Přijde po brexitu CZexit? Již zítra se rozhodne o osudu EU

Londýn – Zítra proběhne hlasování, jehož výsledek by pro Evropu mohl mít značné následky. Bruselský server Politico zkoumá, jaké by byly dopady případného brexitu na jednotlivé státy Evropské unie.

Ekonomické následky

Není překvapivé, že ze zemí EU by odchod Británie nejvíce dopadl na Irsko, které jako jediné sdílí s Velkou Británií pozemní hranici. Server podotýká, že na rozdíl od oficiálního postoje Evropské komise se Irsko na možný brexit představuje jako na reálnou možnost.

Ačkoliv je největší starostí Irska případná ekonomická ztráta, problematické by bylo i znovuzavedení kontrol na hranicích, které by symbolicky znovu rozdělilo obě části Irska. V sázce ale pro Irsko je především irsko-britský obchod, který má týdenní obrat asi 1,2 miliard eur.

Ekonomické obavy panují podle serveru velkém množství zemí EU. Krom Irska se ekonomických dopadů obává také Belgie, která je s fungováním EU silně provázána, Malta, která se obává ztráty turismu, nebo Řecko, které se stále zmítá v ekonomické krizi, a slabá EU a eurozóna znamená, že se zřejmě nedočká potřebných úlev.

Mezi země, které se brexitu obávají zejména z ekonomických důvodů, se podle serveru řadí i Česká republika. Ačkoliv se podle serveru česká vláda snaží minimalizovat případné následky, odchod Británie z jednotného trhu by pro Českou republiku měl následky.

Rostoucí euroskeptismus

Server také připomíná, že nakládání Bruselu s migrační krizí v České republice přispělo k nárůstu euroskeptismu a zástupci levice i pravice nyní požadují pořádání vlastního referenda o odchodu z EU, takzvaný czexit. Tyto snahy by po odchodu Británie mohly posílit.

Nárůst euroskeptismu je další z dopadů, který server u některých zemí uvádí jako největší. Ten by mohl být problematický například ve Francii, která je jednou ze zakládajících zemí Evropské unie.

Pokud by Británie EU opustila, Francie by mohla spolu s Německem stanout v čele snah o pokračování v evropském projektu i bez ní. Ten by podle některých diplomatů mohl podniknout kroky ke větší bezpečnostní integraci a zmenšit integraci v některých oblastech běžného života.

Rostoucího euroskeptismu se ale obává také Nizozemí, Rakousko, Finsko, Dánsko a Itálie. Jde tedy podle serveru o problém, který patří k největším.

Další problémy brexitu

Německo se spolu s Lucemburskem podle serveru nejvíc obává, že britským odchodem utrpí morálka Evropské unie jako takové. Ztráta důvěry ve smysl Evropské unie by pro Německo představovala velký problém. Panují ale také obavy, že pokud Británie z EU odejde, Německo se tak ocitne až v příliš silné pozici, což by mohlo některé státy vést k tomu, aby se sjednotily za Francii proti Německu.

Slovensko se pak spolu s Polskem, Litvou a Rumunskem obává o osud svých občanů, kteří ve Velké Británii žijí a pracují. Zatímco pro Slovensko je to asi 90 tisíc lidí, pro Lotyšsko je to 200 tisíc lidí. Poláků ve Velké Británii žije asi jeden milion.

Možná největší následky by ale brexit mohl mít pro Španělsko. Server varuje, že by případný odchod Británie mohl ve Španělsku spustit politické nepokoje, které by mohly vést až k odtržení Katalánska. V sázce je také hranice na Gibraltaru, přes kterou denně přechází tisíce Španělů.

Související

Veronika Nálepová Rozhovor

EU svou reakci musí dobře zvážit. Odveta v obchodní politice není nikdy bez rizika, říká ekonomka

Evropská unie by na vysoká cla oznámená Donaldem Trumpem měla reagovat promyšleně a cíleně, ale musí si nechat prostor pro případné ústupky. V exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekla ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. Podle ní Trumpův přístup často ignoruje realitu globálních dodavatelských řetězců, kdy výrobky dovážené z jedné země obsahují součástky z celého světa. „Když se politická rozhodnutí opírají o takto účelově vybrané nebo špatně interpretované ukazatele, nevede to k řešení skutečných problémů, ale spíše k jejich přeskupení – a často i k vytvoření nových,“ vysvětlila.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Brexit CZexit

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Demonstrace v USA proti Trumpovi

1200 měst ve všech 50 státech. USA otřásají protesty proti Trumpovi

V sobotu se napříč Spojenými státy uskutečnila největší vlna protivládních protestů od nástupu Donalda Trumpa do úřadu prezidenta. Tisíce lidí vyšly do ulic ve více než 1 200 lokalitách všech 50 států. Protestní akce se konaly i v zahraničí – například v Londýně, Paříži nebo Berlíně.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Žádné příměří neexistuje, útoky pokračují. Jak Putinův vyslanec obelhal USA?

Minulý týden přiletěl Kirill Dmitrijev, hlavní investiční emisář ruského prezidenta Vladimira Putina, na návštěvu do Bílého domu. Setkání se odehrálo takřka bez povšimnutí veřejnosti – a zcela záměrně. Přesto vyvolalo silné obavy, zda administrativa Donalda Trumpa skutečně usiluje o mír nebo se stává nástrojem ruské diplomacie.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael oznámil novou fázi války: Pásmo Gazy rozseká na kusy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že armáda „přechází do nové fáze“ operací v Pásmu Gazy. Tento nový přístup znamená, že izraelské síly nyní fyzicky rozdělují území Gazy na části, které postupně ovládají. Podle expertů jde o zřetelný krok ke strategii dlouhodobé kontroly nad územím.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 10 hodinami

Ceny Anděl 2024 Prohlédněte si galerii

Ceny Anděl ovládly legendy. Mišík má dvě sošky, Mládek zamířil do síně slávy

Šestnáct laureátů, osm moderátorů a tři pódia. V sobotu 5. dubna proběhlo na pražském Výstavišti vyhlášení Cen Anděl Coca-Cola za rok 2024. Dvě ocenění za desku Vteřiny, měsíce a roky získal Vladimír Mišík, svou andělskou sbírku rozšířili také Monkey Business, Kateřina Marie Tichá nebo Pam Rabbit. Do Síně slávy vstoupil Ivan Mládek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Příměří v nedohlednu. Rusko podniká kroky, které svědčí o touze nadále válčit

Ruská agrese na Ukrajině pokračuje navzdory rostoucímu diplomatickému tlaku, který iniciuje administrativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Kreml zřejmě využívá dialog jako nástroj k prodlužování války, zatímco v zákulisí chystá další eskalaci. Zatímco se Moskva snaží vyvolat zdání zájmu o jednání, mobilizuje až 160 tisíc nových vojáků. Rovněž spoléhá na vojenskou pomoc ze Severní Koreje, která zahrnuje živou sílu, dělostřeleckou techniku i balistické rakety.

včera

Pražští hasiči zasahovali u požáru domu v Troji. (5.4.2025) Prohlédněte si galerii

V Troji hořel dům. Dva lidé se evakuovali, nikdo se nezranil

Požár domu v Troji zaměstnal v sobotu dopoledne pražské hasiče. Dva lidé museli být z hořící budovy evakuováni, nikomu se naštěstí nic nestalo. Událost omezila i provoz hromadné dopravy ve zmíněné městské části. 

včera

včera

včera

včera

Musíme s Američany mluvit, ale ukázat sílu, říká Lipavský po zavedení cel

Evropská unie by měla nabádat amerického prezidenta Donalda Trumpa k tomu, aby odstoupil od nových cel. Řekl to český ministr zahraničí Jan Lipavský. Evropa by podle něj měla v té souvislosti zvážit navýšení objemu kupovaného amerického plynu.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy