Svět se bojí Polska. Hrozí odchod z EU?

Varšava - Od svého zvolení a nástupu k vládě polská strana Právo a spravedlnost prosadila celou řadu kroků, na které Evropská unie a další zahraniční partneři země nepohlíží s příliš velkým nadšením. Analýza společnosti Stratfor nyní varuje, že by obdobné kroky mohly ohrozit ekonomický růst země.

Oprávněné obavy

Analýza poukazuje na obavy, které panují ohledně ekonomické a politické situace v Polsku, a upozorňuje, že „mnohé z těchto obav jsou oprávněné". Domnívá se, že by „populistické a proticizinecké" kroky, které vláda podnikla, mohly narušit důvěru jejích obchodních partnerů.

„V lednu roku 2016 vláda uvalila novou daň na aktiva bank a pojišťovacích společností v Polsku, z nichž většina jsou zahraniční společnosti. O několik týdnů později Varšava oznámila speciální daň na supermarkety, což je další oblast s velkým zahraničním zastoupením. V rámci zatím posledního kroku polský parlament schválil návrh zákona, který by cizincům ztížil koupi zemědělské půdy," vysvětluje společnost.

Nové kroky polské vlády podle analýzy „ohrožují bankovní sektor". Obává se například, že by mohly způsobit nižší zájem o investice. Finanční instituce by podle ní mohla ohrozit i plánovaná změna směnného kurzu.

Hrozba pro polskou ekonomiku

Analýza také varuje, že plánované zvýšení výdajů na spokojenost obyvatel by mohlo „ohrozit budoucí fiskální stabilitu Polska. Zatím má země nízký deficit a dluh – 3 %, respektive 52 % svého hrubého domácího produktu. Ale v únoru polská vláda představila plány na rozdání asi 5 miliard euro mezi téměř 3 miliony rodin s dětmi," podotýká.

Jako problematické vidí analýza i další sliby vlády, které zahrnují například zvýšení hranice pro uvalení osobní daně z příjmu nebo snížení odchodového věku do důchodu. „Navzdory své současné finanční síle by plnění těchto slibů mohlo v nadcházejících letech ohrozit ekonomický výhled Polska."

Varuje, že agentury Standard a Poor's už snížily ekonomický rating Polska z A- na BBB+, což vede k dražším půjčkám a oslabení měny. Podle analýzy se to Polsko bude snažit kompenzovat zavedením jednorázových daní.

Odchod z EU?

Na ekonomice Polska by se také mohly podepsat vnější faktory, jako je například zpomalení růstu německé ekonomiky. Jak analýza připomíná, do Německa směřuje čtvrtina veškerého polského exportu. Tím by ostatně podle analýzy mohl utrpět celý region Střední Evropy.

Na závěr analýza podotýká, že členství v Evropské unii omezuje možnosti Polska ohledně ostrých kroků vůči zahraničním investorům. Odchod z EU si ale podle společnosti Polsko dovolit nemůže, protože mu „stále poskytuje investice a do jisté míry i bezpečnost".

Zahraniční investice do Polska tak podle analýzy pokračovat budou, ačkoliv investoři budou v budoucnu opatrnější. „V letech 2016 a 2017 bude polská ekonomika navzdory kontroverzním snahám vládnoucí strany Právo a spravedlnost růst. Ale jak se bude politika země stávat více nepředvídatelnou, mohl by tím ekonomický růst utrpět," uzavírá.

Související

Zničená Ukrajina.

O krok blíže třetí světové válce. Situace na Ukrajině dosahuje kritického bodu, píše tisk

Situace na Ukrajině dosahuje nového kritického bodu. Poprvé od začátku konfliktu se k bojům přidávají jednotky z třetí země, konkrétně vojáci z KLDR. Tento zásadní posun je předzvěstí toho, co by mohlo znamenat začátek širšího globálního konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již varoval, že to může být první krok k válce světového rozsahu. Upozornil na to polský server RMF24, podle kterého je svět o krok blíže třetí světové válce.
Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenského vítězný plán se nelíbí druhé evropské zemi

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pátek na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu vyzdvihl odvahu a hrdinství ukrajinských vojáků, kteří už téměř tři roky brání svou vlast před ruskou agresí. Zároveň však vyjádřil určité pochybnosti o takzvaném „vítězném plánu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl tento týden představen.

Více souvisejících

Polsko Právo a spravedlnost (PiS) Stratfor

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy