Skotský parlament schválil nové referendem o nezávislosti, Sturgeonová má dojednat podmínky

Edinburgh/Londýn - Skotští poslanci dnes poměrem 69 ku 59 hlasům vyslovili souhlas s vypsáním nového referenda o nezávislosti Skotska na Británii. Výsledek hlasování regionálního parlamentu poskytl mandát první ministryni Nicole Sturgeonové, aby se s Londýnem dohodla na podmínkách a termínu nového plebiscitu, který by se podle návrhu Edinburghu měl konat mezi podzimem 2018 a jarem 2019.

Aktuální sondáž institutu Ipsos Mori udává, že poměr příznivců a odpůrců Spojeného království je ve Skotsku vyrovnaný.

„Budoucnost Skotska musí být ve skotských rukou," řekla v parlamentu Sturgeonová. Skotové podle ní musejí dostat šanci, aby o svém osudu rozhodli dřív, než Británie vystoupí z Evropské unie. Britská vláda ve středu oficiálně požádá Brusel o aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy, čímž výstupový proces začne.

Vláda britské premiérky Theresy Mayové už dřív dala na vědomí, že konání referenda do ukončení výstupových rozhovorů s Evropskou unií nepřipadá v úvahu. „Teď bychom měli spolupracovat, abychom vyjednali správnou dohodu pro Skotsko, správnou dohodu pro Spojené království," řekla. Proto také se Sturgeonovou o dalším plebiscitu nehodlá teď vůbec diskutovat.

To po dnešním hlasování zopakoval také britský ministr pro Skotsko David Mundell. „Nezačne žádné jednání (se skotskou vládou), dokud nebude proces brexitu dokončen," řekl dnes. „Vůči obyvatelům Skotska by bylo nespravedlivé ptát se jich, aby učinili tak zásadní rozhodnutí bez potřebných informací o našem budoucím vztahu s Evropou či o tom, jak by nezávislé Skotsko vypadalo," citovala reakci britské vlády agentura Reuters.

Sturgeonová je nicméně přesvědčena, že nyní má nezpochybnitelný mandát vést rozhovory o novém referendu. Varovala také, že by snaha bránit vůli Skotska byla demokraticky neobhajitelná. Ještě před hlasováním řekla, že nestojí o konfrontaci s britskou vládou, ale usiluje o rozumnou diskusi.

"Doufám, že britská vláda bude respektovat vůli tohoto parlamentu. Pokud ano, tak do rozhovorů vstoupím s dobrou vírou a s ochotou ke kompromisu," řekla šéfka skotské vlády. Dodala, že pokud Londýn volání Edinburghu nevyslyší, chce se ve spolupráci se skotským parlamentem dohodnout na takovém postupu, aby skotská vláda mohla prosadit vůli skotského zákonodárného sboru.

Skotská národní strana (SNP) usiluje o nezávislost na zbytku Británie dlouhodobě. První referendum o odštěpení v roce 2014 ale vyhráli příznivci setrvání ve svazku s Anglií, Walesem a Severním Irskem. Po loňském plebiscitu o takzvaném brexitu však může být pozice skotských separatistů silnější. Ve Skotsku se totiž většina obyvatel vyslovila pro setrvání v EU.

Související

Více souvisejících

Skotsko Skotské referendum Nicola Sturgeonová (šéfka skotské SNP) Theresa Mayová Brexit Velká Británie

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy