Evropu do 30 let čeká úpadek a občanská válka. Jak bude probíhat? Historik prozradil víc

Brusel - Belgický historik David Engels tvrdí, že v příštích 30 letech vypukne občanská válka. Poukazuje přitom na paralely mezi Evropou a pádem římské republiky. Jeho slova přinesl list Kronen Zeitung.

„Za 20 nebo 30 let se Evropa stane autoritářským nebo císařským státem. Stane se tak po fázi připomínající občanskou válku a úpadek," řekl Engels, který působí jako historik na Svobodné univerzitě v Bruselu. Engels od roku 2011 předpovídá, že Evropa půjde cestou autoritářství. Jak poukazuje Kronen Zeitung, pokračující migrační krize předchozímu varování přidala na váze.

„Očekávám občanskou válku, která si vynutí zásadní sociální a politické reformace v Evropě, ať se nám to líbí nebo ne, podle příkladu rozpadající se římské republiky v prvním století před naším letopočtem," řekl.

Psali jsme: Kdo dává přednost proti-islámským populistům před tradičními prezidentskými kandidáty? Odpověď vás dozajista překvapí  

Historik je přesvědčen, že osud Evropské unie směřuje k ekvivalentu doby Julia Caesar, zřejmě nejznámějšího muže římské občanské války, který bojoval proti svému rivalovi známému jako Pompeius Veliký. Historik tvrdí, že paralely jsou „tak masivní a tak zřejmé po celá desetiletí“.

Podle Engelse jsou faktory, které vedly k pádu římské republiky, přítomny i v dnešní Evropě. Těmito faktory podle něj jsou úpadek rodiny, individualismus, úpadek tradiční kultury, globalizace, fundamentalismus a nekontrolovatelná kriminalita.

Psali jsme: Integrace má přednost před náboženským vyznáním, rozhodl Evropský soud pro lidská práva. Švýcarské muslimské dívky se musí účastnit smíšených hodin plavání Média lžou o islámu a muslimech, zuří aktivista  

Je podle něj příznačné, že nastává rozkol mezi třídou oligarchů, římských senátorů – v dnešní době finanční a politické elity, a vzestupem populistického hnutí, které žádá, aby byl hlas vrácen lidu. V Evropě mají tyto populistické hlasy podobu politiků jako je Geert Wilders v Nizozemsku, Marine Le Pen ve Francii.

V jeho vizi hraje roli také migrační krize, přesto to podle Engelse není jediný faktor. „Tyto přesuny obyvatelstva jsou jen jedním z mnoha příznaků našeho současného ducha, který se vyznačuje podivnou směsicí kosmopolitismu, nedostatkem sebedůvěry, kalkulu, materialismu a špatného svědomí," vysvětluje.

„Bojím se toho, ale bylo by zbabělé zavřít oči jen proto, že nechcete vidět realitu," řekl s tím, že občanská válka nebo autoritářství není nic, po čem by on sám toužil.

Občanská válka, které se podle něj nelze vyhnout, pravděpodobně nebude vypadat jako tradiční vojenský konflikt, myslí si i vzhledem k tomu, že evropské společnosti nejsou militarizované. Spíše se domnívá, že občanská válka bude vypadat jako situace ve Švédsku, kde existuje více než 50 takzvaných no-go zón, nebo na bruselském předměstí Molenbeek.

Francouzský akademik a expert na islám Gilles Kepel minulý rok vyslovil podobnou predikci a varoval, že vzestup radikálního islámu mezi mladými muslimy v Evropě by mohl celý kontinent uvrhnout do občanského konfliktu velkého rozsahu.

Související

Marine Le Pen Analýza

Evropští národovci: Jak pravicové strany využívají krize k uchopení moci?

Evropské krajně pravicové a takzvaně národovecké strany získávají na síle. Zatímco Německem a Francií zmítají politické krize, na vrchol se drápou pravicové subjekty. Nejdál se dostala italská premiérka Giorgia Meloniová, která má podstatný vliv na vedení celé Evropské unie a zřejmě hodlá využít oslabených francouzských a německých lídrů.č

Více souvisejících

evropa občanská válka

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 4 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy