Západ je v hluboké krizi. Z USA zní varování před volbami ve Francii

Boj na život a na smrt

Nedávné průzkumy podle washingtonského deníku naznačují, že první kolo bude připomínat boj "na život a na smrt" mezi čtyřmi kandidáty o první dvě místa, která zajišťují účast v druhém kole volby. Ta má proběhnout o dva týdny později, tedy 7. května, připomíná editorial.  

Dva z uvedených kandidátů, krajně pravicová Marine Le Penová a krajně levicový Jean-Luc Mélenchon, nicméně představují politické extrémy, varuje prestižní server. Poukazuje, že Le Penová i Mélechon odmítají prakticky vše, na čem stojí základy páté francouzské republiky, která vznikla v roce 1958.

"Již pouhá možnost, že budou volbou pro zemi v druhém kole, by měla přinášet zástavu srdce každému, kdo věří, že klíčové západní liberální hodnoty přežijí," píše bez okolků Washington Post. Tyto hodnoty podle deníku ohrožuje vlna veřejné nevole, která již způsobila, že lidé v referendu odhlasovali odchod Velké Británie z Evropské unie a v amerických volbách zvolili prezidentem Donalda Trumpa.  

Pro ty, kteří nepreferují revoluci, je nejlepší volbou Emmanuel Macron, soudí vlivný server. Připomíná, že devětatřicetiletý bývalý ministr hospodářství sice působil v současné socialistické vládě, ale před rokem se s ní rozešel a založil novou, středovou stranu. Tím, že hraje na vysokou strunu, se Macron výrazně odlišuje od většiny svých protikandidátů, deklaruje editorial. Dodává, že politik navrhuje citlivé reformy stagnující, na místě stojící francouzské ekonomiky, která od roku 2010 prakticky neustále produkuje nezaměstnanost dosahující dvouciferných čísel.  

Macron je také neohrožený obhájce volného obchodu, práv sexuálních menšin a pevného zakotvení Francie v Evropské unii, pokračuje Washington Post. Deník zdůrazňuje, že toto Macrona velmi odlišuje od dalšího kandidáta, který se jako druhý nejvíce blíží politickému středu, konzervativce Françoise Fillona. Ten naopak zaujal tvrdé protiislámské a protiimigrantské názory, kritizuje prestižní server. Dodává, že podobně jako extremisté Le Penová a Mélenchon je i Fillon protiamerický a vykazuje benevolentní přístup vůči ruskému autoritářskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Fašismus a trockismus

" Fillon nicméně vypadá jako přijatelný ve srovnání s Le Penovou, jejíž Národní fronta je francouzskou moderní verzí fašismu," nebere si servítky washingtonský deník. Poukazuje, že ačkoliv si Le Penová snaží budovat umírněnější image, než jakou měl její otec, někdejší prezidentský kandidát zpochybňující holocaust, sama nedávno vyslala svým voličům podprahovou zprávu, když odmítla roli Francie v deportacích Židů do nacistických vyhlazovacích táborů.

Pokud by se Le Penová stala prezidentkou Francie, chtěla by zemi vyvést z eurozóny a zřejmě i z Evropské unie, podotýká Washington Post. Z dalších plánů vůdkyně Národní fronty zmiňuje i vyhlášení moratoria na přijímání imigrantů a vyhlášení kulturní války islámu. "Bohužel, zastřelení policejního příslušníka, k němuž došlo ve čtvrtek na pařížském Champs-Elysee, k němuž se přihlásil Islámský stát, může (Le Penové) přihrát některé z dosud nerozhodnutých voličů," obává se vlivný deník.

Pak je zde Mélenchon, zpátečnický trockista, který zazářil v průzkumech i kvůli futuristické taktice, v jejímž rámci používal například vlastní hologramy, pokračuje editorial. Připomíná, že tento kandidát chce vyvézt Francii z NATO a spolupracovat s Kubou a Venezuelou, přičemž odmítá, že by Francie byla západní zemí. Vzhledem k jeho ekonomickému programu, zahrnujícího stoprocentní daň z příjmu na vybrané skupiny a masivní vládní výdaje, by zřejmě zničil Evropskou unii podobně jako Le Penová, míní americký server.

"Pokud Macron nějak přežije tuto nepěknou skrumáž - je zde dalších sedm menších kandidátů - bude v druhém kole favoritem na prezidentství," konstatuje Washington Post. Soudí, že v takovém případě si EU a NATO, stejně jako finanční trhy oddechnou a Macronova vláda bude moci - za pomoci centristické většiny, která pravděpodobně vzejde z letošních voleb v Německu - podpořit normalizaci zahraničněpolitického kurzu, k níž nedávno přistoupila i Trumpova administrativa.

Nyní nicméně nelze vyloučit ani katastrofický scénář, varuje americký deník. Doplňuje, že i kdyby se nenaplnil, Francie poskytuje další střízlivý pohled na hloubku rozdělenosti Západu.