Nizozemsko zatrhlo tureckému ministrovi kampaň. Ten vyhrožuje sankcemi

Příměr odsoudil nizozemský premiér. Berlín a Amsterodam se stavějí rezervovaně k možnosti, že by v jejich zemích turečtí představitelé agitovali mezi tureckou menšinou před kontroverzním referendem o turecké ústavní novele.

Do Nizozemska dnes namísto ministra zahraničí dorazila turecká ministryně pro záležitosti rodiny Fatma Betül Sayan Kayaová, která do země přijela automobilem z Německa. Podle médií však nizozemská policie ministryni zabránila ve vstupu na turecký konzulát. Turecké úřady naopak uzavřely přístup na nizozemskou ambasádu a konzulát, údajně z bezpečnostních důvodů. Çavuşoglu mezitím dorazil do Francie, kde by měl v neděli pronést projev k tureckým emigrantům ve městě Mety.

Spor o kampaň před tureckým referendem o posílení prezidentových pravomocí přerostl v diplomatickou krizi, poznamenala agentura AFP a dodala, že roztržka propukla krátce parlamentními volbami v Nizozemsku, kde islám byl jedním z hlavních témat kampaně.

"Můžete zakázat našemu ministrovi zahraničí letět (do Rotterdamu), ale uvidíme, Holandsko, jak teď budou vaše letadla létat do Turecka," řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s tím, že má na mysli "diplomaty, a ne běžné občany". Za nizozemským postupem vidí "pozůstatky nacismu" a "fašisty".

Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je Erdoganovo přirovnání "za hranou" a "šílené", jakkoli šéf kabinetu chápe, že se Ankara zlobí.

Turecký ministr zahraničí už dnes ráno v televizi hrozil "tvrdými sankcemi", pokud mu nizozemské úřady v cestě zabrání. Nizozemská vláda následně oznámila, že se rozhodla zrušit tureckému letadlu povolení přistát. Kabinet se odvolal na bezpečnostní důvody a na potřebu zajistit veřejný pořádek a uvedl také, že výhružky tureckými sankcemi znemožnily snahu o rozumné východisko.

Ankara si předvolala chargé d'affaires nizozemského velvyslanectví, aby protestovala, a nizozemskému ambasadorovi, který je nyní mimo Turecko, vzkázala, aby se "alespoň nějakou dobu" nevracel.

Nizozemský zákaz odsoudil i předseda nejsilnějšího tureckého opozičního uskupení, levicové Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu: "Ti, kdo brání demokracii, by neměli dělat takové věci. Říkáte si demokrati a pak nepovolíte let tureckého ministra?"

Çavuşoglu se chtěl dnes v Rotterdamu zúčastnit shromáždění na podporu nadcházejícího referenda o změně turecké ústavy. Rotterdamský starosta Ahmed Aboutaleb ale v pátek akci zakázal.

Organizátoři setkání vyzvali Turky žijící v Nizozemsku ke klidu. Zákaz je však podle nich "nedemokratický a v rozporu se svobodou shromažďování a svobodou projevu". Turci podle neoficiálních zdrojů tvoří přibližně 2,5 procenta zhruba sedmnáctimilionové nizozemské populace.

Turečtí politici v posledních dnech zahájili kampaň před dubnovým všelidovým hlasováním o ústavní novele, která má v Turecku zavést prezidentský systém. Hlasy voličů se snaží získat i za hranicemi, zejména v Německu, kde žijí podle některých zdrojů zhruba tři miliony Turků. Údajně asi polovina z nich se může referenda účastnit.

Německé místní úřady ale v uplynulých dnech zrušily několik mítinků, na nichž měli vystoupit turečtí ministři. Německo si za to vysloužilo tvrdou kritiku mimo jiné od tureckého prezidenta, který postup Němců přirovnal k "nacistickým praktikám". Po něm to opakovali někteří ministři v čele s Çavuşogluem.

Nizozemsko bylo za druhé světové války okupováno nacisty.

Změna tureckého základního zákona, o které budou turečtí voliči hlasovat v dubnu, podle kritiků výrazně posílí pravomoci autokratického šéfa státu a učiní z něj prakticky neomezeného vládce. Západní představitelé na navrženou novelu pohlížejí s obavami.

Německý ústavní soud tento týden dospěl k závěru, že Berlín může zakazovat sporná vystoupení tureckých vládních činitelů v Německu. Soudci nejvyšší justiční instance v zemi své stanovisko zdůvodnili tím, že platná ústava ani mezinárodní právo nedávají zahraničním státníkům nárok jezdit do Německa a vykonávat tam své úřední funkce.