Štrasburk - Pro klimatickou dohodu, která byla pod záštitou OSN přijata loni v Paříži, dnes zvedlo ruku 610 europoslanců. Proti ji bylo jen 38, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz proto hovoří o historickém hlasování.
Před europoslanci na plenárním zasedání ve Štrasburku v této souvislosti promluvil i generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Evropská unie má dlouhou historii vedoucí úlohy v boji proti klimatickým změnám. Vaše země ukázaly, že si uvědomují závažnost této hrozby," prohlásil.
Jeho návštěvu v Evropském parlamentu na začátku narušil nejspíš nespokojený návštěvník, který po příchodu generálního tajemníka do sálu pokřikoval delší dobu na galerii. Co se mu na návštěvě Pan Ki-muna nelíbilo, nebylo jasné.
"Ve jménu lidstva, v zájmu budoucích generací vás vyzývám, abyste podpořili rychlou ratifikaci klimatické dohody," řekl přítomným Pan Ki-mun.
Těsně před hlasováním krátce promluvil i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Evropa ukazuje, že je schopna učinit velké věci. Možná budu patetický, ale činíme nyní velký krok pro lidstvo a jsem na to velice hrdý," uvedl Juncker.
Z českých europoslanců velká většina klimatickou dohodu podpořila. Proti byl jen europoslanec za Svobodné Petr Mach, hlasování se pak zdržel Evžen Tošenovský. "Členské státy mají podle smluv právo si určit svůj energetický mix a svou energetickou politiku, takže nevidíme důvod, aby se do energetiky vlamoval Evropský parlament," uvedl k tomu Tošenovský.
Pařížskou dohodu dosud podepsalo 191 zemí. Dokument stanoví, že jak bohaté, tak chudé státy se mají připojit k opatřením, která omezí oteplování. Podle textu má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. V roce 2020 pařížský dokument nahradí Kjótský protokol z roku 1997. Dohodu dosud ratifikovalo 62 států, které představují 52 procent emisí.
Počátkem září dohodu ratifikovala Čína a také Spojené státy, nedávno se přidala Indie. V zemích EU zatím potřebný proces není všude dokončen. Například v České republice bude o věci teprve hlasovat parlament, ratifikace by mohla být podle českého ministerstva životního prostředí dokončena příští rok na jaře.
Související
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák
před 1 hodinou
Blanár si předvolává ruského velvyslance. Důvody jsou jiné než v Česku
před 2 hodinami
Tramvaje se v Praze vrátily za Národní muzeum. Kvůli chodcům se zavedla novinka
před 3 hodinami
Američané raketou zasáhli tanker, tvrdí Teherán
před 3 hodinami
Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev
před 4 hodinami
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
před 5 hodinami
Rusové zaútočili na letiště v Kyjevě. Zelenskyj má jasno, proč k tomu došlo
před 6 hodinami
Čechům představili novou generaci EZKarty. Upozorní na preventivní vyšetření
před 7 hodinami
Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem
před 8 hodinami
Evropa zažívá další vlnu veder. Ve Španělsku padl letošní teplotní rekord
před 8 hodinami
Zemřela herečka Hana Pastejříková. Lidé si ji mohou pamatovat z Léta s kovbojem
před 9 hodinami
Na Vizovicku se možná toulají medvědi. Lidé mají být obezřetní
před 10 hodinami
Trump posílá Witkoffa s Kushnerem jednat o míru na Ukrajinu a do Ruska
před 11 hodinami
Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení
včera
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko
Aktualizováno včera
Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa
včera
Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva
včera
Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?
včera
Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana
včera
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.
Zdroj: Libor Novák