EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.
Podtitul vámi pořádané konference obsahuje poměrně ostré tvrzení o tom, že si Evropská unie financuje vlastní hrozbu. Uvádíte, že chcete poukázat na nebezpečí, které představují skupiny, jež dostávají peníze z EU a zároveň skrytě podporují radikalizaci a extremismus. Opravdu takové skupiny existují? Můžete přinejmenším naznačit, o koho se jedná?
My máme poměrně liberální pojetí demokracie, kdy se snažíme v rámci svobody slova neomezovat náboženské skupiny. Státy jako Španělsko, Francie, Německo, Dánsko nebo Švédsko dlouhodobě mají problém nazývat skupiny, které mají radikálnější názory třeba na přijetí muslimské víry, jako extremistické. Jenže situace neustále graduje, což se ukázalo už v letech 2014 až 2016, kdy byl Islámský stát nejsilnější. Tehdy byla řada lidí v Evropě radikalizována pomocí tzv. radikálních imámů, ale říkalo se, že jde jen o jednotlivce.
Tahle teorie se začala rozpadat po roce 2017, kdy začalo být zřejmé, že za posíláním bojovníků Islámskému státu stojí organizované skupiny, které byly často placené ze zemí otevřeně se hlásících k radikálním odnožím islámské víry. Často jde až o sektářské skupiny, které jsou však hodně rozšířené. O těch je potřeba začít mluvit, protože když probíhaly teroristické útoky, ať už v Belgii, Francii nebo Německu, tak tam vždy bylo napojení na nějakého radikálního imáma či jiného člověka z těchto skupin. Řeč je především o Muslimském bratrstvu.
Co víme o jeho působení v rámci Evropské unie?
Muslimské bratrstvo má dnes asi nejširší a nejpropracovanější síť, působí zhruba ve 14 zemích Evropské unie. Charakteristické pro něj i jemu podobné skupiny je, že se tváří jako modlitební kroužek či vzdělávací organizace, přitom velmi systematicky tvoří síť na to, aby v budoucnu mohly aplikovat právo šaría na území Evropské unie nebo potlačovat práva menšin nebo žen.
Jak se evropské peníze k takovým organizacím jako Muslimské bratrstvo dostanou?
Peníze putují přes tzv. umírněné organizace k teroristům a extremistickým organizacím, což jsou zjištění, která podporují i tajné služby, včetně těch českých. Vyšetřování většinou ukazují, že finanční prostředky vyčerpané z EU jsou nejčastěji prostřednictvím bitcoinu nebo jiné virtuální měny posílány dál do světa, kde jsou užívány pro jiné účely, než by měly, například k tréninku lidí, kteří se pak vrací do EU s úkolem vytvořit síť k ovládání veřejného života i politiky. Především v západní Evropě jsou podezření na financování teroristických skupin poměrně častá.
Problém se v budoucnu může týkat i Česka, připouští europoslanec
Zaznamenaly už unijní státy nějaké úspěchy v boji s těmito skupinami?
Rakousko v listopadu 2020 zastavilo 10 milionů eur, které měly být poslány organizacím s napojením na Hamás a Muslimské bratrstvo a jejich prostřednictvím také na islámské skupiny v Sýrii. Souběžně probíhala podobná operace i v Německu, kde došlo k zastavení penězovodů pro jednu organizaci vyzývající lidi k radikalizaci. V Nizozemsku se odehrálo to samé v následujícím roce.
Může něco dělat i Evropská unie, nebo se s problémem musí vypořádat každý z členských států na národní úrovni za pomoci svých bezpečnostních složek?
Přinejmenším můžeme přestat dávat těmto organizacím peníze na to, abychom financovali jejich strukturu. Byl bych pro zákaz takových organizací ve všech státech EU. I mezi muslimy probíhá diskuze, jestli a do jaké míry tolerovat extrémní postoje lidí, kteří užívají víru k politickým cílům. Dokonce i v arabském světě, tedy s výjimkou dvou států, dnes převládá chuť zakázat Muslimské bratrstvo kompletně. Podle nich je potřeba nulová tolerance.
Jak moc se tento problém dotýká České republiky?
Nás se to teď netýká, ale může se stát, že začne. Pokud by Muslimské bratrstvo některé státy zakázaly, tak ti lidé se zřejmě přesunou jinam a posílí tamní komunity.
Česko momentálně čelí migrační vlně. Nabízí se proto otázka, zdali je dostatečná lustrace lidí, kteří v jejím rámci přichází do Evropské unie?
Lustrace se dělají a poměrně důkladně, ale zaměstnávají lidi a zaberou obrovské množství času. To je aktuálně ten největší problém, protože každý týden přichází tři až pět tisíc lidí.
A vedou vůbec arabské státy dostatečnou evidenci o „svých“ lidech?
Třeba Pákistánci mají detailní přehled, také Afghánistán má všechny lidi zaregistrované a jejich dokumentaci digitalizovanou. Když tedy někdo přijde a řekne, že nemá doklady, tak my jsme schopni udělat rekognici jeho historie. Většina zemí s námi v tomhle směru spolupracuje. Také jsem měl možnost vidět v Maroku, jak mají vypracované detailní záznamy o radikálech. Proto se tam vždycky dokázali s extremisty poměrně rychle vypořádat, mají nulovou toleranci k extremismu a snaží se ty lidi zastavit.
EU musí investovat do obranného průmyslu. Myšlenku společné armády by Zdechovský opustil
Migranti do Česka momentálně přicházejí především přes tzv. balkánskou cestu. Nepomohla by s řešením migrační otázky integrace některých dalších zemí z Balkánu do EU? Mám na mysli třeba Severní Makedonii, složitější je to naopak se Srbskem kvůli jeho blízkým vztahům s Ruskem.
Osobně podporuji vstup některých balkánských států. Severní Makedonie je výborným příkladem. Evropská unie ale musí začít tlačit na všechny země se vztahem k ní, například na Srbsko, s nímž má bezvízový styk, aby okamžitě začaly proti ilegální migraci bojovat. Bohužel, některé země, jako právě již zmiňované Srbsko, situaci spíše zhoršují. EU ji přitom v tuto chvíli není schopná sama zvládnout a potřebuje součinnost s dalšími zeměmi.
U otázek evropské bezpečnosti ještě zůstaneme, protože jste v říjnu napsal komentář pro iDnes, kde jste se zmiňoval o potřebě zlepšení evropského obranného průmyslu a jeho nedostatečných výrobních kapacit. Otevřela nám válka na Ukrajině oči?
Ano, protože předtím se dlouhodobě na tyto věci vůbec nemyslelo. Evropa snižovala kapacity, jen míst sloužících k výrobě tanků ubylo z patnácti na jedno nebo dvě. Dnes bychom jich byli schopni produkovat jen jednotlivé kusy. Česká republika jako jedna z mála má ještě ten obranný průmysl v nějaké kondici.
Ve zmíněném textu jste také uvedl, že EU by měla definitivně opustit myšlenku společné armády. Jak a proč jste dospěl k takovému závěru?
Podle mě je myšlenka evropské armády naprosto zbytečná, protože máme NATO, fungující obrannou alianci. Nedává tedy smysl vytvářet podobnou strukturu na úrovni Evropské unie, i když už tady v minulosti takové pokusy byly. Byla by to velmi drahá záležitost a dle mého názoru i neefektivní.
Souvisí to i s vaší osobní zkušeností s národní armádou, kdy jste členem aktivních záloh?
Ano, souvisí. Vycvičit schopné vojáky totiž není snadné, je potřeba dobrá technika, dobří velitelé. Takové lidi nenajdete na chodníku. Neměli bychom tyto síly tříštit. Pojďme společně budovat silné národní armády a pojďme se vzájemně podporovat v NATO. EU si v dnešní době nemůže dovolit plýtvat energií na projekty, které by ve skutečnosti jen kopírovaly něco, co už tady roky funguje.
Související

Slovensko na neudržitelné trajektorii. Fico kouše do ruky, která ho krmí, říká politolog Broul pro EZ

Trump necítí zodpovědnost k lidem ani k planetě. Analytička Kolouchová kritizuje jeho klimatickou politiku
rozhovor , Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) , EU (Evropská unie) , Muslimské bratrstvo , radikalizace , EuroZprávy.cz , extremismus , Terorismus , migrace , evropský parlament , KDU - ČSL
Aktuálně se děje
před 29 minutami

Macron uspořádá druhé jednání o Ukrajině. Tentokrát pozve i Česko
před 1 hodinou

Británie zchladila Zelenského: Na mír na Ukrajině musí dohlížet 150 tisíc vojáků, tvrdil. Stačí pár tisíc, míní Britové
před 2 hodinami

Falešný mír nemá smysl. Jednáte za zády Ukrajiny, žádné ruské ultimátum nepřijmeme, vzkazuje Kyjev
před 3 hodinami

Brutalista načrtává robustní fresku mužského ega a umělecké identity
před 4 hodinami

Lavrov hodil vidle do plánu EU: Jednotky NATO na Ukrajině nikdy nestrpíme
před 4 hodinami

Hamás propustí více rukojmích, než bylo zamýšleno. Zvažuje, že se vzdá Pásma Gazy
před 5 hodinami

Jak srazit ceny energií? EU přišla s revolučním plánem
před 6 hodinami

Rusko ví, že trvalý mír se Západem neexistuje. O co tedy Putinovi jde?
před 7 hodinami

EU do jednání někdy zapojíme, prohlásil Rubio po setkání s Lavrovem
před 7 hodinami

Trump a Putin se zatím nesetkají. USA po jednání s Ruskem sdělily, jaké budou další kroky
před 8 hodinami

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO
Aktualizováno před 9 hodinami

Jednání USA s Ruskem o Ukrajině skončilo. Rusové jej chválí, Ukrajinu v NATO ale odmítají
před 10 hodinami

Mrazivé počasí trvá. Meteorologové už ale v nejnovější výstraze slibují oteplení
před 10 hodinami

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal
před 11 hodinami

Pekarová Adamová se rozloučí se Sněmovnou. Ve volbách už kandidovat nebude
před 11 hodinami

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským
před 11 hodinami

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz
před 12 hodinami

Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
před 12 hodinami

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
před 13 hodinami
USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.
Zdroj: Libor Novák