ROZHOVOR | Muslimské bratrstvo bych v EU zakázal, říká Zdechovský. Financování radikálů a extremistů musí skončit

EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.

Podtitul vámi pořádané konference obsahuje poměrně ostré tvrzení o tom, že si Evropská unie financuje vlastní hrozbu. Uvádíte, že chcete poukázat na nebezpečí, které představují skupiny, jež dostávají peníze z EU a zároveň skrytě podporují radikalizaci a extremismus. Opravdu takové skupiny existují? Můžete přinejmenším naznačit, o koho se jedná?

My máme poměrně liberální pojetí demokracie, kdy se snažíme v rámci svobody slova neomezovat náboženské skupiny. Státy jako Španělsko, Francie, Německo, Dánsko nebo Švédsko dlouhodobě mají problém nazývat skupiny, které mají radikálnější názory třeba na přijetí muslimské víry, jako extremistické. Jenže situace neustále graduje, což se ukázalo už v letech 2014 až 2016, kdy byl Islámský stát nejsilnější. Tehdy byla řada lidí v Evropě radikalizována pomocí tzv. radikálních imámů, ale říkalo se, že jde jen o jednotlivce.

Tahle teorie se začala rozpadat po roce 2017, kdy začalo být zřejmé, že za posíláním bojovníků Islámskému státu stojí organizované skupiny, které byly často placené ze zemí otevřeně se hlásících k radikálním odnožím islámské víry. Často jde až o sektářské skupiny, které jsou však hodně rozšířené. O těch je potřeba začít mluvit, protože když probíhaly teroristické útoky, ať už v Belgii, Francii nebo Německu, tak tam vždy bylo napojení na nějakého radikálního imáma či jiného člověka z těchto skupin. Řeč je především o Muslimském bratrstvu.

Co víme o jeho působení v rámci Evropské unie?

Muslimské bratrstvo má dnes asi nejširší a nejpropracovanější síť, působí zhruba ve 14 zemích Evropské unie. Charakteristické pro něj i jemu podobné skupiny je, že se tváří jako modlitební kroužek či vzdělávací organizace, přitom velmi systematicky tvoří síť na to, aby v budoucnu mohly aplikovat právo šaría na území Evropské unie nebo potlačovat práva menšin nebo žen.

Jak se evropské peníze k takovým organizacím jako Muslimské bratrstvo dostanou?

Peníze putují přes tzv. umírněné organizace k teroristům a extremistickým organizacím, což jsou zjištění, která podporují i tajné služby, včetně těch českých. Vyšetřování většinou ukazují, že finanční prostředky vyčerpané z EU jsou nejčastěji prostřednictvím bitcoinu nebo jiné virtuální měny posílány dál do světa, kde jsou užívány pro jiné účely, než by měly, například k tréninku lidí, kteří se pak vrací do EU s úkolem vytvořit síť k ovládání veřejného života i politiky. Především v západní Evropě jsou podezření na financování teroristických skupin poměrně častá.

Problém se v budoucnu může týkat i Česka, připouští europoslanec

Zaznamenaly už unijní státy nějaké úspěchy v boji s těmito skupinami?

Rakousko v listopadu 2020 zastavilo 10 milionů eur, které měly být poslány organizacím s napojením na Hamás a Muslimské bratrstvo a jejich prostřednictvím také na islámské skupiny v Sýrii. Souběžně probíhala podobná operace i v Německu, kde došlo k zastavení penězovodů pro jednu organizaci vyzývající lidi k radikalizaci. V Nizozemsku se odehrálo to samé v následujícím roce.

Může něco dělat i Evropská unie, nebo se s problémem musí vypořádat každý z členských států na národní úrovni za pomoci svých bezpečnostních složek?

Přinejmenším můžeme přestat dávat těmto organizacím peníze na to, abychom financovali jejich strukturu. Byl bych pro zákaz takových organizací ve všech státech EU. I mezi muslimy probíhá diskuze, jestli a do jaké míry tolerovat extrémní postoje lidí, kteří užívají víru k politickým cílům. Dokonce i v arabském světě, tedy s výjimkou dvou států, dnes převládá chuť zakázat Muslimské bratrstvo kompletně. Podle nich je potřeba nulová tolerance.

