Římská deklarace EU? Polsko si klade podmínky, bez nich nic nepodepíše

Lídři členských zemí EU mají v deklaraci ustavit společnou vizi pro další roky, v níž má být podle poslední verze, kterou má ČTK k dispozici, zakotvena i možnost jít v případě nutnosti rozdílným tempem (vícerychlostní Evropa).

Některé země, například právě Polsko nebo ČR, se zmínek o vícerychlostní Evropě obávají, protože by podle nich mohly ve svém důsledku znamenat vyřazení části EU z rozhodování o některých tématech. Diplomaté ale poukazují na to, že EU už fakticky několikarychlostní integraci má. Nejviditelnějším případem je euro, kterým se neplatí ve všech státech EU.

"Jednota Evropské unie, prosazovaní těsné spolupráce s NATO, posílení role národních parlamentů a pravidla jednotného trhu, která nesmí rozdělovat, ale sjednocovat - to jsou čtyři priority, které musí být zahrnuty do deklarace," uvedla v televizi TVN24 polská premiérka Beata Szydlová.

Připustila možnost, že deklarace nebude v Římě podepsána, pokud její text nebude odrážet požadavky všech zemí. "Existuje mezi námi nepsaná dohoda, že jestli nedojde ke shodě na textu do pátku, pak vůbec žádný dokument nebude, neboť v sobotu není na programu žádná diskuse," řekla polská premiérka na dotaz redaktora TVN24.

Římské prohlášení není prvním podobným textem, který hrozí některá ze zemí nepodepsat. Předmětem sporů se stala rovněř berlínská deklarace, přijatá před deseti lety, která byla podepsaná při příležitosti 50. výročí EU a jen vágně zdůrazňuje potřebu reforem unijních institucí. Byla považována za pokus Německa oživit debatu o budoucnosti euroústavy, která se dostala do mrtvého bodu poté, co původní text v referendech odmítli v roce 2005 Nizozemci a Francouzi.

Dokument podepsali předsedající německá kancléřka Angela Merkelová za členské státy a předsedové Evropské komise a Evropského parlamentu José Barroso a Hans-Gert Pöttering. Kriticky se k němu vyjádřila Česká republika, Polsko a Británie, které měly výhrady ke zmínce o nové ústavě ve smlouvě a ta nakonec nebyla v dokumentu zmíněna. Euroústava byla v prosinci 2007 nahrazena lisabonskou smlouvou o fungování unie. I tu zprvu odmítl hlas lidu (Irové ji schválili až napodruhé) a v několika zemích, včetně ČR, ji zkoumal ústavní soud. Lisabonská smlouva pak vstoupila v platnost 1. prosince 2009.