Nobelovu cenu za mír získal kolumbijský prezident, vyjednal dohodu s FARC

Dohoda oficiálně ukončila 52letou občanskou válku v zemi. Rozhodnutí o ceně dnes v Oslu oznámil norský Nobelův výbor.

Uvedl, že ocenění Santosovi udělil "za jeho odhodlané úsilí dovést ke konci více než 50 let dlouhou občanskou válku, která si vyžádala životy nejméně 220.000 Kolumbijců a vyhnala z domovů téměř šest milionů lidí".

Podle Nobelova výboru by "ocenění mělo být rovněž vnímáno jako pocta kolumbijskému lidu, který navzdory obrovskému utrpení nevzdal naději na spravedlivý mír, a všem stranám, které přispěly k mírovému procesu". "Tato pocta je vzdávána v neposlední řadě také zástupcům nesčetných obětí občanské války," dodal Nobelův výbor.

Prezident Santos v reakci na ocenění prohlásil, že cena pomůže jeho zemi pokročit v mírovém procesu. "Byl dojatý, vděčný. Řekl, že (tato cena) má neocenitelný význam v podpoře mírového procesu v Kolumbii," řekl šéf norského Nobelova výboru Olav Njölstad po rozhovoru se Santosem.

Signatáři letošní dohody, kolumbijský prezident Santos a vrchní velitel FARC Timoleón Jiménez zvaný Timošenko, patřili u analytiků i sázkových kanceláří mezi nejvíce favorizované kandidáty.

Psali jsme: Kolumbie zahájila nové vyjednávání s FARC. Nejistota roste, bude další válka?  

Jejich naděje na zisk ocenění ale podle řady expertů klesly poté, co obyvatelé Kolumbie o víkendu v referendu mírovou dohodu vlády s povstalci odmítli. Nobelův výbor ovšem v minulosti již několikrát dal ocenění stranám v nedokončeném mírovém procesu, aby je podpořil. "Ti, kdo dohodu odmítli, neodmítli touhu po míru, ale konkrétní mírovou dohodu," konstatoval výbor. Podle něj výsledek referenda nemusí nutně znamenat, že mírový proces v Kolumbii je mrtvý.

Mezi favority byly dále obyvatelé řeckých ostrovů, kteří pomáhají migrantům po strastiplné cestě přes Středozemní moře do Evropy, a dobrovolní záchranáři působící ve válečných oblastech v Sýrii. Stejně jako loni byly mezi kandidáty také papež František a konžský gynekolog Denis Mukwege, jenž pomáhá obětem znásilnění. Podle expertů měla naději na zisk Nobelovy ceny za mír také ruská obhájkyně lidských práv Svetlana Gannuškinová.

Loni Nobelovu cenu za mír překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí "arabského jara".