GRAFIKA: Francouzi rozhodují o svém osudu. Kdo bude novým prezidentem?

Paříž - Bude Francie následovat směr daný Evropskou unií, nebo z ní vystoupí? Otevře se migrantům a cizincům, nebo se postaví proti muslimským přistěhovalcům. Nejen o těchto otázkách dnes rozhodnou Francouzi v prvním kole prezidentských voleb, v nichž se o přízeň voličů uchází celkem 11 kandidátů.

FAVORITI VOLEB:

François Fillon (63, Republikáni, LR)

Bývalý premiér ve vládě Nicolase Sarkozyho (2007-2012), byl předtím dlouhá léta jeho poradcem a pomáhal mu na cestě do prezidentského úřadu. Je překvapením těchto voleb, vloni v listopadu vyhrál primárky s programem, jež hlásá "radikální" změny v ekonomické a sociální oblasti.

Po téměř 40 letech v politice bez většího skandálu je nyní jeho pozice podkopána aférou se zaměstnáváním příbuzných, která vedla k obvinění ze "zpronevěry veřejných financí". Do vypuknutí aféry měl šanci na vítězství nad Le Penovou dokonce už v prvním kole.

Marine Le Penová (48, Národní fronta, FN)

Vůdkyně extrémně pravicové Národní fronty od roku 2011, kterou založil její otec, se Le Penová veze na vlně současných protiimigračních, protievropských a protiglobalizačních nálad, která dosadila do Bílého domu Donalda Trumpa a přivedla Brity k brexitu.

V první prezidentské kandidatuře před pěti lety získala Le Penová 17,9 procenta hlasů. Její strana FN, jež se snaží uhladit svoji vizáž, sklízí volební úspěchy na místní úrovni, ale v prezidentských volbách byla zatím vždycky ve druhém kole poražená.

Emmanuel Macron (39, En Marche!)

Bývalý investiční bankéř, veřejnosti prakticky neznámý do svého příchodu do vlády v roce 2014. Poté ministr hospodářství vstoupil do prezidentského klání vloni v srpnu se svým nově založeným hnutím "En Marche!," nacházejícím se ve středu politické šachovnice.

Nejmladší a pohledný kandidát získává sympatie davů na mítincích, a má podporu politiků, ekonomů i médií. Nikdy se neucházel o volený úřad, což jeho kritiky vede k útokům na jeho nedostatek zkušeností.

Jean-Luc Mélenchon (65, Nepoddajná Francie)

Bývalý ministr, který před lety stál u zrodu Socialistické strany (PS), kandidoval na úřad prezidenta Francie v minulých volbách (přes 11 procent hlasů). Tentokrát stojí v čele mladého hnutí Nepoddajná Francie, které založil v roce 2015, a má podporu francouzských komunistů. Je dobrý řečník, umí strhnout davy i ostře napadat své protikandidáty.

Mélenchon chce změnit Francii a její prezidentský systém na parlamentní, kde má prezident jen omezené pravomoci. Bývalý senátor a současný europoslanec chce odchod z NATO, omezení volného obchodu, vyšší zdanění bohatých nebo 32hodinový pracovní týden, podporuje legalizaci marihuany.

OSTATNÍ KANDIDÁTI:

François Asselineau (59)

Překvapil schopností shromáždit 500 podpisů na kandidaturu. Bývalý člen Svazu pro lidové hnutí (UMP, dnešní Republikáni) založil v roce 2007 Lidovou republikánskou unii (UPR) a bojuje za vystoupení z EU a NATO, je označován jako krajně pravicový euroskeptik.

Nathalie Arthaudová (47)

Zastupuje krajně levicovou stranu Otevřený boj. V minulých volbách v prvním kole získala 0,56 procenta voličů. Profesorka ekonomie chce zrušit hranice a svrhnout kapitalismus.

Nicolas Dupont-Aignan (56)

Kandiduje za gaullistickou stranu Vzhůru, Francie (DLF). V minulých volbách získal 1,79 procenta hlasů v prvním kole. Bývalý člen UMP z něj vystoupil v roce 2007 po neshodách s Nicolasem Sarkozym a založil stranu Vzhůru, republiko (DLR), která se v roce 2014 přejmenovala na Debout la France (DLF). Chce zrušení eura a návrat franku. Poslanec a starosta města Yerres.

Jacques Cheminade (75)

Vůdce strany Pokrok a solidarita (S&P), kterou založil v roce 1996. Hlásá vystoupení z NATO, EU, eurozóny, návrat franku. V prezidentských volbách v letech 1995 a 2012 získal v prvním kole 0,28 a 0,25 procenta hlasů.

Benoit Hamon (49, Socialistická strana, PS)

Další překvapení kampaně - vcelku nenápadný politik zvítězil v primárkách socialistů oproti favorizovanému bývalému premiérovi Manuelu Vallsovi. Bývalý ministr školství byl v letech 2004 - 2009 poslancem Evropského parlamentu, je odhodlán prosadit v zemi minimální zaručený příjem ve výši 750 eur. Slibuje legalizovat marihuanu a zrušit opatření na podporu podnikání, která zavedl Valls. Chce, aby Francouzi zase "uvěřili v levici" a hodlá se věnovat hlavně sociálním a ekonomickým otázkám. Poslední předvolební průzkumy mu ale šanci na postup do druhého kola voleb nedávají.

Jean Lassalle (61)

Bývalý člen Demokratického hnutí (MoDem) Françoise Bayroua kandiduje pod heslem Résistons! (Odporujme!). Poslanec parlamentu, centrista z Pyrenejí a "obhájce venkovských oblastí a humanistické ekologie". Proslavil se 39denní hladovkou proti vybudování továrny v jeho rodném údolí. V roce 2013 ušel Francií pěšky 6000 kilometrů v rámci akce "setkávání se s Francouzi".

Philippe Poutou (50)

Kandidát za Novou antikapitalistickou stranu (NPA). V minulých volbách získal 1,15 procenta hlasů. Radikálně levicový odborář a dělník, který se proslavil bojem za záchranu továrny Ford v Blanquefortu, kde sám pracuje.

Související

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.
Velká Británie

Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy

Ve Velké Británii bylo nalezeno tělo dospívajícího chlapce, který ve čtvrtek vstoupil do jezera Meynell Lake v hrabství Leicestershire a utopil se. Policie potvrdila, že tělo mladíka z vody vytáhli specialisté, přičemž událost se stala během dne, který se s teplotou 36,7 stupně Celsia zaznamenanou v Somersetu stal předběžně nejteplejším červnovým dnem v historii země.

Více souvisejících

Francie volby ve Francii Emmanuel Macron Marine Le Pen François Fillon Jean-Luc Mélenchon

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 2 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy