Německo za války velmocí nebylo? Šlo jen o propagandu, míní historici

HISTORIE - Většina z nás asi ví, kdy začala druhá světová válka a kdo nakonec prohrál. Celou řadu zajímavostí jsme se ale ve škole nedozvěděli. James Holland, britský spisovatel, který se věnuje vojenské historii a především druhé světové válce, proto pro server History Extra odhaluje některá méně známá fakta naší historie.

1. Francie měla v roce 1940 více tanků, děl a mužů než Německo

Vždy se předpokládalo, že v průběhu druhé světové války si Němci probíjeli svou cestu k vítězství díky vysoce moderní a mechanizované armádě a letectvu, která bylo lepší než cokoli, co měli v květnu 1940 k dispozici spojenci. Ve skutečnosti to ale bylo úplně jinak.

Dne 10. května 1940, kdy Němci zaútočili na Francii, bylo pouze 16 z jejich 135 divizí mechanizováno - to znamená vybaveno motorizovanou dopravou. Zbytek se spoléhal na koně a vozy nebo nohy vojáků. Jen samotná Francie měla 117 mechanizovaných divizí.

Francie také měla více zbraní. Německo mělo 7,378 děl a Francie 10,700. A to není všechno - Němci mohli shromáždit 2,439 tanků, zatímco Francouzi jich měli k dispozici 3,254, z nichž většina byla oproti německým tankům větší, lépe vyzbrojená a obrněná.

2. Britské priority v oblasti lidských zdrojů se zaměřovaly na překvapující oblast

Británie se před válkou rozhodla, že se zaměří na vzdušné a námořní síly, které měly představovat těžiště jejich bojových schopností. Až po pádu Francie si Londýn uvědomil, že je třeba armádu mnohem více posílit.

Nicméně až do jara roku 1944 nebylo ve Velké Británii prioritou z hlediska lidských zdrojů námořnictvo, RAF, armáda, a dokonce obchodní loďstvo, ale ministerstvo leteckého průmyslu. V době války Británie sama postavila 132,500 letadel, což je ohromující číslo - zvláště když si uvědomíme, že v bitvě o Británii nikdy nebojovalo více než 750 strojů najednou.

3. Ztráty spojeneckého obchodního loďstva byly jen asi 1 procento

Spojenecké námořní ztráty ve druhé světové válce v severním Atlantiku, Arktidě a domácích vody tvořily jen 1,48 procenta. Celkově bylo vypraveno 323,090 individuálních plaveb, z nichž bylo potopeno „pouze“ 4786. Z nich 2562 patřilo Britům. V průměru plulo po celém světě v jeden den asi 200 britských lodí.

4. Británie měla jen minimální příděly

Francie a Británie začaly válku bez přídělového systému. V Británii byl v menší míře zaveden až v lednu 1940, Francie jej neměla až do porážky v červnu 1940. Německo, na druhé straně, zavedlo příděl už před válkou a snažilo se obstarat zdroj pro své ozbrojené síly a širší populaci od začátku do konce.

Poptávka po jídle v okupovaných území vedla k tomu, že mnoho lidí, včetně městského francouzského obyvatelstva, hladovělo. Britové nikdy nehladověli, a to i přesto že řada potravin byla na příděl, byla jich ale také spousta, které na příděl nebyly.  Do roku 1945 to proto Británie měla velmi snadné - ve srovnání se zbytkem Evropy.

5. Japonci měli raketový sebevražedný letoun

Nejen Němci vyvíjeli stroje s raketovými motory. Po úvodním vítězství se Japonci snažili předběhnout USA a Británii v oblasti technologií, vyvíjeli Ohka - nebo ‚Třešňové květy‘, což byly člověkem pilotované pumy s raketovým pohonem, které byly použity na konci války jako kamikadze zbraně.

Zhruba ve vzdálenosti 80 km od cíle ve výšce 8000 m se Ohka odpoutala od nosného bombardéru a pomocí raketových motorů dosáhla rychlosti přesahující 900 km/h. Poté nastal rychlý bezmotorový let, při němž pilot navedl letoun na cíl, přičemž mohl zapnout dle potřeby pohonné rakety. Piloti Ohka byli nazýváni Jinrai Butai - ‚hromoví bohové‘ - ale podařilo se jim potopit jen tři spojenecké lodě.

6. Existoval velký rozdíl mezi spojeneckými a německými stíhacími esy

Luftwaffe měla zcela odlišný přístup ke svým ‚esům.‘ Nejen že se očekávalo, že piloti budou létat dlouhou dobu bez přestávky, ale také měli aktivně pomáhat těm nejlepším letcům označovaným jako Experten, aby měli lepší skóre a nebyli v ohrožení života.

Na východní frontě bojovali proti těžce ozbrojeným letadlům Sovětů a vedoucí piloti brzy začali hromadit obrovské skóre. Němec Bibi Hartmann byl nejlepší eso všech dob s 352 ‚sestřely‘. Přední letecké eso celé války z RAF, James 'Johnnie' Johnson, zaznamenal 38 sestřelů.

7. Německá automobilová doprava byla minimální

Německá válečná propaganda ukazovala, že Třetí říše měla vysoce mechanizovanou a moderní armádu, ale ve skutečnosti v roce 1939 bylo Německo jednou z nejméně automobilových společností v západním světě.

Po vypuknutí války v zemi jezdilo jedno motorové vozidlo na 47 lidí. V Británii toto číslo bylo 14, ve Francii to bylo osm, a ve Spojených státech čtyři. To znamená, že německá armáda byla do značné míry závislá na železnici, koních a vozech a nohách svých vojáků.

Takový poměrně nízký počet motorových vozidel také znamenal, že existovalo méně továren, méně dílen, méně benzinových čerpacích stanic a méně lidí, kteří věděli, jak řídit. Jinými slovy to byl nedostatek, který nebylo možné tak snadno odstranit.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Více souvisejících

II. světová válka historie válka nacisté

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 2 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 3 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 5 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 11 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

První prohlášení íránského vůdce: Chámeneí požaduje od USA kompenzace, nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí prolomil mlčení a vydal své první oficiální prohlášení od nástupu do úřadu. Sdělení však nebylo proneseno osobně; text přečetl moderátor ve vysílání státní televize, zatímco se na obrazovce objevovaly statické záběry. Tato forma komunikace jen prohlubuje spekulace o jeho zdravotním stavu po zprávách, že byl zraněn při zahajovacích útocích probíhajícího válečného konfliktu.

včera

Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu

Válečný konflikt s Íránem, který rozpoutala administrativa Donalda Trumpa, začíná přinášet nečekané ovoce ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Podle analýz webu CNN se zdá, že šéf Kremlu doslova vyhrál v loterii. Zatímco se pozornost Washingtonu upírá k Perskému zálivu, Rusko těží z prudkého nárůstu cen ropy a postupného uvolňování sankcí, což přímo financuje jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy