Musíme uvítat navrátilce z IS a začlenit je do naší společnosti, tvrdí švédská ministryně. A pak přišla ostrá reakce

Kuhnkeová v neděli vystoupila v televizním programu Agenda švédské státní televize SVT. Program byl zaměřen na skutečnost, že asi 300 islámských radikálů odešlo ze Švédska na Blízký východ, aby tam bojovali po boku skupin, jako jsou Islámský stát. Přibližně polovina z nich se už vrátila do Švédska.

„Musí být směrováni zpět do naší demokratické společnosti," řekla Kuhnkeová. Ministryně dodala, že ona ani vláda nemají tušení, kolik z navrátilců je stále radikalizováno a kolik se jich vrátilo prostě proto, že byli zklamaní z toho, jak vlastně život pod IS vypadal.

Když byla dotázána, kolik radikální muslimů už bylo zapojeno do deradikalizačních programů, odhadla to na asi 10 až 30 osob. Vyházela z informací, které jí poskytly různé obce. „Je jich jen málo. Musíme společně mnohem lépe pracovat,“ poznamenala.

Kuhnkeová prý ale nemůže potvrdit, že ti, kteří projdou programy, budou úspěšně deradikalizováni. Tento proces může trvat deset let nebo více. „Nemůžeme říci, že se nám to podařilo, protože uplynula jen krátká doba. Je třeba 10 až 15 let, abychom mohli říci, že se jim skutečně podařilo opustit toto prostředí,“ vysvětlovala.

Její slova mnozí kritizovali prostřednictvím sociálních médiích. Byl mezi nimi i expert na terorismus Magnus Ranstorp, který na twitteru připomněl, že je třeba si uvědomit, že nejméně dva švédské džihádisté, kteří se vrátili, byli zapojeni do teroristických útoků, ke kterým došlo v Paříži na konci roku 2015 a v Bruselu v roce 2016. „Rozhovor mluví sám za sebe. Tohle ukazuje, jak nepřipravení jsme vypořádat se s navrátilci, "poznamenal Ranstrop.

Několik obcí ve Švédsku už vymýšlí plány, jak „re-integrovat" vracející se džihádisty. Například úřady středověkého města Lund, které se už dříve potýkalo s navrátilci, tvrdí, že by s někdejšími bojovníky IS mělo být zacházeno stejným způsobem jako s lidmi, kteří opustili scénu organizovaného zločinu. V praxi to znamená, že bude třeba zhodnotit potřeby vracejících se džihádistů a pak jim pomoci se zajištěním zaměstnání a každodenní péče, kterou budou potřebovat.

Tamní obecní koordinátorka proti extremismu Anna Sjöstrandová řekla: „Někdo nás může kritizovat, ale myslím, že by měli dostat stejnou pomoc jako ostatní, kteří u nás pomoc hledají. Nemůžeme říci, že proto, že udělali špatné rozhodnutí, nemají právo se vrátit a žít v naší společnosti."