Vědci pracují na oživení mamutů. První embryo slibují do dvou let

Kozorožec pyrenejský přezdívaný "bucardo" žil do roku 2000 vysoko v pyrenejských horách, poté však vyhynul. Jde o jeden z mnoha poddruhů živočichů, kteří se nedokázali adaptovat na měnící se podmínky a klima a vymírají či už úplně vymřeli.

S tím se ale vědci odmítli smířit a o tři roky později se rozhodli pro jeho oživení. Podle National Geoghraphic se to týmu španělských a francouzských vědců dokonce povedlo a kozorožce ze vzorků DNA naklonovali.

Psali jsme: Obřízkou proti HIV? Vědci ví, jak zachránit Afriku Dnes nastane konec světa, schovejte se, naléhá ruský expert Nejdelší studie na světě: Jak vás život změní? Ve stáří se nepoznáte  

Ačkoliv plod neměl dlouhý život a umřel pár dní poté, co se narodil, i přesto jde pro vědce o nesmírný úspěch. Povedlo se jim totiž přivézt zpět k životu zemřelé zvíře, a nejen v tomto konkrétním případě.

Druhou věcí je morální otázka, která nedá spát zejména ochráncům zvířat. Ti bojují za záchranu umírajících živočichů, představa, že by byly "uměle vyráběny" v laboratořích se jim ale také nelíbí. O to větší zděšení je čeká ve chvíli, kdy budou po naší planetě opět chodit mamuti. To je totiž nový cíl genetiků a biologů.

Odborníci z Harvardovy univerzity jsou přesvědčeni, že do dvou let budou schopni oživit mamuty, kteří vyhynuli přibližně před pěti tisíci lety. Vzorky DNA k dispozici mají a vědecký pokrok došel tak daleko, že je to technicky proveditelné. Otázkou zůstává, jak dlouho bude takový mamut v jemu neznámém prostředí žít.

Psali jsme: Vědci našli nejstaršího předchůdce člověka, měří pouhý jeden milimetr Umělá inteligence, krok do neznáma? Předpověď trendů v oblasti technologií v roce 2017 Američtí vědci půjdou proti Trumpovi. Proč?  

Vědci představili ambiciozní plán na konferenci v americkém Bostonu a oživení má probíhat tak, že vloží mamutí DNA do DNA z kožních buněk slona indického, který je nejbližším žijícím příbuzným mamuta. Následně se je pokusí přeprogramovat, aby se z nich staly kmenové buňky, které vloží do vajíčka slona indického. Z něj vypěstují embryo a to nechají růst v umělé děloze v laboratorních podmínkách.

Jediné, co vědcům k tomuto pokusu chybí, je právě umělá děloha. Tu by ale měli být schopni vyrobit do dvou let. Podle vedoucího týmu George Churche už nyní probíhají pokusy s pěstováním myší mimo dělohu matky, a vypadají nadějně.