Brusel/Ottawa - Ve stínu kritizované TTIP zůstává jiná obchodní dohoda, která široce ovlivní pracovní pozice a pohyb kapitálu v EU. Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou (Comprehensive Economic and Trade Agreement - CETA) byla vyjednávána po šest let a jedná se o nejambicióznější obchodní dohodu Kanady a nejrozsáhlejší dohodu, jakou EU doposud uzavřela v oblasti služeb a investic. O CETA se bude hlasovat v únoru a pokud to projde, bude okamžitě použitelná i pro Spojené království. Jeden z největších zastánců Brexitu, státní tajemník pro mezinárodní obchod Liam Fox, již podepsal smlouvu bez toho, aniž by se o tom poradil s britským parlamentem, upozorňuje Mark Dearn na stránkách deníku The Independent.
Dearn, člen představenstva Trade Justice Movement UK, varuje před slepotou EU, která se nedokázala poučit z Brexitu a růstu Nigela Farageho a Donalda Trumpa a pokračuje s podporou politik, které vytvářejí nerovnost a dávají podmínky pro růst krajně-pravicové populisty, pro které je nerovnost je vodou na mlýn.
V pátek Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization) oznámila, že vrchních 10% procent nejlépe placených zaměstnanců v Evropě společně vydělává téměř stejně jako spodních 50 procent. Minulý týden, Výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (European Parliament's Employment and Social Affairs Committee) shledal, že EU – Kanadská obchodní dohoda CETA tuto situaci jen zhorší „prohloubením rozdílů v příjmech mezi nekvalifikovanými a kvalifikovanými pracovníky, a tím zvýší nerovnosti a sociálního napětí".
Výbor napříč stranami poukazuje na to, že CETA je spouštěčem potenciální ztráty více než 20 000 pracovních míst v celé Evropě. Zpráva upozorňuje na to, co aktivisté po celé Evropě již po dlouhou dobu říkají o smlouvách jako CETA, TTIP, a Donaldem Trumpem oponovaná TPP a sice, že existuje jasný rozdíl mezi úrovní ochrany zamýšlených pro investory a pro zájmy a práva pracovníků.
Podle Dearna nejzřetelnější rozdíl mezi zájmy pracovníků a investorů je zachyceny v jednom z klíčových prvků nalezeným ve všech těchto smlouvách: "korporátní soud", soukromý systém soudnictví, která uděluje velkým společnostem moc žalovat státy za politiky, které ovlivňují jejich zisky. Jinými slovy, vysvětluje Dearn, je to pojistné riziko pro korporace financované daňovým poplatníkem, které by vstoupilo do hry, když by se např. vláda rozhodla zakázat jadernou energii nebo znovu zestátnila veřejné služby, jako je železnice.
Dearn tvrdí, že tato smlouva i před Brexit je připravená k schválení. Poté, co se tak stane, ti, co ve Velké Británii už zápasí v křehké Brexit ekonomice, pocítí ještě silněji stisk proti-dělnické politiky, předjímá Dearn černé scénáře. Dearn ostře kritizuje Liama Foxe, silného zastánce Brexitu, který již podepsal smlouvu za Velkou Británii, že záměrně obešel britský parlament. V říjnu Fox před britským Výborem pro evropské posuzování (European Scrutiny Committee, ESC) přiznal a omluvil se za úmyslné obcházení parlamentu, zdůvodňující tento krok tím, že „smlouva se velice vyplatí, pokud jde o zaměstnanost, investice a prosperitu."
Podle Dearna se poslanci při projednávání CETA musí chytit příležitosti a tázat se Foxe, co ho vedlo k jeho proti-demokratické podpoře toho, co ekonom a expert na nerovnost Thomas Piketty nazývá „smlouvu, která patří do jiné doby". Totéž platí pro Evropský parlament, který během hlasování o CETA v únoru má možnost načrtnout čáru v písku tím, že bude oponovat agendě navržené tak, aby obohatila velké podniky na úkor jiných. Pokud tak neučiní, varuje Dearn, pak je budoucnost sociálně demokratických stran a EU jako celku v ohrožení.
Související
Macron je skeptický ohledně obchodní dohody s Británií
Od čtvrtka začíná platit smlouva CETA, v obchodu mezi EU a Kanadou padnou celní bariéry
CETA (Dohoda o volném obchodu mezi EU a Kanadou) , Kanada , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 2 hodinami
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 3 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 10 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 12 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák