Odstranění Husajna bylo správné, trvá na svém Blair. Rodinám obětí války se emotivně omluvil

Právní základ pro britskou vojenskou akci v Iráku nebyl vůbec uspokojivý, tvrdí komise v dlouho očekávané zprávě, jejíž vypracování trvalo sedm let. Iráčané ohromně trpěli intervencí, která byla v jejich zemi špatně vedena, uvedla dále vyšetřovací skupina.

"Zpráva by měla ukončit obvinění z jednání ve zlé víře, ze lží či podvodu. Ať už lidé s mým rozhodnutím zapojit se do vojenské akce proti Saddámu Husajnovi souhlasí nebo ne, udělal jsem jej v dobré víře, protože jsem věřil, že je to v nejlepším zájmu země," uvedl bývalý ministerský předseda.

Zdroj: YouTube

Zároveň ale připustil, že kritika týkající se přípravy a plánování britské účasti v irácké válce stojí na reálných základech. "Beru na sebe plnou zodpovědnost za všechny chyby, bez jakýchkoli výjimek a výmluv," uvedl.

Na pozdější odpolední tiskové konferenci Blair vypadal otřeseně a emotivně vyjádřil soustrast pozůstalým po všech obětech konfliktu. "Rozhodnutí o zapojení do války v Iráku bylo to nejtěžší a nejbolestnější, jaké jsem musel ve funkci premiéra učinit," řekl expremiér. Připustil rovněž, že běh času ukázal, že informace tajných služeb, jimiž bylo rozhodnutí o zapojení do války podloženo, byly chybné. Britská vláda podle něj zároveň zásadně podcenila situaci, která může nastat po válce.

Blair však zdůraznil, že v roce 2003 on ani jeho kabinet nedali parlamentu záměrně zavádějící informace, nic záměrně nezatajovali ani nelhali, a že neexistoval žádný tajný slib vůči USA, že se Británie k jejich jednotkám připojí. Dodnes je prý expremiér toho názoru, že odstranění Saddáma Husajna bylo správným krokem a že nebylo příčinou šíření terorismu na Blízkém východě.

Psali jsme: Plán Británie na válku v Iráku byl nepřiměřený, uzavřela Chilcotova komise. Bude Blair stíhán?  

"Bohužel se nedomnívám, že jsme dnes ve větším bezpečí, než tehdy," řekl Blair. Upozornil také na to, že zpráva nijak neřeší, zda by svět na tom byl lépe, kdyby Saddám Husajn svržen nebyl.

Expremiér se opakovaně vracel zejména k motivům, které ho k zapojení do války vedly, a řekl, že kdyby se nyní za stejných okolností rozhodoval znovu, byl by výsledek totožný. Chyby při plánování se podle něj zjevně staly, ale nikoho prý nevedly žádné postranní nebo nečestné úmysly. "Zásadní problém je v tom, že lidé chtějí, abych se omluvil za to, že jsem takové rozhodnutí učinil, a to udělat nemůžu," uzavřel Blair.

Cameron dnes v parlamentu řekl, že rozhodnutí vstoupit do ozbrojeného konfliktu musí být vždy až tou poslední možností a že se v případě iráckého konfliktu staly chyby. Podle něj ale bezchybná příprava nikdy nezaručí úspěch vojenského zásahu. "Vojenský zásah je vždy velmi složitý, plánování toho, co se stane po něm, je ještě složitější a domnívám se, že tato komora by si neměla naivně myslet, že existuje možnost dokonalého plánování...," řekl Cameron poslancům.

"O rozhodnutí jít do války se v tomto parlamentu hlasovalo a poslanci, kteří zvedli ruku pro vojenský zásah, budou na sebe muset také vzít díl odpovědnosti," zdůraznil rovněž premiér.

"Irácká válka byla aktem vojenské agrese založeným na chybných předpokladech a pomohla šíření terorismu na Blízkém východě," řekl šéf britských opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Podle něj zapojení Británie do iráckého konfliktu zásadně podkopalo důvěru lidí v politiky, mnozí považují výsledky války za katastrofální.

"Víme, že parlament byl před začátkem konfliktu uveden v omyl a parlament by měl po 13 letech rozhodnout, jak se s tím vyrovnat," řekl Corbyn poslancům. "Ti, které Chilcotova zpráva označuje jako osoby, které přijímaly rozhodnutí, musí nést následky svých činů," dodal.

Na pozdější tiskové konferenci se Corbyn za rozhodnutí učiněné v roce 2003 členy jeho vlastní strany omluvil. "Omlouvám se za rozhodnutí naší tehdejší vlády, která tuto zemi zavedla do katastrofální války," řekl předseda největší opoziční strany.