ROZHOVOR | Muslimské bratrstvo bych v EU zakázal, říká Zdechovský. Financování radikálů a extremistů musí skončit

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.

Podtitul vámi pořádané konference obsahuje poměrně ostré tvrzení o tom, že si Evropská unie financuje vlastní hrozbu. Uvádíte, že chcete poukázat na nebezpečí, které představují skupiny, jež dostávají peníze z EU a zároveň skrytě podporují radikalizaci a extremismus. Opravdu takové skupiny existují? Můžete přinejmenším naznačit, o koho se jedná?

My máme poměrně liberální pojetí demokracie, kdy se snažíme v rámci svobody slova neomezovat náboženské skupiny. Státy jako Španělsko, Francie, Německo, Dánsko nebo Švédsko dlouhodobě mají problém nazývat skupiny, které mají radikálnější názory třeba na přijetí muslimské víry, jako extremistické. Jenže situace neustále graduje, což se ukázalo už v letech 2014 až 2016, kdy byl Islámský stát nejsilnější. Tehdy byla řada lidí v Evropě radikalizována pomocí tzv. radikálních imámů, ale říkalo se, že jde jen o jednotlivce.

Tahle teorie se začala rozpadat po roce 2017, kdy začalo být zřejmé, že za posíláním bojovníků Islámskému státu stojí organizované skupiny, které byly často placené ze zemí otevřeně se hlásících k radikálním odnožím islámské víry. Často jde až o sektářské skupiny, které jsou však hodně rozšířené. O těch je potřeba začít mluvit, protože když probíhaly teroristické útoky, ať už v Belgii, Francii nebo Německu, tak tam vždy bylo napojení na nějakého radikálního imáma či jiného člověka z těchto skupin. Řeč je především o Muslimském bratrstvu.

Co víme o jeho působení v rámci Evropské unie?

Muslimské bratrstvo má dnes asi nejširší a nejpropracovanější síť, působí zhruba ve 14 zemích Evropské unie. Charakteristické pro něj i jemu podobné skupiny je, že se tváří jako modlitební kroužek či vzdělávací organizace, přitom velmi systematicky tvoří síť na to, aby v budoucnu mohly aplikovat právo šaría na území Evropské unie nebo potlačovat práva menšin nebo žen.

Jak se evropské peníze k takovým organizacím jako Muslimské bratrstvo dostanou?

Peníze putují přes tzv. umírněné organizace k teroristům a extremistickým organizacím, což jsou zjištění, která podporují i tajné služby, včetně těch českých. Vyšetřování většinou ukazují, že finanční prostředky vyčerpané z EU jsou nejčastěji prostřednictvím bitcoinu nebo jiné virtuální měny posílány dál do světa, kde jsou užívány pro jiné účely, než by měly, například k tréninku lidí, kteří se pak vrací do EU s úkolem vytvořit síť k ovládání veřejného života i politiky. Především v západní Evropě jsou podezření na financování teroristických skupin poměrně častá.

Problém se v budoucnu může týkat i Česka, připouští europoslanec

Zaznamenaly už unijní státy nějaké úspěchy v boji s těmito skupinami?

Rakousko v listopadu 2020 zastavilo 10 milionů eur, které měly být poslány organizacím s napojením na Hamás a Muslimské bratrstvo a jejich prostřednictvím také na islámské skupiny v Sýrii. Souběžně probíhala podobná operace i v Německu, kde došlo k zastavení penězovodů pro jednu organizaci vyzývající lidi k radikalizaci. V Nizozemsku se odehrálo to samé v následujícím roce.

Může něco dělat i Evropská unie, nebo se s problémem musí vypořádat každý z členských států na národní úrovni za pomoci svých bezpečnostních složek?

Přinejmenším můžeme přestat dávat těmto organizacím peníze na to, abychom financovali jejich strukturu. Byl bych pro zákaz takových organizací ve všech státech EU. I mezi muslimy probíhá diskuze, jestli a do jaké míry tolerovat extrémní postoje lidí, kteří užívají víru k politickým cílům. Dokonce i v arabském světě, tedy s výjimkou dvou států, dnes převládá chuť zakázat Muslimské bratrstvo kompletně. Podle nich je potřeba nulová tolerance.

Jak moc se tento problém dotýká České republiky?

Nás se to teď netýká, ale může se stát, že začne. Pokud by Muslimské bratrstvo některé státy zakázaly, tak ti lidé se zřejmě přesunou jinam a posílí tamní komunity.

Česko momentálně čelí migrační vlně. Nabízí se proto otázka, zdali je dostatečná lustrace lidí, kteří v jejím rámci přichází do Evropské unie?

Lustrace se dělají a poměrně důkladně, ale zaměstnávají lidi a zaberou obrovské množství času. To je aktuálně ten největší problém, protože každý týden přichází tři až pět tisíc lidí.

A vedou vůbec arabské státy dostatečnou evidenci o „svých“ lidech?

Třeba Pákistánci mají detailní přehled, také Afghánistán má všechny lidi zaregistrované a jejich dokumentaci digitalizovanou. Když tedy někdo přijde a řekne, že nemá doklady, tak my jsme schopni udělat rekognici jeho historie. Většina zemí s námi v tomhle směru spolupracuje. Také jsem měl možnost vidět v Maroku, jak mají vypracované detailní záznamy o radikálech. Proto se tam vždycky dokázali s extremisty poměrně rychle vypořádat, mají nulovou toleranci k extremismu a snaží se ty lidi zastavit.

EU musí investovat do obranného průmyslu. Myšlenku společné armády by Zdechovský opustil

Migranti do Česka momentálně přicházejí především přes tzv. balkánskou cestu. Nepomohla by s řešením migrační otázky integrace některých dalších zemí z Balkánu do EU? Mám na mysli třeba Severní Makedonii, složitější je to naopak se Srbskem kvůli jeho blízkým vztahům s Ruskem.

Osobně podporuji vstup některých balkánských států. Severní Makedonie je výborným příkladem. Evropská unie ale musí začít tlačit na všechny země se vztahem k ní, například na Srbsko, s nímž má bezvízový styk, aby okamžitě začaly proti ilegální migraci bojovat. Bohužel, některé země, jako právě již zmiňované Srbsko, situaci spíše zhoršují. EU ji přitom v tuto chvíli není schopná sama zvládnout a potřebuje součinnost s dalšími zeměmi.

U otázek evropské bezpečnosti ještě zůstaneme, protože jste v říjnu napsal komentář pro iDnes, kde jste se zmiňoval o potřebě zlepšení evropského obranného průmyslu a jeho nedostatečných výrobních kapacit. Otevřela nám válka na Ukrajině oči?

Ano, protože předtím se dlouhodobě na tyto věci vůbec nemyslelo. Evropa snižovala kapacity, jen míst sloužících k výrobě tanků ubylo z patnácti na jedno nebo dvě. Dnes bychom jich byli schopni produkovat jen jednotlivé kusy. Česká republika jako jedna z mála má ještě ten obranný průmysl v nějaké kondici.

Ve zmíněném textu jste také uvedl, že EU by měla definitivně opustit myšlenku společné armády. Jak a proč jste dospěl k takovému závěru?

Podle mě je myšlenka evropské armády naprosto zbytečná, protože máme NATO, fungující obrannou alianci. Nedává tedy smysl vytvářet podobnou strukturu na úrovni Evropské unie, i když už tady v minulosti takové pokusy byly. Byla by to velmi drahá záležitost a dle mého názoru i neefektivní.

Souvisí to i s vaší osobní zkušeností s národní armádou, kdy jste členem aktivních záloh?

Ano, souvisí. Vycvičit schopné vojáky totiž není snadné, je potřeba dobrá technika, dobří velitelé. Takové lidi nenajdete na chodníku. Neměli bychom tyto síly tříštit. Pojďme společně budovat silné národní armády a pojďme se vzájemně podporovat v NATO. EU si v dnešní době nemůže dovolit plýtvat energií na projekty, které by ve skutečnosti jen kopírovaly něco, co už tady roky funguje.

Související

Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory) Rozhovor

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Ondřej Zajíc Rozhovor

Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc

Divadelní hra "Koza aneb Kdo je Sylvie", kterou před 22 lety napsal Edward Albee je provokativním dramatickým dílem, které zkoumá hluboké lidské emoce a konflikty. Režisér Ondřej Zajíc přináší svůj unikátní pohled na Albeeho text, prostřednictvím inovativního a emotivního ztvárnění. Inscenace Koza aneb Kdo je Sylvie, nabízí divákům silné a nekompromisní reflexe lidské podstaty a jejích temných stránek.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) EU (Evropská unie) Muslimské bratrstvo radikalizace EuroZprávy.cz extremismus Terorismus migrace evropský parlament KDU - ČSL

Aktuálně se děje

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze

Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1

Z pohledu českého národního týmu to byl v sobotu pohodový večer. Proti Britům, kteří nikterak výrazně českým hráčům duel nezkomplikovali a umožnili jim bezstarostnou cestu za dalšími třemi body, tak svěřenci kouče Radima Rulíka v klidu došli k výhře 4:1. Tu navíc režíroval ten nejzkušenější z Čechů, samotný kapitán Roman Červenka, jenž zaznamenal čtyři asistence. Do utkání pak nastoupil i Martin Nečas, který teprve kolem sobotního poledne přiletěl ze zámoří, ovšem na své první body na turnaji si bude muset ještě počkat.

včera

Král Charles III.

Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma

Za zlověstné signály mohou někteří Britové považovat poslední informace zevnitř monarchie. Zatímco král Karel III. se vrátil k povinnostem a chystá se dokonce do ciziny, princezna Kate, která si vyslechla stejnou diagnózu, se nadále drží v ústraní. Nebude ani součástí královské delegace do zahraničí. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump v sobotu vystoupí na výročním zasedání vedení Národní asociace držitelů zbraní (NRA). Půjde o jeho deváté vystoupení na akci vlivné lobbistické skupiny, informovala agentura Reuters. Od Trumpa se v USA čeká, že bude ostře vystupovat proti novým omezením vlastnictví střelných zbraní. 

včera

Medvěd hnědý, ilustrační foto

Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino

V poslední době k nám ze sousedního Slovenska přicházejí zprávy o napadení lidí medvědem. Soužití člověka a medvěda je doloženo již z dob pravěku, postupem času si toto zvíře lidé dokázali i ochočit. Toho je důkazem například medvěd Wojtek, který se uplatnil v armádě za druhé světové války. Přesně před 80 lety pomohl porazit nacistická vojska v bitvě o Monte Cassino.

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin

Jasnými výsledky skončily sobotní polední zápasy. Zatímco ve skupině A potvrdili Dánové, že se jim na tomto MS i přesto, že se zřejmě vyhnou sestupu, jinak herně nedaří a s favorizovanými Švýcary nakonec prohráli jasně 0:8, v ostravském duelu proti sobě nastoupili suverénně působící Švédové proti obhájcům bronzu z Lotyšska. Ani tento pobaltský účastník přes počáteční vyrovnaný hokej nenašel recept na švédskou reprezentaci, která v tomto utkání přečkala pětiminutové oslabení a po něm rozhodla třemi brankami v rekordním rozmezí 26 sekund. Švédové nakonec vyhráli 7:2 a stejně jako Švýcaři ve skupině A i oni se můžou zatím těšit z neporazitelnosti.

včera

Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory)

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.

včera

Český národní tým, ilustrační fotografie.

Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil

Pětadvacetiletý útočník Martin Nečas i přes zpoždění letu z Ameriky do Česka je již v Praze a krátce po připojení k národnímu mužstvu se vyjádřil pro česká média. Uvedl, že prakticky hned po konci v play-off NHL s Carolinou nepřemýšlel nad ničím jiným než nad tím, jak se co nejrychleji přesunout do dějiště světového šampionátu, tedy do Prahy. Jak sám také řekl, nejraději by už nastoupil večer proti Británii a zároveň vyvrátil, že by snad měl něco se žebry.

včera

včera

Polský premiér Donald Tusk na tiskové konferenci v kancléřství předsedy vlády ve Varšavě (Polsko, 14. května 2024).

Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí

Záběry z Handlové, kde došlo k atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica, otřásly ve středu 15. května celým světem. Premiér je nyní stabilizován po náročné operaci, avšak jeho stav zůstává nadále kritický. Tento útok zasáhl nejdůležitějšího člena slovenské vlády, což vyvolalo obavy o bezpečnost v celé Evropě, když se již objevily výhrůžky proti vládám i v jiných zemích kontinentu jen několik dní po události.

Aktualizováno včera

Juraj Cintula

Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica

Specializovaný trestní soud v Pezinku v sobotu poslal do vazby Juraje C., který je obviněn z pokusu o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Obviněného dnes k soudu eskortovala policie, na místě panovala přísná bezpečnostní opatření. K atentátu na politika došlo ve středu, zdravotní stav premiéra zůstává vážný, nicméně je stabilizovaný. 

včera

Vesmírná loď CST-100 Starliner

Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá

NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP. 

včera

David Pastrňák

Příjezd Pastrňáka se Zachou by národní tým přivítal. Chystá se telefonát

Podobně jako u Davida Kämpfa a Martina Nečase, kdy těmto hráčům volali Petr Nedvěd s Martinem Havlátem téměř hned po vypadnutí jejich týmů z play-off kanadsko-americké NHL, budou nyní tito členové realizačního týmu národního mužstva během soboty kontaktovat oba hráče Bostonu Davida Pastrňáka a Pavla Zachu za účelem jejich posílení reprezentace na domácím MS.

včera

Ficův stav se zásadně nemění. Kaliňák ale zmínil pozitivní prognózu

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) je nadále vážný, nicméně stabilizovaný, uvedla ministryně zdravotnictví Zuzana Dolinková. Fico, jehož po středečním výjezdním zasedání vlády v Handlové několikrát postřelil atentátník, zůstává pro tuto chvíli v nemocnici v Banské Bystrici. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy