Další práce EU? Juncker i Tusk seznámili lídry se svými představami

Dokument, který zveřejnil server Politico, obsahuje hlavně body, o nichž šéf komise mluvil tuto středu před Evropským parlamentem. Junckerův dokument je tabulkou s naznačenými termíny, v nichž hodlá komise předložit členským zemím a europarlamentu legislativní návrhy, které pokládá z hlediska budoucnosti EU za zásadní.

Na prosinec je například naplánován návrh na zřízení nového společného velitelství pro unijní operace či na vznik Evropských sborů solidarity, v jejichž rámci by mladí dobrovolníci ze zemí EU jezdili pomáhat do krizových oblastí.

Svou představu další práce EU už podle diplomatů nabídl v Bratislavě premiérům a prezidentům také šéf Evropské rady Donald Tusk, který jednání řídí. Po pracovním obědě na palubě lodi plující po Dunaji se účastníci neformálního summitu vrátili na bratislavském hradě k odpolednímu jednání.

Evropa podle Tuska pro budoucnost potřebuje optimistický scénář. Zároveň ale politici ráno při příchodu dávali najevo, že dnešek je také dnem pro upřímnou a otevřenou debatu o stávající krizové situaci, v níž se evropský projekt nachází.

Slovenský premiér Robert Fico uvedl, že je dnešek začátkem „bratislavského procesu", který by měl vrátit důvěru občanů v EU. Vyvrcholit by unijní obroda mohla na jaře v Římě při příležitosti 60. výročí podpisu Římských smluv, jednoho ze základů evropské integrace.

Donald Tusk svůj pohled na dnešní setkání nabídl v daleko širším textu, totiž v otevřeném dopise, kterým unijní lídry na Slovensko pozval. „Lidé v Evropě chtějí vědět, zda události a procesy, kterými jsou zahlceni, v nichž se neorientují a které je někdy děsí, jsou politické elity schopny dostat pod kontrolu. Mnoho lidí, a nikoli pouze ve Spojeném království, si nyní myslí, že účast v Evropské unii jde proti stabilitě a bezpečnosti," napsal. Jeho slova jsou však v jistém rozporu s přístupem stávající Evropské komise vedené Junckerem, upozorňují pozorovatelé.

Třeba Radko Hodkovský z pražského institutu Evropské hodnoty soudí, že bude nynější bratislavská schůzka úspěchem, pokud se podaří přestat brát EU jako „abstraktní idealistickou vizi sjednocené Evropy, které už jen málo Evropanů skutečně věří", ale naopak začne být vnímána jako pragmatický nástroj, který pomáhá národním státům chránit občany před vnějšími a vnitřními bezpečnostními hrozbami a negativními dopady globalizace.