EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.
Podtitul vámi pořádané konference obsahuje poměrně ostré tvrzení o tom, že si Evropská unie financuje vlastní hrozbu. Uvádíte, že chcete poukázat na nebezpečí, které představují skupiny, jež dostávají peníze z EU a zároveň skrytě podporují radikalizaci a extremismus. Opravdu takové skupiny existují? Můžete přinejmenším naznačit, o koho se jedná?
My máme poměrně liberální pojetí demokracie, kdy se snažíme v rámci svobody slova neomezovat náboženské skupiny. Státy jako Španělsko, Francie, Německo, Dánsko nebo Švédsko dlouhodobě mají problém nazývat skupiny, které mají radikálnější názory třeba na přijetí muslimské víry, jako extremistické. Jenže situace neustále graduje, což se ukázalo už v letech 2014 až 2016, kdy byl Islámský stát nejsilnější. Tehdy byla řada lidí v Evropě radikalizována pomocí tzv. radikálních imámů, ale říkalo se, že jde jen o jednotlivce.
Tahle teorie se začala rozpadat po roce 2017, kdy začalo být zřejmé, že za posíláním bojovníků Islámskému státu stojí organizované skupiny, které byly často placené ze zemí otevřeně se hlásících k radikálním odnožím islámské víry. Často jde až o sektářské skupiny, které jsou však hodně rozšířené. O těch je potřeba začít mluvit, protože když probíhaly teroristické útoky, ať už v Belgii, Francii nebo Německu, tak tam vždy bylo napojení na nějakého radikálního imáma či jiného člověka z těchto skupin. Řeč je především o Muslimském bratrstvu.
Co víme o jeho působení v rámci Evropské unie?
Muslimské bratrstvo má dnes asi nejširší a nejpropracovanější síť, působí zhruba ve 14 zemích Evropské unie. Charakteristické pro něj i jemu podobné skupiny je, že se tváří jako modlitební kroužek či vzdělávací organizace, přitom velmi systematicky tvoří síť na to, aby v budoucnu mohly aplikovat právo šaría na území Evropské unie nebo potlačovat práva menšin nebo žen.
Jak se evropské peníze k takovým organizacím jako Muslimské bratrstvo dostanou?
Peníze putují přes tzv. umírněné organizace k teroristům a extremistickým organizacím, což jsou zjištění, která podporují i tajné služby, včetně těch českých. Vyšetřování většinou ukazují, že finanční prostředky vyčerpané z EU jsou nejčastěji prostřednictvím bitcoinu nebo jiné virtuální měny posílány dál do světa, kde jsou užívány pro jiné účely, než by měly, například k tréninku lidí, kteří se pak vrací do EU s úkolem vytvořit síť k ovládání veřejného života i politiky. Především v západní Evropě jsou podezření na financování teroristických skupin poměrně častá.
Problém se v budoucnu může týkat i Česka, připouští europoslanec
Zaznamenaly už unijní státy nějaké úspěchy v boji s těmito skupinami?
Rakousko v listopadu 2020 zastavilo 10 milionů eur, které měly být poslány organizacím s napojením na Hamás a Muslimské bratrstvo a jejich prostřednictvím také na islámské skupiny v Sýrii. Souběžně probíhala podobná operace i v Německu, kde došlo k zastavení penězovodů pro jednu organizaci vyzývající lidi k radikalizaci. V Nizozemsku se odehrálo to samé v následujícím roce.
Může něco dělat i Evropská unie, nebo se s problémem musí vypořádat každý z členských států na národní úrovni za pomoci svých bezpečnostních složek?
Přinejmenším můžeme přestat dávat těmto organizacím peníze na to, abychom financovali jejich strukturu. Byl bych pro zákaz takových organizací ve všech státech EU. I mezi muslimy probíhá diskuze, jestli a do jaké míry tolerovat extrémní postoje lidí, kteří užívají víru k politickým cílům. Dokonce i v arabském světě, tedy s výjimkou dvou států, dnes převládá chuť zakázat Muslimské bratrstvo kompletně. Podle nich je potřeba nulová tolerance.
Jak moc se tento problém dotýká České republiky?
Nás se to teď netýká, ale může se stát, že začne. Pokud by Muslimské bratrstvo některé státy zakázaly, tak ti lidé se zřejmě přesunou jinam a posílí tamní komunity.
Česko momentálně čelí migrační vlně. Nabízí se proto otázka, zdali je dostatečná lustrace lidí, kteří v jejím rámci přichází do Evropské unie?
Lustrace se dělají a poměrně důkladně, ale zaměstnávají lidi a zaberou obrovské množství času. To je aktuálně ten největší problém, protože každý týden přichází tři až pět tisíc lidí.
A vedou vůbec arabské státy dostatečnou evidenci o „svých“ lidech?
Třeba Pákistánci mají detailní přehled, také Afghánistán má všechny lidi zaregistrované a jejich dokumentaci digitalizovanou. Když tedy někdo přijde a řekne, že nemá doklady, tak my jsme schopni udělat rekognici jeho historie. Většina zemí s námi v tomhle směru spolupracuje. Také jsem měl možnost vidět v Maroku, jak mají vypracované detailní záznamy o radikálech. Proto se tam vždycky dokázali s extremisty poměrně rychle vypořádat, mají nulovou toleranci k extremismu a snaží se ty lidi zastavit.
EU musí investovat do obranného průmyslu. Myšlenku společné armády by Zdechovský opustil
Migranti do Česka momentálně přicházejí především přes tzv. balkánskou cestu. Nepomohla by s řešením migrační otázky integrace některých dalších zemí z Balkánu do EU? Mám na mysli třeba Severní Makedonii, složitější je to naopak se Srbskem kvůli jeho blízkým vztahům s Ruskem.
Osobně podporuji vstup některých balkánských států. Severní Makedonie je výborným příkladem. Evropská unie ale musí začít tlačit na všechny země se vztahem k ní, například na Srbsko, s nímž má bezvízový styk, aby okamžitě začaly proti ilegální migraci bojovat. Bohužel, některé země, jako právě již zmiňované Srbsko, situaci spíše zhoršují. EU ji přitom v tuto chvíli není schopná sama zvládnout a potřebuje součinnost s dalšími zeměmi.
U otázek evropské bezpečnosti ještě zůstaneme, protože jste v říjnu napsal komentář pro iDnes, kde jste se zmiňoval o potřebě zlepšení evropského obranného průmyslu a jeho nedostatečných výrobních kapacit. Otevřela nám válka na Ukrajině oči?
Ano, protože předtím se dlouhodobě na tyto věci vůbec nemyslelo. Evropa snižovala kapacity, jen míst sloužících k výrobě tanků ubylo z patnácti na jedno nebo dvě. Dnes bychom jich byli schopni produkovat jen jednotlivé kusy. Česká republika jako jedna z mála má ještě ten obranný průmysl v nějaké kondici.
Ve zmíněném textu jste také uvedl, že EU by měla definitivně opustit myšlenku společné armády. Jak a proč jste dospěl k takovému závěru?
Podle mě je myšlenka evropské armády naprosto zbytečná, protože máme NATO, fungující obrannou alianci. Nedává tedy smysl vytvářet podobnou strukturu na úrovni Evropské unie, i když už tady v minulosti takové pokusy byly. Byla by to velmi drahá záležitost a dle mého názoru i neefektivní.
Souvisí to i s vaší osobní zkušeností s národní armádou, kdy jste členem aktivních záloh?
Ano, souvisí. Vycvičit schopné vojáky totiž není snadné, je potřeba dobrá technika, dobří velitelé. Takové lidi nenajdete na chodníku. Neměli bychom tyto síly tříštit. Pojďme společně budovat silné národní armády a pojďme se vzájemně podporovat v NATO. EU si v dnešní době nemůže dovolit plýtvat energií na projekty, které by ve skutečnosti jen kopírovaly něco, co už tady roky funguje.
Související
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) , EU (Evropská unie) , Muslimské bratrstvo , radikalizace , EuroZprávy.cz , extremismus , Terorismus , migrace , evropský parlament , KDU - ČSL
Aktuálně se děje
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
včera
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě