Maďarsko si nenechá EU nic diktovat? Referendem posílá vzkaz do Bruselu, tvrdí analýza. A řeč přišla i na Česko

Budapešť - Velmi rychle se blíží den, který bude milníkem pro už tak složité vztahy mezi Maďarskem a Evropskou unií. Už 2. října Maďaři budou v referend hlasovat o tom, zda má země přijmout plán EU na redistribuci žadatelů o azyl v rámci kontinentu. Evropská komise původně představila tuto myšlenku na konci roku 2015, cílem bylo zmírnit migrační zátěž na země, jako je Řecko a Itálie. Plán ale do značné míry selhal tváří v tvář rozhodnutí členů, kteří ho spíše ignorují. Prozatím, byla přemístěna jen hrstka migrantů.

Jak ale poukazuje americká soukromá konzultační zpravodajská agentura Stratfor, maďarské referendum je spíše důsledkem domácích politických kalkulací, než pokusem o odmítnutí plánu Bruselu. „Vláda v Budapešti doufá, že zvýší svou popularitu a že sama sebe postaví do role obránce země a její svrchovanosti, identity a bezpečnosti," píše se v nové analýze. Její autoři také připomínají, že Maďarsko je především tranzitní zemí, přestože v počtu žádostí o azyl na počet obyvatel patří země spíše do horní části žebříčku.

„Premiér Viktor Orbán reagoval na příliv lidí uzavřením hranic Maďarska a budováním plotů. Migrantům poslal jasnou zprávu - v Maďarsku nejsou vítáni. Tento krok spolu s nacionalistickou rétorikou způsobil, že si strana Fidesz upevnila svou pozici jako dominantní politická síla, a zabránila tomu, aby se voliči obrátili na další pravou stranu Jobbik," hodnotí situaci Stratfor.

Show pro občany i celou unii

Celá tato „show" ale podle analýzy není určena jen pro občany, zároveň má vyslat také poselství do Bruselu. „Maďarsko chce, aby bylo jasné, že se spolu s jeho sousedy ze střední a východní Evropy, bude bránit pokusům Evropské unie omezovat členské státy. Celá kampaň vlády před referendem byla protkaná euroskepticismem. Nikde nejsou politické cíle Orbánovy administrativy tak zřejmé, než ve způsobu položení otázky v referendu, která zní: 'Přejete si, aby Evropská unie, a to i bez souhlasu maďarského parlamentu, mohla nařídit povinné přesídlení nemaďarských občanů do Maďarska?' " uvádí analýza.

Právě tato formulace je pak jedním z faktorů, které společně naznačují, že maďarská vláda pravděpodobně vyhraje. Aby byly výsledky referenda platné, musí se ho zúčastnit alespoň 50 procent oprávněných voličů. Stratfor však s odkazem na své zdroje uvádí, že volební účast by se mohla pohybovat spíše kolem 40 procent.

Výsledkem by mohlo být uvalení sankcí na Budapešť

Hlasování bude mít významné důsledky i pro většinu kontinentu. Výsledek referenda ve prospěch maďarské vlády, zejména v případě, že by vyhrála s velkým náskokem, by upevnil její pozici jako jedné z nejvíce euroskeptických vlád v Evropě. „Členové Visegrádské skupiny - kam kromě Maďarska patří Polsko, Česká republika a Slovensko - odmítli plán EU na přemístění migrantů, ale Maďarsko je jediný stát, který uspořádal hlasování. Jakmile budou známy výsledky, Maďarsko se pravděpodobně bude snažit tlačit na své kolegy z visegrádských zemí, aby pokročily s návrhem reformní smlouvy o EU, která by navrátila některé pravomoci z Bruselu do národních parlamentů. Visegrádská skupina již o tuto změnu při neformálním summitu EU v Bratislavě dne 16. září vyjádřila zájem, ačkoli zatím nebyly zmíněny žádné konkrétní představy o oblastech, ve kterých by chtěly mít národní parlamenty větší vliv," připomíná agentura.

Ať tak či onak, referendum udělá jen málo pro zlepšení napjatých vztahů mezi Maďarskem a Evropskou unií. „Budapešť bude nepochybně využívat výsledky ke zpochybnění autority Evropské komise, a bude tvrdit, že voliči schválili, aby vláda ignorovala pravidla EU – a nebude se omezovat jen na oblast přistěhovalectví. Na oplátku komise pravděpodobně pohrozí, že uvalí sankce na Maďarsko. Brusel může pozastavit rozvojové fondy pro země, které nedodrží plány na přerozdělování. Když Brusel splní hrozbu, bude Maďarsko - čistý příjemce prostředků EU - řešit vážnou finanční ránu," varuje analýza.

EU se bojí rostoucích euroskeptických nálad

Je prý však pravděpodobné, že by sankce proti Maďarsku na úrovni EU byly mizivé. Blok se rotiž pro rozhodnutí o brexitu strachuje z rostoucích euroskeptických nálad. Stratfor poukazuje, že třeba země jako Španělsko a Portugalsko nebyly v červenci potrestány za nesplnění stanovených cílů, které se týkaly deficitu za rok 2015. „Kromě toho by sankce proti členskému státu vyžadovaly jednomyslné schválení – čehož by Brusel nedosáhl, protože Polsko již dalo jasně najevo, že bude vetovat jakýkoli krok, který by uvalil sankce na Budapešť. Výměnou za to Maďarsko přislíbilo, že bude chránit Varšavu v případě pokračujícího sporu s Bruselem kvůli pochybnostem o právním státu," připomíná Stratfor.

Referendum by také mohlo inspirovat další podobně smýšlející vlády a politické strany v Evropě, které budou vyzývat ke stejnému kroku. I ony by se mohly ve svých zemích po vzoru Fideszu pokusit vyburcovat nacionalismus. Zároveň je ale pravděpodobné, že nedojde k žádné výrazné změně v maďarské politice. Strana Fidesz je ideologicky protichůdná k myšlence nadnárodní integrace a vnímá Evropskou unii jako pakt mezi svrchovanými národy, spíše než projekt federalismu. V důsledku toho bude Maďarsko nadále odmítat jakékoliv pokusy Bruselu tlačit na suverenitu členských států EU, domnívají se autoři analýzy.

Maďarská strategie s sebou nese i rizika

Navzdory zájmu Maďarska změnit smlouvy EU, má Evropa jen malou chuť k výrazné změně struktuře institucionálního rámce bloku. Uprostřed zhoršující se politické roztříštěnosti Evropské unie změny v současné době nepřichází v úvahu, protože s sebou nesou riziko neznámých následků pro celý kontinent, který se již vzpamatovává z brexitu. Maďarsko ale také není připraveno ani ochotno opustit EU, protože je země do značné míry závislá na finančních prostředcích z Bruselu, zároveň hodně vyváží do západní Evropy, a tak si nemůže dovolit ztratit přístup na vnitřní trh EU. A i když Maďarsko není zdaleka tak ohrožené potenciální ruskou agresí jako Polsko nebo Rumunsko, Budapešť vidí členství v EU jako klíčovou součást své bezpečnostní strategie. Průzkumy veřejného mínění také ukazují, že většina maďarských občanů chce zůstat v EU.

„Maďarská vláda bude proto i nadále jedním z nejhlasitějších kritiků Evropské unie, ale Budapešť bude plánovat své tahy tak, aby nedošlo k ohrožení jeho členství v bloku. Přesto tato strategie není bez rizika. Přetrvávající euroskeptická rétorika a silná krajně pravicová opozice by mohly zatlačit maďarskou vládu do kouta, což může vést k dalšímu posilování nacionalismu v rámci politiky, odcizení spojenců a investorů, a urychlení nestability v tomto procesu," dodal Stratfor.

Související

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.
Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu

Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.

Více souvisejících

Maďarsko ,  EU (Evropská unie) ,  Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 6 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 7 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

včera

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy