GRAFIKA: Francouzi rozhodují o svém osudu. Kdo bude novým prezidentem?

Paříž - Bude Francie následovat směr daný Evropskou unií, nebo z ní vystoupí? Otevře se migrantům a cizincům, nebo se postaví proti muslimským přistěhovalcům. Nejen o těchto otázkách dnes rozhodnou Francouzi v prvním kole prezidentských voleb, v nichž se o přízeň voličů uchází celkem 11 kandidátů.

FAVORITI VOLEB:

François Fillon (63, Republikáni, LR)

Bývalý premiér ve vládě Nicolase Sarkozyho (2007-2012), byl předtím dlouhá léta jeho poradcem a pomáhal mu na cestě do prezidentského úřadu. Je překvapením těchto voleb, vloni v listopadu vyhrál primárky s programem, jež hlásá "radikální" změny v ekonomické a sociální oblasti.

Po téměř 40 letech v politice bez většího skandálu je nyní jeho pozice podkopána aférou se zaměstnáváním příbuzných, která vedla k obvinění ze "zpronevěry veřejných financí". Do vypuknutí aféry měl šanci na vítězství nad Le Penovou dokonce už v prvním kole.

Marine Le Penová (48, Národní fronta, FN)

Vůdkyně extrémně pravicové Národní fronty od roku 2011, kterou založil její otec, se Le Penová veze na vlně současných protiimigračních, protievropských a protiglobalizačních nálad, která dosadila do Bílého domu Donalda Trumpa a přivedla Brity k brexitu.

V první prezidentské kandidatuře před pěti lety získala Le Penová 17,9 procenta hlasů. Její strana FN, jež se snaží uhladit svoji vizáž, sklízí volební úspěchy na místní úrovni, ale v prezidentských volbách byla zatím vždycky ve druhém kole poražená.

Emmanuel Macron (39, En Marche!)

Bývalý investiční bankéř, veřejnosti prakticky neznámý do svého příchodu do vlády v roce 2014. Poté ministr hospodářství vstoupil do prezidentského klání vloni v srpnu se svým nově založeným hnutím "En Marche!," nacházejícím se ve středu politické šachovnice.

Nejmladší a pohledný kandidát získává sympatie davů na mítincích, a má podporu politiků, ekonomů i médií. Nikdy se neucházel o volený úřad, což jeho kritiky vede k útokům na jeho nedostatek zkušeností.

Jean-Luc Mélenchon (65, Nepoddajná Francie)

Bývalý ministr, který před lety stál u zrodu Socialistické strany (PS), kandidoval na úřad prezidenta Francie v minulých volbách (přes 11 procent hlasů). Tentokrát stojí v čele mladého hnutí Nepoddajná Francie, které založil v roce 2015, a má podporu francouzských komunistů. Je dobrý řečník, umí strhnout davy i ostře napadat své protikandidáty.

Mélenchon chce změnit Francii a její prezidentský systém na parlamentní, kde má prezident jen omezené pravomoci. Bývalý senátor a současný europoslanec chce odchod z NATO, omezení volného obchodu, vyšší zdanění bohatých nebo 32hodinový pracovní týden, podporuje legalizaci marihuany.

OSTATNÍ KANDIDÁTI:

François Asselineau (59)

Překvapil schopností shromáždit 500 podpisů na kandidaturu. Bývalý člen Svazu pro lidové hnutí (UMP, dnešní Republikáni) založil v roce 2007 Lidovou republikánskou unii (UPR) a bojuje za vystoupení z EU a NATO, je označován jako krajně pravicový euroskeptik.

Nathalie Arthaudová (47)

Zastupuje krajně levicovou stranu Otevřený boj. V minulých volbách v prvním kole získala 0,56 procenta voličů. Profesorka ekonomie chce zrušit hranice a svrhnout kapitalismus.

Nicolas Dupont-Aignan (56)

Kandiduje za gaullistickou stranu Vzhůru, Francie (DLF). V minulých volbách získal 1,79 procenta hlasů v prvním kole. Bývalý člen UMP z něj vystoupil v roce 2007 po neshodách s Nicolasem Sarkozym a založil stranu Vzhůru, republiko (DLR), která se v roce 2014 přejmenovala na Debout la France (DLF). Chce zrušení eura a návrat franku. Poslanec a starosta města Yerres.

Jacques Cheminade (75)

Vůdce strany Pokrok a solidarita (S&P), kterou založil v roce 1996. Hlásá vystoupení z NATO, EU, eurozóny, návrat franku. V prezidentských volbách v letech 1995 a 2012 získal v prvním kole 0,28 a 0,25 procenta hlasů.

