Přijde po brexitu CZexit? Již zítra se rozhodne o osudu EU

Londýn – Zítra proběhne hlasování, jehož výsledek by pro Evropu mohl mít značné následky. Bruselský server Politico zkoumá, jaké by byly dopady případného brexitu na jednotlivé státy Evropské unie.

Ekonomické následky

Není překvapivé, že ze zemí EU by odchod Británie nejvíce dopadl na Irsko, které jako jediné sdílí s Velkou Británií pozemní hranici. Server podotýká, že na rozdíl od oficiálního postoje Evropské komise se Irsko na možný brexit představuje jako na reálnou možnost.

Ačkoliv je největší starostí Irska případná ekonomická ztráta, problematické by bylo i znovuzavedení kontrol na hranicích, které by symbolicky znovu rozdělilo obě části Irska. V sázce ale pro Irsko je především irsko-britský obchod, který má týdenní obrat asi 1,2 miliard eur.

Ekonomické obavy panují podle serveru velkém množství zemí EU. Krom Irska se ekonomických dopadů obává také Belgie, která je s fungováním EU silně provázána, Malta, která se obává ztráty turismu, nebo Řecko, které se stále zmítá v ekonomické krizi, a slabá EU a eurozóna znamená, že se zřejmě nedočká potřebných úlev.

Mezi země, které se brexitu obávají zejména z ekonomických důvodů, se podle serveru řadí i Česká republika. Ačkoliv se podle serveru česká vláda snaží minimalizovat případné následky, odchod Británie z jednotného trhu by pro Českou republiku měl následky.

Rostoucí euroskeptismus

Server také připomíná, že nakládání Bruselu s migrační krizí v České republice přispělo k nárůstu euroskeptismu a zástupci levice i pravice nyní požadují pořádání vlastního referenda o odchodu z EU, takzvaný czexit. Tyto snahy by po odchodu Británie mohly posílit.

Nárůst euroskeptismu je další z dopadů, který server u některých zemí uvádí jako největší. Ten by mohl být problematický například ve Francii, která je jednou ze zakládajících zemí Evropské unie.

Pokud by Británie EU opustila, Francie by mohla spolu s Německem stanout v čele snah o pokračování v evropském projektu i bez ní. Ten by podle některých diplomatů mohl podniknout kroky ke větší bezpečnostní integraci a zmenšit integraci v některých oblastech běžného života.

Rostoucího euroskeptismu se ale obává také Nizozemí, Rakousko, Finsko, Dánsko a Itálie. Jde tedy podle serveru o problém, který patří k největším.

Další problémy brexitu

Německo se spolu s Lucemburskem podle serveru nejvíc obává, že britským odchodem utrpí morálka Evropské unie jako takové. Ztráta důvěry ve smysl Evropské unie by pro Německo představovala velký problém. Panují ale také obavy, že pokud Británie z EU odejde, Německo se tak ocitne až v příliš silné pozici, což by mohlo některé státy vést k tomu, aby se sjednotily za Francii proti Německu.

Slovensko se pak spolu s Polskem, Litvou a Rumunskem obává o osud svých občanů, kteří ve Velké Británii žijí a pracují. Zatímco pro Slovensko je to asi 90 tisíc lidí, pro Lotyšsko je to 200 tisíc lidí. Poláků ve Velké Británii žije asi jeden milion.

Možná největší následky by ale brexit mohl mít pro Španělsko. Server varuje, že by případný odchod Británie mohl ve Španělsku spustit politické nepokoje, které by mohly vést až k odtržení Katalánska. V sázce je také hranice na Gibraltaru, přes kterou denně přechází tisíce Španělů.

Související

Letadla, ilustrační foto

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Brexit CZexit

Aktuálně se děje

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Hokejová trenérka MacLeodová přerušila kariéru. Bude se věnovat léčbě rakoviny prsu

Po nedávných zimních olympijských hrách v Miláně, na kterých s českými hokejovými reprezentantkami došla do čtvrtfinále, trenérka Carla MacLeodová ukončila úspěšnou spolupráci s Českým svazem ledního hokeje. Kromě toho v kanadsko-americké PWHL vedla také klub Ottawa Charge. Nyní si dává od trénování pauzu, aby se mohla věnovat léčbě rakoviny prsu, která ji byla diagnostikována loni v listopadu.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Poplatky skončí, potvrdil Klempíř a představil plán. Opozice avizuje tvrdý boj

Babišova vláda nadále plánuje změnu financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) v úterý představil mediální novelu, která zruší poplatky. Česká televize i Český rozhlas by měly být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. Sněmovní opozice už ale avizuje, že bude bojovat proti schválení návrhu. 

včera

včera

Péter Magyar

Magyar prozradil, zda chce mluvit s Putinem či Trumpem

Příští maďarský premiér Péter Magyar už od nedělního volebního triumfu mluvil s deseti evropskými lídry. Zdůraznil, že sám od sebe rozhodně nebude volat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je považován za blízkého spojence končícího premiéra Viktora Orbána. Magyar ale zmínil, že by zvedl telefon, pokud by mu Putin zavolal. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

13. dubna 2026 22:03

13. dubna 2026 20:19

13. dubna 2026 19:34

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy