Je možné deradikalizovat džihádisty? Zprávy z Francie odhalují zásadní problémy

Jednou ze zemí, která se musí vypořádávat s radiály, je Francie. Speciální parlamentní komise ale tvrdí, že vlajkový program tamní vlády týkající se deradikalizace je „totálním selháním“ a že třeba jej „zcela přehodnotit“. Na závěry komise ve své analýze poukázal think-tank Gatestone Institute.

„Předběžná zpráva ukazuje, že vláda v posledních několika letech utratila desítky milionů eur daňových poplatníků v boji proti islámské radikalizaci ve Francii, kde bylo při útocích džihádistů od ledna 2015 zabito 238 lidí. Ale nemá v ruce žádné výsledky, které by mohla ukázat. Tato zpráva naznačuje že deradikalizace buď ve specializovaných centrech nebo ve věznicích nefunguje, protože většina islámských radikálů nechce být deradicalizována,“ píše se v analýze.

Zpráva komise nese název „Deindoktrinace, derekrutace a reintegrace džihádistů ve Francii a v Evropě" (Désendoctrinement, désembrigadement et znovuzavedení des djihadistes en France et en Europe). Název se podle think-tanku vyhýbá používání slova „deradikalizace", protože je některými považováno za politicky nekorektní. Senátnímu výboru pro ústavní a právní záležitosti byl materiál předložen dne 22. února. Jde pouze o předběžnou verzi komplexní studie, která má být vydána v červenci.

V materiálu je kritizován například fakt, že mělo být vynaloženo 40 milionů eur na vybudování 13 deradikalizačních center, v každém regionu měl být jeden. „Původní plán byl s velkou slávou odhalen v květnu 2016, každé středisko mělo hostit maximálně 25 jedinců ve věku 18 až 30 let po dobu 10 měsíců. Vláda uvedla, že by těmito deradikalizačními centry v průběhu příštích dvou let mělo projít 3600 lidí. Vláda otevřela první a zatím i jediné centrum ve střední Francii v září 2016,“ shrnuje analýza.

Dva senátoři toto centrum na začátku února navštívili, našli v něm jen jednoho obyvatele, který byl uvězněn za spáchání domácího násilí. I po pěti měsících je tedy centrum prázdné, přestože zaměstnává 27 lidí - včetně pěti psychologů, psychiatra a devíti pedagogů. Roční náklady na toto zařízení se pohybují ve výši asi 2,5 milionu eur.

„Ačkoli je Francie podle odhadů domovem 8,250 tvrdých islámských radikálů, od otevření centra se na něj ptalo pouze 59 osob. Z nich pouze 17 předložilo žádost a jen devět dorazilo. Ani jeden z nich nedokončil plný desetiměsíční program,“ píše Gatestone Institute. Jedním z obyvatel byl 24letý džihádista Mustafa S., který byl zatčen během protiteroristické operace u Štrasburku dne 20. ledna 2017. Policie uvedla, že má vazby na jednoho z autorů útoku na pařížský Bataclan, ke kterému došlo v listopadu 2015.  Mustafa S. byl v době zatčení údajně na cestě k islámského státu v Sýrii

Dalším „hostem“ centra byla 24letá těhotná žena jménem Sabrina C., která žila v objektu od 19. září do 15. prosince. Místním novinám řekla, že nikdy nebyla radikál, ale využila centrum v Pontourny, aby unikla od rodiny a dostala se na „čerstvý vzduch“. Její matka uvedla, že pobyt v centru byl pro její dceru příležitost, aby získala odborné vzdělání, naučila se vařit a byla v blízkosti zvířat. Podle Sabriny ale byl pobyt v centru jako noční můra, každou noc prý plakala, protože se k ní chovali jako ke zločinci. Dívka se domnívá, že jediný důvod, proč jí byl povolen vstup do objektu, byl ten, že vláda potřebovala vylepšit čísla.

Podobně špatně dopadl také deradikalizační program ve věznicích. Vláda se do něj pustila kvůli zvýšeným počtům útoků na dozorce. Původní myšlenkou bylo izolovat islamisty, aby nemohli radikalizovat další vězně. Ministr spravedlnosti Jean-Jacques Urvoas připustil, že jejich ubytování v oddělených vězeňských křídlech, u islamistů spíše jen vyvolalo další násilí.

Zpráva rovněž odsoudila vznik „deradikalizačního průmyslu", do kterého jsou zapojeny skupiny a nevládní organizace, které nemají zkušenosti s deradikalizací, ale které získaly lukrativní státní zakázky. Jeden ze senátorů z výboru varuje, že vládní program deradikalizace byl nekoncepční a byl zahájen z politických důvodů uprostřed rostoucí džihádistické hrozby. Najednou prý vznikla panika, kterou museli politici co nejrychleji utišit.

Francouzsko-íránský sociolog Farhad Khosrokhavar, odborník na radikalizaci, řekl stanici Francie 24, že jediná možnost, jak se vypořádat s pravověrnými džihádisty, je zavřít je. „Někteří lidé mohou být deradikalizováni, ale ne všichni. S tvrdými džihádisty - těmi, kteří jsou naprosto přesvědčeni, to není možné. Tyto typy lidí jsou velmi nebezpečné a představují asi 10% až 15% z těch, kteří byli zradikalizováni. Vězení by mohlo být jeden z mála způsobů, jak se vypořádat s těmito skalními věřícími,“ vysvětlil.

Senátorka Esther Benbassaová také varuje, že se nepodařilo vyřešit otázku prevence. „Mladí kandidáti džihádismu musí být socializovaní. Musíme je naučit povolání, profesionalizovat je a nabídnout jim individualizovaná následná opatření. Pomoc musí poskytnout rodiny, imámové, místní policisté, pedagogové, psychologové,“ myslí si. „Také si myslím, že naši političtí představitelé by měli být více střízlivější a pokornější, když řeší tento složitý jev. Je to nesmírně obtížný úkol. Deradikalizace nenastane za šest měsíců. Tito lidé, kteří se drží ideologie Islámského státu, se ho nezbaví jen tak,“ dodává.