Londýn - První světová válka často vyvolává představu strašlivé krvavé lázně a bojů v zákopech. Samozřejmě to tak bylo, ale věděli jste, kolik britských dopisů bylo doručeno na frontu? A proč v první linii nikdy nestáli generálové?
Britský server BBC dal dohromady 10 překvapivých, ale pravdivých faktů o 1. světové válce, které jste zřejmě neznali.
1. Výbuch na bojišti ve Francii byl slyšen v Londýně
Zatímco v blátě a příkopech zuřila válka, velmi odlišná válka zároveň probíhala pod nohama vojáků. Skupina horníků působících v naprostém utajení kopala tunely až 30 metrů pod zemí, kde pod nepřátelskými zákopy umisťovali a odpalovali miny. Největšího úspěchu dosáhli v Messines Ridge v Belgii, kde současně v 19 podzemních tunelech vybuchlo více než 400 kilogramů výbušnin. Velká část německé přední linii byla zničena, a exploze byla slyšet až v Londýně.
2. Novináři čelili hrozbě popravy
Několik novinářů riskovalo své životy, aby informovalo o realitě války. Jak se na začátku války vláda snažila kontrolovat tok informací z první linie, měli tam novináři zakázaný přístup. Podávání zpráv o konfliktu podle názoru ministerstva války pomáhalo nepříteli. Pokud byli chyceni, čelili trestu smrti.
3. Na frontu bylo každý týden doručeno 12 milionů dopisů
Je to možná s podivem, ale trvalo jen dva dny, než byl dopis z Británie doručen na frontu ve Francii. Cesta začala v třídícím depu v Regent Parku, pak byly odeslány do zákopů. Do konce války byly doručeny dvě miliardy dopisů a 114 milionů balíků.
4. Práce pro válečné účely některým ženám obarvila kůži nažluto
Když britští muži odešli bojovat do války, více než milion žen musel zaujmout jejich místo v pracovním procesu. Pracovaly dlouhé hodiny, často ve špatných podmínkách a s nebezpečnými chemickými látkami. Ženám, které pracovaly s TNT se říkalo kanárci, protože kvůli tomu trpěly toxickou žloutenkou a jejich kůže zežloutla.
5. 1. světová válka přispěla k rozvoji plastické chirurgie
Šrapnely byly ve válce příčinou mnoha obličejových úrazů. A na rozdíl od rány způsobených kulkami mohly pokroucené kovové střepy snadno rozpárat celý obličej. Chirurg Harold Gillies tak na sebe vzal úkol pomoci obětem a propagoval rané techniky rekonstrukce obličeje.
6. Nejmladší britskému vojákovi bylo 12 let
Sidneymu Lewisovi bylo pouhých 12 let, když lhal o svém věku a během první světové války vstoupil do armády. Byl jedním z tisíců dychtivých nezletilých chlapců, kteří bojovali po boku svých dospělých protějšků v přední linii. Někteří byli motivováni vlastenectvím, ale pro ostatní to byl spíše únik ze jejich bezútěšných životů.
7. 1. světová válka málem způsobila zhroucení finančního systému v Británii
Na přelomu 20. století byla Británie ekonomická velmoc, ale první globální válka na světě stála víc než předchozí boje. Například náklady na střely vypálené během 24 hodin v září 1918 představovaly téměř čtyři miliony liber.
8. Během války vznikly krevní banky
Britská armáda začala s rutinním používáním krevní transfuze při léčbě zraněných vojáků. Krev byla přenesena přímo z jedné osoby na druhou. Americký armádní lékař, kapitán Oswald Robertson, založil první krevní banku na západní frontě v roce 1917. Krev byla udržována na ledu po dobu 28 dní a poté transportována do míst, kde to bylo nejvíce potřeba.
8. Lodě byly v rámci kamufláže barveny výraznými barvami
Bylo velmi důležité chránit obchodní lodě přepravující výživu a vojenské zásoby na frontu před nepřátelskými torpédy. Norman Wilkinson, umělec a dobrovolník královského námořnictva přišel s myšlenkou malovat na lodě výrazné tvary v kontrastních barvách. Šlo o úplný opak normálního maskování, byla to oslňovací kamufláž, která měla měla zmást nepřítele, spíše než by skrývala lodě.
10. Generálové měli zakázáno jít do první řady
Stereotypem je, že obyčejní vojáci z 1. světové války byli lvi vedení osly - neschopnými generály, kteří si odseděli válku v pohodlí, zatímco tisíce vojáků zbytečně umíraly. Ve skutečnosti mnoho generálů chtělo být blíže k boji, ale měli to zakázáno, protože by je někdo mohl zabít. Velitelé byli příliš významní a měli zkušenosti, takže by jejich ztráta byla velmi nebezpečná.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
I. světová válka , Velká Británie , válka , zajímavosti , historie
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák