25 let od sjednocení Německa: Rozdíly mezi východem a západem zůstávají

Zatímco v roce 1990 byl HDP na obyvatele na východě třetinový proti západu, v roce 1995 už překonal hranici 60 procent. Následně se však dohánění západu zpomalilo a v současnosti je HDP na obyvatele v bývalé NDR o třetinu nižší než ve starých spolkových zemích.

Slabší hospodářská výkonnost nových spolkových zemí se projevuje i tím, že jsou v bývalé NDR dosud znatelně nižší platy než ve starých. Průměrná měsíční hrubá mzda na východě loni byla 2480 eur (67.000 Kč), na západě byla 3180 eur (86.000 Kč).

Hospodářské rozdíly mezi východem a západem Německa se projevují i mimo ekonomiku, například ve fotbalu. Od roku 2009, kdy sestoupila Energie Chotěbuz, není v bundeslize žádný klub z bývalé NDR. Mezi 18 účastníky druhé nejvyšší soutěže jsou jen dva východoněmecké týmy. Slavné kluby bývalé NDR Hansa Rostock nebo Dynamo Drážďany hrají až třetí ligu.

Vedle slabší ekonomiky zaostávají nové země za starými i v demografických statistikách. Očekávaná délka života při narození je u východoněmeckých mužů 77 let, o rok a čtvrt méně než na západě. Ženy v obou částech země ale mají očekávanou délku života stejnou. V bývalé NDR se také rodí méně dětí, takže populace je tam starší než ve zbytku Německa. Podle prognózy statistického úřadu budou v roce 2030 tvořit třetinu obyvatel nových zemí lidé starší 65 let. Ve starých zemích bude tato hranice dosažena až v roce 2060.

Na východě Německa také mají svou mocenskou základnu radikální politické strany - postkomunistická Levice a krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD). Levice se uplatňuje především na úkor sociální demokracie (SPD). V celostátních volbách skončila ve čtyřech ze šesti nových zemí před SPD, která přitom má na spolkové úrovni trojnásobné preference proti Levici. Postkomunisté také loni dosáhli v bývalé NDR svého zatím největšího politického úspěchu, když v Durynsku sestavili vládu s SPD a Zelenými a poprvé získali úřad zemského premiéra.