GRAFIKA: Francouzi rozhodují o svém osudu. Kdo bude novým prezidentem?

Paříž - Bude Francie následovat směr daný Evropskou unií, nebo z ní vystoupí? Otevře se migrantům a cizincům, nebo se postaví proti muslimským přistěhovalcům. Nejen o těchto otázkách dnes rozhodnou Francouzi v prvním kole prezidentských voleb, v nichž se o přízeň voličů uchází celkem 11 kandidátů.

FAVORITI VOLEB:

François Fillon (63, Republikáni, LR)

Bývalý premiér ve vládě Nicolase Sarkozyho (2007-2012), byl předtím dlouhá léta jeho poradcem a pomáhal mu na cestě do prezidentského úřadu. Je překvapením těchto voleb, vloni v listopadu vyhrál primárky s programem, jež hlásá "radikální" změny v ekonomické a sociální oblasti.

Po téměř 40 letech v politice bez většího skandálu je nyní jeho pozice podkopána aférou se zaměstnáváním příbuzných, která vedla k obvinění ze "zpronevěry veřejných financí". Do vypuknutí aféry měl šanci na vítězství nad Le Penovou dokonce už v prvním kole.

Marine Le Penová (48, Národní fronta, FN)

Vůdkyně extrémně pravicové Národní fronty od roku 2011, kterou založil její otec, se Le Penová veze na vlně současných protiimigračních, protievropských a protiglobalizačních nálad, která dosadila do Bílého domu Donalda Trumpa a přivedla Brity k brexitu.

V první prezidentské kandidatuře před pěti lety získala Le Penová 17,9 procenta hlasů. Její strana FN, jež se snaží uhladit svoji vizáž, sklízí volební úspěchy na místní úrovni, ale v prezidentských volbách byla zatím vždycky ve druhém kole poražená.

Emmanuel Macron (39, En Marche!)

Bývalý investiční bankéř, veřejnosti prakticky neznámý do svého příchodu do vlády v roce 2014. Poté ministr hospodářství vstoupil do prezidentského klání vloni v srpnu se svým nově založeným hnutím "En Marche!," nacházejícím se ve středu politické šachovnice.

Nejmladší a pohledný kandidát získává sympatie davů na mítincích, a má podporu politiků, ekonomů i médií. Nikdy se neucházel o volený úřad, což jeho kritiky vede k útokům na jeho nedostatek zkušeností.

Jean-Luc Mélenchon (65, Nepoddajná Francie)

Bývalý ministr, který před lety stál u zrodu Socialistické strany (PS), kandidoval na úřad prezidenta Francie v minulých volbách (přes 11 procent hlasů). Tentokrát stojí v čele mladého hnutí Nepoddajná Francie, které založil v roce 2015, a má podporu francouzských komunistů. Je dobrý řečník, umí strhnout davy i ostře napadat své protikandidáty.

Mélenchon chce změnit Francii a její prezidentský systém na parlamentní, kde má prezident jen omezené pravomoci. Bývalý senátor a současný europoslanec chce odchod z NATO, omezení volného obchodu, vyšší zdanění bohatých nebo 32hodinový pracovní týden, podporuje legalizaci marihuany.

OSTATNÍ KANDIDÁTI:

François Asselineau (59)

Překvapil schopností shromáždit 500 podpisů na kandidaturu. Bývalý člen Svazu pro lidové hnutí (UMP, dnešní Republikáni) založil v roce 2007 Lidovou republikánskou unii (UPR) a bojuje za vystoupení z EU a NATO, je označován jako krajně pravicový euroskeptik.

Nathalie Arthaudová (47)

Zastupuje krajně levicovou stranu Otevřený boj. V minulých volbách v prvním kole získala 0,56 procenta voličů. Profesorka ekonomie chce zrušit hranice a svrhnout kapitalismus.

Nicolas Dupont-Aignan (56)

Kandiduje za gaullistickou stranu Vzhůru, Francie (DLF). V minulých volbách získal 1,79 procenta hlasů v prvním kole. Bývalý člen UMP z něj vystoupil v roce 2007 po neshodách s Nicolasem Sarkozym a založil stranu Vzhůru, republiko (DLR), která se v roce 2014 přejmenovala na Debout la France (DLF). Chce zrušení eura a návrat franku. Poslanec a starosta města Yerres.

Jacques Cheminade (75)

Vůdce strany Pokrok a solidarita (S&P), kterou založil v roce 1996. Hlásá vystoupení z NATO, EU, eurozóny, návrat franku. V prezidentských volbách v letech 1995 a 2012 získal v prvním kole 0,28 a 0,25 procenta hlasů.

Benoit Hamon (49, Socialistická strana, PS)

Další překvapení kampaně - vcelku nenápadný politik zvítězil v primárkách socialistů oproti favorizovanému bývalému premiérovi Manuelu Vallsovi. Bývalý ministr školství byl v letech 2004 - 2009 poslancem Evropského parlamentu, je odhodlán prosadit v zemi minimální zaručený příjem ve výši 750 eur. Slibuje legalizovat marihuanu a zrušit opatření na podporu podnikání, která zavedl Valls. Chce, aby Francouzi zase "uvěřili v levici" a hodlá se věnovat hlavně sociálním a ekonomickým otázkám. Poslední předvolební průzkumy mu ale šanci na postup do druhého kola voleb nedávají.

Jean Lassalle (61)

Bývalý člen Demokratického hnutí (MoDem) Françoise Bayroua kandiduje pod heslem Résistons! (Odporujme!). Poslanec parlamentu, centrista z Pyrenejí a "obhájce venkovských oblastí a humanistické ekologie". Proslavil se 39denní hladovkou proti vybudování továrny v jeho rodném údolí. V roce 2013 ušel Francií pěšky 6000 kilometrů v rámci akce "setkávání se s Francouzi".

Philippe Poutou (50)

Kandidát za Novou antikapitalistickou stranu (NPA). V minulých volbách získal 1,15 procenta hlasů. Radikálně levicový odborář a dělník, který se proslavil bojem za záchranu továrny Ford v Blanquefortu, kde sám pracuje.

Související

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod

Emmanuel Macron učinil během své nedávné návštěvy Kypru zásadní prohlášení týkající se jeho politické budoucnosti. Prezident, který je v čele Francie již téměř deset let, veřejně oznámil, že po svém odchodu z Elysejského paláce v roce 2027 s politikou nadobro končí a definitivně tuto životní kapitolu uzavře.

Více souvisejících

Francie volby ve Francii Emmanuel Macron Marine Le Pen François Fillon Jean-Luc Mélenchon

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

před 10 hodinami

Juraj Cintula

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

před 11 hodinami

Donald Trump sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou

Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže

Donald Trump vydal další varování směrem k Íránu, tentokrát doprovázené vizuálně úderným příspěvkem na platformě Truth Social. Prezident sdílel uměle vytvořený obrázek, na němž pózuje v obleku a slunečních brýlích s útočnou puškou v ruce na pozadí výbuchů devastujících kopcovitou krajinu. Tento příspěvek, opatřený nápisem „No more Mr Nice Guy!“ (Konec hodného pána), představuje dosud nejostřejší tón v jeho komunikaci vůči Teheránu.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy

Světová meteorologická organizace (WMO) varuje před blížícím se klimatickým jevem El Niño, jehož rozvoj se očekává od poloviny roku 2026. Podle nejnovějších prognóz dojde k výraznému ovlivnění globálních teplot a srážkových úhrnů. Po období neutrálních podmínek z počátku roku ukazují klimatické modely na rychlé oteplování povrchových vod v rovníkovém Pacifiku, k čemuž by mohlo dojít již v období od května do července.

před 12 hodinami

Těžba ropy

Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?

Rozhodnutí Spojených arabských emirátů (SAE) o náhlém vystoupení z kartelu OPEC je událostí mimořádného významu. Emiráty byly členy této organizace ještě dříve, než v roce 1971 vznikly jako samostatný stát. OPEC po celá desetiletí ovládal ceny ropy regulací těžby, přičemž zásadní roli sehrál už během ropných krizí v 70. letech, které tehdy od základů změnily globální energetickou politiku.

před 13 hodinami

Nábor dobrovolníků do ruské armády

Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonsko podniká kroky k tomu, aby zabránilo ruským vojákům ve vstupu do země, a to i v době, kdy boje na Ukrajině utichnou. Tato pobaltská země letos zablokovala vstup přibližně 1 300 bývalým ruským bojovníkům a nyní vyvíjí tlak na Brusel, aby zavedl celoevropský zákaz. Tallinn prosazuje, aby dveře do Evropské unie zůstaly pro tyto osoby zavřené dlouho poté, co na frontě utichnou zbraně.

před 14 hodinami

Vojenská přehlídka u příležitosti výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají

Rusko letos výrazně omezí průběh tradiční vojenské přehlídky ke Dni vítězství na Rudém náměstí v Moskvě. Ministerstvo obrany oznámilo, že se akce obejde bez předvádění vojenské techniky, což je u události, která obvykle slouží k prezentaci vojenské síly státu, neobvyklé. Jako důvod úřady uvedly současnou operační situaci, aniž by poskytly podrobnější vysvětlení.

před 15 hodinami

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy