Maďarsko si nenechá EU nic diktovat? Referendem posílá vzkaz do Bruselu, tvrdí analýza. A řeč přišla i na Česko

Budapešť - Velmi rychle se blíží den, který bude milníkem pro už tak složité vztahy mezi Maďarskem a Evropskou unií. Už 2. října Maďaři budou v referend hlasovat o tom, zda má země přijmout plán EU na redistribuci žadatelů o azyl v rámci kontinentu. Evropská komise původně představila tuto myšlenku na konci roku 2015, cílem bylo zmírnit migrační zátěž na země, jako je Řecko a Itálie. Plán ale do značné míry selhal tváří v tvář rozhodnutí členů, kteří ho spíše ignorují. Prozatím, byla přemístěna jen hrstka migrantů.

Jak ale poukazuje americká soukromá konzultační zpravodajská agentura Stratfor, maďarské referendum je spíše důsledkem domácích politických kalkulací, než pokusem o odmítnutí plánu Bruselu. „Vláda v Budapešti doufá, že zvýší svou popularitu a že sama sebe postaví do role obránce země a její svrchovanosti, identity a bezpečnosti," píše se v nové analýze. Její autoři také připomínají, že Maďarsko je především tranzitní zemí, přestože v počtu žádostí o azyl na počet obyvatel patří země spíše do horní části žebříčku.

„Premiér Viktor Orbán reagoval na příliv lidí uzavřením hranic Maďarska a budováním plotů. Migrantům poslal jasnou zprávu - v Maďarsku nejsou vítáni. Tento krok spolu s nacionalistickou rétorikou způsobil, že si strana Fidesz upevnila svou pozici jako dominantní politická síla, a zabránila tomu, aby se voliči obrátili na další pravou stranu Jobbik," hodnotí situaci Stratfor.

Show pro občany i celou unii

Celá tato „show" ale podle analýzy není určena jen pro občany, zároveň má vyslat také poselství do Bruselu. „Maďarsko chce, aby bylo jasné, že se spolu s jeho sousedy ze střední a východní Evropy, bude bránit pokusům Evropské unie omezovat členské státy. Celá kampaň vlády před referendem byla protkaná euroskepticismem. Nikde nejsou politické cíle Orbánovy administrativy tak zřejmé, než ve způsobu položení otázky v referendu, která zní: 'Přejete si, aby Evropská unie, a to i bez souhlasu maďarského parlamentu, mohla nařídit povinné přesídlení nemaďarských občanů do Maďarska?' " uvádí analýza.

Právě tato formulace je pak jedním z faktorů, které společně naznačují, že maďarská vláda pravděpodobně vyhraje. Aby byly výsledky referenda platné, musí se ho zúčastnit alespoň 50 procent oprávněných voličů. Stratfor však s odkazem na své zdroje uvádí, že volební účast by se mohla pohybovat spíše kolem 40 procent.

Výsledkem by mohlo být uvalení sankcí na Budapešť

Hlasování bude mít významné důsledky i pro většinu kontinentu. Výsledek referenda ve prospěch maďarské vlády, zejména v případě, že by vyhrála s velkým náskokem, by upevnil její pozici jako jedné z nejvíce euroskeptických vlád v Evropě. „Členové Visegrádské skupiny - kam kromě Maďarska patří Polsko, Česká republika a Slovensko - odmítli plán EU na přemístění migrantů, ale Maďarsko je jediný stát, který uspořádal hlasování. Jakmile budou známy výsledky, Maďarsko se pravděpodobně bude snažit tlačit na své kolegy z visegrádských zemí, aby pokročily s návrhem reformní smlouvy o EU, která by navrátila některé pravomoci z Bruselu do národních parlamentů. Visegrádská skupina již o tuto změnu při neformálním summitu EU v Bratislavě dne 16. září vyjádřila zájem, ačkoli zatím nebyly zmíněny žádné konkrétní představy o oblastech, ve kterých by chtěly mít národní parlamenty větší vliv," připomíná agentura.

Ať tak či onak, referendum udělá jen málo pro zlepšení napjatých vztahů mezi Maďarskem a Evropskou unií. „Budapešť bude nepochybně využívat výsledky ke zpochybnění autority Evropské komise, a bude tvrdit, že voliči schválili, aby vláda ignorovala pravidla EU – a nebude se omezovat jen na oblast přistěhovalectví. Na oplátku komise pravděpodobně pohrozí, že uvalí sankce na Maďarsko. Brusel může pozastavit rozvojové fondy pro země, které nedodrží plány na přerozdělování. Když Brusel splní hrozbu, bude Maďarsko - čistý příjemce prostředků EU - řešit vážnou finanční ránu," varuje analýza.

EU se bojí rostoucích euroskeptických nálad

Je prý však pravděpodobné, že by sankce proti Maďarsku na úrovni EU byly mizivé. Blok se rotiž pro rozhodnutí o brexitu strachuje z rostoucích euroskeptických nálad. Stratfor poukazuje, že třeba země jako Španělsko a Portugalsko nebyly v červenci potrestány za nesplnění stanovených cílů, které se týkaly deficitu za rok 2015. „Kromě toho by sankce proti členskému státu vyžadovaly jednomyslné schválení – čehož by Brusel nedosáhl, protože Polsko již dalo jasně najevo, že bude vetovat jakýkoli krok, který by uvalil sankce na Budapešť. Výměnou za to Maďarsko přislíbilo, že bude chránit Varšavu v případě pokračujícího sporu s Bruselem kvůli pochybnostem o právním státu," připomíná Stratfor.

Referendum by také mohlo inspirovat další podobně smýšlející vlády a politické strany v Evropě, které budou vyzývat ke stejnému kroku. I ony by se mohly ve svých zemích po vzoru Fideszu pokusit vyburcovat nacionalismus. Zároveň je ale pravděpodobné, že nedojde k žádné výrazné změně v maďarské politice. Strana Fidesz je ideologicky protichůdná k myšlence nadnárodní integrace a vnímá Evropskou unii jako pakt mezi svrchovanými národy, spíše než projekt federalismu. V důsledku toho bude Maďarsko nadále odmítat jakékoliv pokusy Bruselu tlačit na suverenitu členských států EU, domnívají se autoři analýzy.

Maďarská strategie s sebou nese i rizika

Navzdory zájmu Maďarska změnit smlouvy EU, má Evropa jen malou chuť k výrazné změně struktuře institucionálního rámce bloku. Uprostřed zhoršující se politické roztříštěnosti Evropské unie změny v současné době nepřichází v úvahu, protože s sebou nesou riziko neznámých následků pro celý kontinent, který se již vzpamatovává z brexitu. Maďarsko ale také není připraveno ani ochotno opustit EU, protože je země do značné míry závislá na finančních prostředcích z Bruselu, zároveň hodně vyváží do západní Evropy, a tak si nemůže dovolit ztratit přístup na vnitřní trh EU. A i když Maďarsko není zdaleka tak ohrožené potenciální ruskou agresí jako Polsko nebo Rumunsko, Budapešť vidí členství v EU jako klíčovou součást své bezpečnostní strategie. Průzkumy veřejného mínění také ukazují, že většina maďarských občanů chce zůstat v EU.

„Maďarská vláda bude proto i nadále jedním z nejhlasitějších kritiků Evropské unie, ale Budapešť bude plánovat své tahy tak, aby nedošlo k ohrožení jeho členství v bloku. Přesto tato strategie není bez rizika. Přetrvávající euroskeptická rétorika a silná krajně pravicová opozice by mohly zatlačit maďarskou vládu do kouta, což může vést k dalšímu posilování nacionalismu v rámci politiky, odcizení spojenců a investorů, a urychlení nestability v tomto procesu," dodal Stratfor.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

Více souvisejících

Maďarsko EU (Evropská unie) Viktor Orbán

Aktuálně se děje

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

včera

25. prosince 2025 21:05

Volodymyr Zelenskyj

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

25. prosince 2025 19:48

Donald Trump

Nejvlivnější osobou v Evropě je Trump, ukazuje prestižní žebříček

Prestižní magazín Politico zveřejnil novou edici svého tradičního seznamu POLITICO 28, který predikuje, kdo bude mít v roce 2026 největší slovo v evropském politickém prostoru. Žebříčku letos dominuje postava, která nepůsobí přímo v Evropě, ale její kroky mají na kontinent zásadní dopad. První místo obsadil americký prezident Donald Trump, jehož vliv autoři přirovnávají k „transatlantické rázové vlně“, schopné okamžitě změnit politický kurz celého regionu.

25. prosince 2025 18:35

Ukrajinská armáda provedla raketami Storm Shadow masivní úder na ruskou energetickou infrastrukturu

Ukrajinská armáda během čtvrtka podnikla masivní úder na energetickou infrastrukturu hluboko v ruském vnitrozemí. Podle oficiálních informací ukrajinského generálního štábu zasáhly britské střely Storm Shadow ropnou rafinerii v Novošahtinsku v Rostovské oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy