Slovensko v čele EU: Jak se vypořádá s uprchlickou krizí? Fico jednal s Junckerem

Přesně za měsíc převezme Slovensko roli předsednické země od Nizozemska. Slovensko patří mezi ty země EU, které stejně jako Česko jednoznačně odmítají kvóty. Komise tento postup naposledy navrhla jako krizové řešení při výrazné zátěži některé členské země ve své představě reformy dublinského systému rozhodování o azylu.

Fico dnes zdůraznil, že jeho země si na věc ponechá vlastní názor. Jako předsednický stát osmadvacítky ale bude v roli nestranného moderátora diskusí států unie. "Rolí předsednické země je, aby pro takovou diskusi vytvořila co nejširší rámec až po možnost dosažení kompromisu," podotkl Fico s tím, že "v některých oblastech" bude dosažení dohody velmi těžké.

Juncker sám dnes před novináři odmítl přímé spojení debaty o návrhu na reformu dublinského systému se slovenskou žalobou mířící proti loňskému většinovému rozhodnutí zemí EU jednorázově přerozdělit 160.000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. "Slovenská vláda vyjádřila svůj názor a já jej respektuji. Ale nyní je pan Fico zodpovědný za předsednictví a jeho prací bude propojovat různé pohledy členských zemí," poznamenal Juncker.

Velká většina návrhů, se kterými komise v souvislosti s migrační krizí přichází, je podle Fica pozitivní a akceptovatelná. "Kdo by měl být proti plánu návratu k plnému fungování schengenského prostoru v listopadu 2016? Kdo by měl být proti realizaci politického rozhodnutí o zřízení evropské pobřežní a pohraniční stráže?" ptal se před novináři slovenský ministerský předseda. Fico dnes zmínil také "rozumnou" implementaci dohody mezi EU a Tureckem.

Také slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák dnes zdůraznil, že jeho země se nechce soustředit jen na nedávný návrh reformy dublinského systému počítající s přerozdělováním žadatelů v případě přílišné zátěže některé členské země. "Je chybou vybrat jeden prvek a na ten se soustředit a ty další ignorovat. Zkušenosti z minulého roku jasně ukázaly, že když jsme hovořili jen o kvótách a ne o ochraně schengenu, důsledných registracích, návratové politice, spolupráci se třetími zeměmi, tak jsme se nikam neposunuli," řekl v Bruselu novinářům.

"Chceme se soustředit v první řadě na věci, kde se dokážeme shodnout. Bylo by chybou začínat těmi otázkami, kde víme, že je vzdálenost největší," poznamenal slovenský ministr zahraničí.