Polsko nabírá nový směr, ovlivní to celou EU, zní z Ameriky

Po osmi letech proevropské vlády si Poláci podle Stratforu zvolili nacionalistickou administrativu. „Voliči už byli vyčerpáni vládou, která byla u moci téměř deset let. Někteří také věří, že přínosy integrace s EU a ekonomická liberalizace se rovnoměrně nedostávají všem vrstvám obyvatel," píše agentura.

I proto mnozí dali svůj hlas straně Právo a spravedlnost (PiS), která slíbila snížení věku odchodu do důchodu, snížení daní pro malé a střední podniky, zvýšení rodinných dávek nebo zvýšení daní pro banky a supermarkety v zahraničním vlastnictví. Strana má také skeptický pohled na Evropskou unii a věří, že by Polsko mělo chránit svou státní svrchovanost a zůstat mimo eurozónu.

A nová vláda brzy dokázala, že se nebojí konfrontace. Začala obsazovat vysoké funkce sporně jmenovanými jedinci, opřela se do médií kvůli jejich zaujatosti, kritizuje německou vládu kvůli migraci i Rusko, začala slovní válku s předsedou Evropského parlamentu. Agentura upozorňuje, že opozice, zástupci EU i mezinárodní média obviňují vládu z autoritářství a varují, že se Polsko pouští do nové éry „izolace". Podle Stratforu je ale celá věc ještě složitější.

Změn může být v Polsku v blízké době mnohem více, vláda by se prý mohla pokusit ovlivňovat nejen ekonomiku, ale i soudnictví a média. Známkou toho může být právě dění kolem Ústavního soudu. Tato nová fáze bude podle agentury spojena i se zahraničním děním. Ne nadarmo je PiS srovnávána s maďarskou stranou Fidesz – obě reagují na to, co vnímají jako rostoucí ruskou agresivitu a postupnou fragmentaci EU.

Obě partaje jsou skeptické kvůli výhodám integrace EU a věří, že moc v podstatě drží jediný stát. Nicméně si Polsko (podobně jako Maďarsko) uvědomuje, že nemůže udržet Rusko v šachu další integrací s Evropskou unií. A Polsko na rozdíl od Maďarska nedělá od Ruska jiné státy.

Kromě toho má PiS a její euroskeptický postoj dva zásadní nedostatky – Varšava je kedmém, z největších příjemců peněz z EU. A Brusel má pravomoc tyto toky peněz omezit. Druhým bodem pak je fakt, že strana sice na rozdíl od minulé vlády drží silnou většinu v parlamentu, společnost je však silně rozdelěna na pro a proti-vládní tábor. To bytváří živnou půdu pro demonstrace obou skupin. A s tím musí vláda podle Stratforu počítat.

Domáci politika bude mít jistý vliv i na vystupování Polska na mezinárodním poli, přesto se ale podle Stratforu nedá počítat s tím, že by se zahraniční politika země drasticky obrátila. „Polsko si nemůže dovolit být izolováno. Nachází se v samém srdci severní evropské roviny a je obklopeno mocnými zeměmi - Německem na západě a Ruskem na východě. Polsko tradičně musí hledat spojenectví kvůli zajištění ochrany," píše americká agentura.

Připomíná také, že po konci studené války Polsko znásobilo své spojenecké vazby vstupem do EU i NATO, doufalo, že spojenectví se Západem mu zaručí bezpečí. Zároveň je součástí skupiny V4, navázalo hlubší spolupráci s Francií, Německem i USA v naději, že to vše udrží na uzdě Rusko. „Situace se od té doby sice změnila, polské základní imperativy ale ne. Polsko potřebuje aliance více než kdy jindy, zejména s ohledem na krizi na Ukrajině. Nejdůležitější je spojenectví s USA, konečným ochráncem Polska," hodnotí pozici Varšavy Stratfor.

Nové Polsko bude více bojovné než jeho předchůdce. To bude výzvou pro německé představitele v otázkách jako je uprchlická krize nebo větší přítomnost NATO ve východní Evropě. Polsko prý bude také muset přehodnotit své priority a začít hledat více na východ a jihovýchod, a to zejména ve svých tradičních sférách vlivu – tedy v oblasti Baltského moře a na Ukrajině. Bude se proto snažit o navázání bližší spolupráce také s Litvou, Rumunskem nebo Ukrajinou.

„Polsko bude chtít udržet své členství v EU, ale Varšava bude stále více vidět Evropskou unii jako klub suverénních národů spojených společnými a proměnlivými zájmy spíše než jako sen o federální Evropě. Proto bude Varšava spolupracovat s Bruselem, když jí to bude vyhovovat, ale bude také hledat alternativy, zatímco se bude snažit udržet svoji zahraniční politiku tak nezávislou, jak to jen půjde. Nejzajímavější z těchto alternativ je výstavba regionální aliance od Baltského moře k Černému moři – strategie, kterou bude chtít vzdorovat Rusku a zároveň oponovat politice EU, která jdou proti zájmům Polska. Varšava nebude sama; několik členů EU v tomto regionu sdílí mnoho názorů Polska," nastiňuje možný vývoj v Evropě Stratfor.