Jak moc se tento problém dotýká České republiky?

Nás se to teď netýká, ale může se stát, že začne. Pokud by Muslimské bratrstvo některé státy zakázaly, tak ti lidé se zřejmě přesunou jinam a posílí tamní komunity.

Česko momentálně čelí migrační vlně. Nabízí se proto otázka, zdali je dostatečná lustrace lidí, kteří v jejím rámci přichází do Evropské unie?

Lustrace se dělají a poměrně důkladně, ale zaměstnávají lidi a zaberou obrovské množství času. To je aktuálně ten největší problém, protože každý týden přichází tři až pět tisíc lidí.

A vedou vůbec arabské státy dostatečnou evidenci o „svých“ lidech?

Třeba Pákistánci mají detailní přehled, také Afghánistán má všechny lidi zaregistrované a jejich dokumentaci digitalizovanou. Když tedy někdo přijde a řekne, že nemá doklady, tak my jsme schopni udělat rekognici jeho historie. Většina zemí s námi v tomhle směru spolupracuje. Také jsem měl možnost vidět v Maroku, jak mají vypracované detailní záznamy o radikálech. Proto se tam vždycky dokázali s extremisty poměrně rychle vypořádat, mají nulovou toleranci k extremismu a snaží se ty lidi zastavit.

EU musí investovat do obranného průmyslu. Myšlenku společné armády by Zdechovský opustil

Migranti do Česka momentálně přicházejí především přes tzv. balkánskou cestu. Nepomohla by s řešením migrační otázky integrace některých dalších zemí z Balkánu do EU? Mám na mysli třeba Severní Makedonii, složitější je to naopak se Srbskem kvůli jeho blízkým vztahům s Ruskem.

Osobně podporuji vstup některých balkánských států. Severní Makedonie je výborným příkladem. Evropská unie ale musí začít tlačit na všechny země se vztahem k ní, například na Srbsko, s nímž má bezvízový styk, aby okamžitě začaly proti ilegální migraci bojovat. Bohužel, některé země, jako právě již zmiňované Srbsko, situaci spíše zhoršují. EU ji přitom v tuto chvíli není schopná sama zvládnout a potřebuje součinnost s dalšími zeměmi.

U otázek evropské bezpečnosti ještě zůstaneme, protože jste v říjnu napsal komentář pro iDnes, kde jste se zmiňoval o potřebě zlepšení evropského obranného průmyslu a jeho nedostatečných výrobních kapacit. Otevřela nám válka na Ukrajině oči?

Ano, protože předtím se dlouhodobě na tyto věci vůbec nemyslelo. Evropa snižovala kapacity, jen míst sloužících k výrobě tanků ubylo z patnácti na jedno nebo dvě. Dnes bychom jich byli schopni produkovat jen jednotlivé kusy. Česká republika jako jedna z mála má ještě ten obranný průmysl v nějaké kondici.

Ve zmíněném textu jste také uvedl, že EU by měla definitivně opustit myšlenku společné armády. Jak a proč jste dospěl k takovému závěru?

Podle mě je myšlenka evropské armády naprosto zbytečná, protože máme NATO, fungující obrannou alianci. Nedává tedy smysl vytvářet podobnou strukturu na úrovni Evropské unie, i když už tady v minulosti takové pokusy byly. Byla by to velmi drahá záležitost a dle mého názoru i neefektivní.

Souvisí to i s vaší osobní zkušeností s národní armádou, kdy jste členem aktivních záloh?

Ano, souvisí. Vycvičit schopné vojáky totiž není snadné, je potřeba dobrá technika, dobří velitelé. Takové lidi nenajdete na chodníku. Neměli bychom tyto síly tříštit. Pojďme společně budovat silné národní armády a pojďme se vzájemně podporovat v NATO. EU si v dnešní době nemůže dovolit plýtvat energií na projekty, které by ve skutečnosti jen kopírovaly něco, co už tady roky funguje.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) EU (Evropská unie) Muslimské bratrstvo radikalizace EuroZprávy.cz extremismus Terorismus migrace evropský parlament KDU - ČSL

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 54 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy