanitárních víz a umožnění sjednocování rodin, což pomůže legálně vycestovat do EU těm, kdo potřebují mezinárodní ochranu. Evropa by měla rovněž zvážit širší vydávání pracovních víz na základě poptávky po pracovní síle," doporučuje aktivistka.   

"K řešení nerovného rozdělení odpovědnosti mezi zeměmi EU jsou nutné odvážné kroky. Z krátkodobého hlediska by měly země EU výrazně zvýšit své závazky přijímat žadatele o azyl, především z Řecka. Zastřešovací organizace Evropská rada pro uprchlíky a exulanty v červenci vyzvala země EU k přesídlení 70 tisíc žadatelů o azyl z Řecka a Itálie. Pokud by tito lidé měli rozumné očekávání řádného přesídlení v rozumném časovém horizontu, možná by nevolili vydat se do rukou pašeráků a na svízelnou a evidentně nebezpečnou pozemní cestu," tvrdí ředitelka.  

"A konečně, namísto zásadní revize Dublinského systému by země EU měly mnohem lépe využívat příznivé možnosti těchto pravidel. Německo nedávno oznámilo, že se postará o všechny syrské žadatele o azyl na svém území, ačkoliv dle Dublinské smlouvy mohou být deportováni do země prvotního vstupu. Další země by to měly následovat, což platí i o jiných národnostech," navrhuje komentář.    

"Všechny země EU by měly mít jednoznačně spravedlivé a efektivní azylové procedury a plně respektovat i práva těch migrantů, kteří nepotřebují mezinárodní ochranu, a držet se přitom standardů a zákonů EU. Až bude toto platit, lidé možná nebudou riskovat své životy při překračování hranic EU," uzavírá Sunderlandová.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.