Politické zemětřesení ve Španělsku? Parlamentní volby mohou přinést zásadní změny

Mírným favoritem jsou vládnoucí lidovci, v případě vítězství však patrně budou muset hledat koaličního partnera.

O přízeň více než 36 milionů voličů bude kromě Lidové strany (PP) premiéra Mariana Rajoye usilovat trojice dalších formací, které se podle průzkumů na příští čtyři roky dostanou do parlamentu. Vedle socialistů (PSOE), tradičního rivala, který se od pádu diktatury v 70. letech střídá s PP ve skládání jednobarevných vlád, si brousí zuby na pozici druhé nejsilnější strany v zemi dvě mladá uskupení.

Liberální Ciudadanos (Občané) vedení charismatickým třicátníkem Albertem Riverou slibují voličům konec přebujelé byrokracie a sbírají především hlasy dřívějších konzervativních stoupenců nespokojených s dlouholetou neměnností politické scény či skandály okolo financování vládní strany.

Protestní levicové hnutí Podemos (Můžeme) vedené nekonvenčním dlouhovlasým Pablem Iglesiasem zase líčí na voliče nespokojené s přísnou rozpočtovou politikou současného konzervativního kabinetu či s nezaměstnaností.

Preference těchto tří stran se v průzkumech vzájemně blíží a zůstávají o zhruba pět procent za lidovci, jejichž podpora se pohybuje okolo 25 procent.

Sám Rajoy tento týden připustil, že bude v případě volebního vítězství hledat koaličního partnera. Programově nejbližší jsou jeho formaci Ciudadanos, jejíž lídr Rivera však dopředu odmítl případnou spolupráci se zavedenými stranami. "Nechceme, aby u moci zůstávali titíž lidé, nebude to s naší podporou," prohlásil. Neprozradil však, jak by se jeho strana postavila k případnému hlasování o důvěře menšinovému Rajoyovu kabinetu.

Šanci na složení většinové vlády mohou mít v případě úspěšného výsledku i obě levicové strany, Podemos však o případné vládní spolupráci odmítá hovořit.