Benoit Hamon (49, Socialistická strana, PS)

Další překvapení kampaně - vcelku nenápadný politik zvítězil v primárkách socialistů oproti favorizovanému bývalému premiérovi Manuelu Vallsovi. Bývalý ministr školství byl v letech 2004 - 2009 poslancem Evropského parlamentu, je odhodlán prosadit v zemi minimální zaručený příjem ve výši 750 eur. Slibuje legalizovat marihuanu a zrušit opatření na podporu podnikání, která zavedl Valls. Chce, aby Francouzi zase "uvěřili v levici" a hodlá se věnovat hlavně sociálním a ekonomickým otázkám. Poslední předvolební průzkumy mu ale šanci na postup do druhého kola voleb nedávají.

Jean Lassalle (61)

Bývalý člen Demokratického hnutí (MoDem) Françoise Bayroua kandiduje pod heslem Résistons! (Odporujme!). Poslanec parlamentu, centrista z Pyrenejí a "obhájce venkovských oblastí a humanistické ekologie". Proslavil se 39denní hladovkou proti vybudování továrny v jeho rodném údolí. V roce 2013 ušel Francií pěšky 6000 kilometrů v rámci akce "setkávání se s Francouzi".

Philippe Poutou (50)

Kandidát za Novou antikapitalistickou stranu (NPA). V minulých volbách získal 1,15 procenta hlasů. Radikálně levicový odborář a dělník, který se proslavil bojem za záchranu továrny Ford v Blanquefortu, kde sám pracuje.

Související

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.
Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

Více souvisejících

Francie volby ve Francii Emmanuel Macron Marine Le Pen François Fillon Jean-Luc Mélenchon

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

před 1 hodinou

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

před 2 hodinami

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku

Německo oficiálně obvinilo Rusko z odpovědnosti za dronový útok na letišti v Lipsku. Německé úřady potvrdily zapojení Moskvy na základě podrobného zkoumání nalezeného zařízení a poznatků zpravodajských služeb. Pokus o útok směřoval na ukrajinská nákladní letadla, která v tomto východoněmeckém uzlu pravidelně operují. Německá vláda označila incident za součást širší hybridní kampaně vedené proti evropským státům.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná

Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu

Ruské síly zahájily novou fázi útoků na Ukrajinu, přičemž se úmyslně zaměřují na tamní železniční síť. Při masivním bombardování Kyjeva a okolního regionu zasáhla balistická raketa depo lokomotiv, kde zahynulo šest zaměstnanců státní společnosti Ukrzaliznytsia. Útoky v oblasti si celkem vyžádaly nejméně dvanáct lidských životů a tucet zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Vlnu vzdušných úderů zahájila Moskva těsně před začátkem nového školního roku.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval letecké společnosti a pojišťovny, že vzdušný prostor nad Ruskem se stává plně nebezpečným a de facto se uzavírá. Reagoval tak na výrazné stupňování ukrajinských dronových operací nad ruským územím. Upozornění směřovalo všem dopravcům, kteří dosud využívají klíčová ruská letiště, především v Moskvě a Petrohradu. Zelenskyj zdůraznil, že samotná válka rozpoutaná Moskvou postupně uzavírá ruské nebe pro civilní provoz.

před 6 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují

Záchranáři v Nepálu staví dočasné mosty a prohledávají trosky hydroelektráren v Himalájích, aby se dostali k lidem uvězněným po katastrofálních záplavách. Počet obětí ničivých povodní, které před týdnem zasáhly příhraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem, již přesáhl jeden tisíc. V zasažených údolích a městech zanechaly bleskové povodně obrovské škody na majetku a infrastruktuře. Obnovit dodávky elektřiny a telefonního spojení se zatím podařilo jen v některých oblastech.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Lionel Messi

Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru

Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.

včera

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje

Ministerstvo spravedlnosti s ohledem na nové skutečnosti a aktuální vývoj v trestní kauze související s bitcoinovým darem podniká další kroky k posílení právní ochrany a majetkových zájmů státu. Vzhledem k rostoucím právním a finančním rizikům se rozhodlo využít služeb renomované externí advokátní kanceláře PRK Partners. 

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami

Občanská demokratická strana zahajuje od prvního zářijového týdne hlavní fázi kampaně do senátních a komunálních voleb. Jejím ústředním heslem bude "Senát jim nedáme". ODS apeluje na voliče, kteří nesouhlasí se směřováním současné vlády ANO, SPD a Motoristů, a chce zachovat Senát jako silnou demokratickou protiváhu vládní většiny.

včera

včera

Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump

Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy