Londýn - První světová válka často vyvolává představu strašlivé krvavé lázně a bojů v zákopech. Samozřejmě to tak bylo, ale věděli jste, kolik britských dopisů bylo doručeno na frontu? A proč v první linii nikdy nestáli generálové?
Britský server BBC dal dohromady 10 překvapivých, ale pravdivých faktů o 1. světové válce, které jste zřejmě neznali.
1. Výbuch na bojišti ve Francii byl slyšen v Londýně
Zatímco v blátě a příkopech zuřila válka, velmi odlišná válka zároveň probíhala pod nohama vojáků. Skupina horníků působících v naprostém utajení kopala tunely až 30 metrů pod zemí, kde pod nepřátelskými zákopy umisťovali a odpalovali miny. Největšího úspěchu dosáhli v Messines Ridge v Belgii, kde současně v 19 podzemních tunelech vybuchlo více než 400 kilogramů výbušnin. Velká část německé přední linii byla zničena, a exploze byla slyšet až v Londýně.
2. Novináři čelili hrozbě popravy
Několik novinářů riskovalo své životy, aby informovalo o realitě války. Jak se na začátku války vláda snažila kontrolovat tok informací z první linie, měli tam novináři zakázaný přístup. Podávání zpráv o konfliktu podle názoru ministerstva války pomáhalo nepříteli. Pokud byli chyceni, čelili trestu smrti.
3. Na frontu bylo každý týden doručeno 12 milionů dopisů
Je to možná s podivem, ale trvalo jen dva dny, než byl dopis z Británie doručen na frontu ve Francii. Cesta začala v třídícím depu v Regent Parku, pak byly odeslány do zákopů. Do konce války byly doručeny dvě miliardy dopisů a 114 milionů balíků.
4. Práce pro válečné účely některým ženám obarvila kůži nažluto
Když britští muži odešli bojovat do války, více než milion žen musel zaujmout jejich místo v pracovním procesu. Pracovaly dlouhé hodiny, často ve špatných podmínkách a s nebezpečnými chemickými látkami. Ženám, které pracovaly s TNT se říkalo kanárci, protože kvůli tomu trpěly toxickou žloutenkou a jejich kůže zežloutla.
5. 1. světová válka přispěla k rozvoji plastické chirurgie
Šrapnely byly ve válce příčinou mnoha obličejových úrazů. A na rozdíl od rány způsobených kulkami mohly pokroucené kovové střepy snadno rozpárat celý obličej. Chirurg Harold Gillies tak na sebe vzal úkol pomoci obětem a propagoval rané techniky rekonstrukce obličeje.
6. Nejmladší britskému vojákovi bylo 12 let
Sidneymu Lewisovi bylo pouhých 12 let, když lhal o svém věku a během první světové války vstoupil do armády. Byl jedním z tisíců dychtivých nezletilých chlapců, kteří bojovali po boku svých dospělých protějšků v přední linii. Někteří byli motivováni vlastenectvím, ale pro ostatní to byl spíše únik ze jejich bezútěšných životů.
7. 1. světová válka málem způsobila zhroucení finančního systému v Británii
Na přelomu 20. století byla Británie ekonomická velmoc, ale první globální válka na světě stála víc než předchozí boje. Například náklady na střely vypálené během 24 hodin v září 1918 představovaly téměř čtyři miliony liber.
8. Během války vznikly krevní banky
Britská armáda začala s rutinním používáním krevní transfuze při léčbě zraněných vojáků. Krev byla přenesena přímo z jedné osoby na druhou. Americký armádní lékař, kapitán Oswald Robertson, založil první krevní banku na západní frontě v roce 1917. Krev byla udržována na ledu po dobu 28 dní a poté transportována do míst, kde to bylo nejvíce potřeba.
8. Lodě byly v rámci kamufláže barveny výraznými barvami
Bylo velmi důležité chránit obchodní lodě přepravující výživu a vojenské zásoby na frontu před nepřátelskými torpédy. Norman Wilkinson, umělec a dobrovolník královského námořnictva přišel s myšlenkou malovat na lodě výrazné tvary v kontrastních barvách. Šlo o úplný opak normálního maskování, byla to oslňovací kamufláž, která měla měla zmást nepřítele, spíše než by skrývala lodě.
10. Generálové měli zakázáno jít do první řady
Stereotypem je, že obyčejní vojáci z 1. světové války byli lvi vedení osly - neschopnými generály, kteří si odseděli válku v pohodlí, zatímco tisíce vojáků zbytečně umíraly. Ve skutečnosti mnoho generálů chtělo být blíže k boji, ale měli to zakázáno, protože by je někdo mohl zabít. Velitelé byli příliš významní a měli zkušenosti, takže by jejich ztráta byla velmi nebezpečná.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
I. světová válka , Velká Británie , válka , zajímavosti , historie
Aktuálně se děje
včera
Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony
včera
Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump
včera
Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky
včera
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
včera
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
včera
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno včera
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
včera
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
včera
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
včera
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
včera
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
včera
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
včera
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
včera
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
včera
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
včera
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
včera
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
včera
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
včera
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
včera
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě