Co hrozí Evropě? Expert pro EZ varuje nejen před islamismem

Jak předejít útokům?

Na dotaz serveru EuroZprávy.cz, jak by se Evropa měla snažit předejít útokům, jako byly ty v Bruselu nebo Paříži, uvedl: „Pro předejití takovým útokům je třeba mít informace a bezpečnostní složky. Já sám se zabývám prevencí, ale toto je rozhodně pravda."

V rámci prevence je pak podle něj klíčové, aby existovaly důvěrné linky, kde by rodiče, přátelé nebo učitelé mohli nahlásit, že mají podezření na radikalizaci a požádat o pomoc.

„Takže ano, je třeba mít informace, ale ve výsledku – a to je jasné už od útoků 11. září před 15 lety – je nutné mít funkční systém prevence ve školách a na všech místech, kde se pracuje s mládeží," vysvětlil.

Zdůraznil, že je třeba věnovat velkou pozornost lidem, kterým radikalizace hrozí, a neignorovat je, ale postarat se o ně a zajistit, že k radikalizace nedojde. „V dlouhodobém hledisku je nutné, aby bezpečnost a prevence spolupracovaly," dodal.

Nebezpečí extremismu

Weilnböck také připomněl, že ačkoliv je strach Evropy z islamismu oprávněný, nesmí se nezapomínat na pravicové milice a lidi, kteří odcházejí bojovat na Ukrajinu. Podotknul, že ve Východní Evropě je riziko pravicového extremismu a zločinů nenávisti vyšší než riziko islamistických útoků.

„K těm ale vždycky může dojít a popravdě není moc, co by se s tím v České republice dalo udělat. Je to jiné, pokud jste v Belgii nebo Francii," podotknul.

Weilnböck také pro EuroZprávy.cz reagoval na otázku, jak by se státy Evropské unie měly vypořádávat s problematikou vracejících se zahraničních bojovníků, kteří například v Sýrii nebo Iráku bojovali po boku teroristů.

Vysvětlil, že po návratu by se samozřejmě stát měl zajímat, zda člověk v Sýrii nespáchal nějaký zločin, ale jinak varoval před automatickým trestáním nebo vězněním takových lidí.

„Pak by se stalo to, že by se po návratu prostě nehlásili a nehlásily by je ani jejich rodiny, takže byste s touto velmi důležitou cílovou skupinou ztratili kontakt," vysvětlil.

Boj s radikalizací

Weilnböck pak v rámci rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že Belgie situaci v bruselské čtvrti Molenbeek podcenila. „Jistěže Belgie Molenbeek podcenila, stejně jako Francie podcenila situaci v některých svých předměstích. A nevědí, co s tím," uvedl.

Vysvětlil, že Belgie nemá dostatečné zpravodajské služby, což sama i přiznává, a znovu zdůraznil, že je proto potřeba dbát jak na prevenci, tak i na bezpečnostní a zpravodajské služby.

V otázce boje proti radikalizaci podle Weilnböcka ale celkově Evropa dělá hodně, a stejně tak i jednotlivé členské státy. „Německo má například program boje proti násilnému extremismu, na který každý rok jde 15 milionů euro, a zvažuje, že tuto částku zdvojnásobí," podotknul.

Upozornil také, že je třeba v rámci nastavení programu boje proti radikalizaci určit, jakým způsobem bude definována.

„Navrhoval bych nazývat to násilným extremismem. Nebo to lze nazvat bojem proti islamismu, ale v tom případě by například Česká republika mohla říci, že s tím problém nemá a takový program nepotřebuje. Také se domnívám, že je třeba výslovně zahrnout pravicový extremismus," dodal Weilnböck.