EU musí s Tureckem i nadále mluvit, upozorňuje europoslankyně Šojdrová

Podle lidovecké političky by také po zmrazení přístupových rozhovorů nemělo dojít k tomu, že Turecko opustí principy právního státu, politickou pluralitu a svobodu tisku, k nimž se v rámci vyjednávání s EU zavázalo.

Na konci listopadu Evropský parlament vyzval ke zmrazení přístupových rozhovorů s Tureckem v právně nezávazné rezoluci. Kontakty na parlamentní úrovni či jednání s tureckou vládou by ale podle Šojdrové měly pokračovat. „Dialog by měl být daleko intenzivnější, protože my se nechceme obrátit zády k tureckému lidu," říká.

Kontakty mezi Ankarou a Bruselem podle ní oslabily a není to pouze v důsledku neúspěšného červencového pokusu o vojenský puč v Turecku. Připomněla také, že rok a půl se například nesešla společná delegace poslanců Turecka a Evropského parlamentu. „To ukazuje, že to není jen věc momentálního vývoje po puči, který by byl pochopitelný, ale delší dobu se Turecko vyhýbá diskusi. Vládní garnitura nechce vysvětlovat velmi tvrdý postup vůči Kurdům," řekla europoslankyně.

Přístupové rozhovory s Tureckem podle ní vedly v minulosti k tomu, že země zavedla demokratický systém, umožnila fungování politických stran, zajistila svobodu tisku nebo zrušila trest smrti. „Nemělo by dojít k ukončení toho, že tyto principy tam existují," řekla. V tomto smyslu europoslankyně také chápe nedávné vyjádření ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) o české podpoře tureckých snah o členství v EU jako podporu zachování těchto demokratických principů.

I přes napjaté vztahy mezi EU a Tureckem stále funguje březnová dohoda, která umožňuje vracet uprchlíky z řeckých ostrovů do Turecka a která vedla k omezení migrace do Evropy, připomněla Šojdrová. „Co nefunguje, je příprava Turecka na bezvízový styk. To v tuto chvíli nepřipadá vůbec do úvahy, protože Turecko neplní zásadní kritéria, která mělo splnit,"dodala.