GRAFIKA: Francouzi rozhodují o svém osudu. Kdo bude novým prezidentem?

Paříž - Bude Francie následovat směr daný Evropskou unií, nebo z ní vystoupí? Otevře se migrantům a cizincům, nebo se postaví proti muslimským přistěhovalcům. Nejen o těchto otázkách dnes rozhodnou Francouzi v prvním kole prezidentských voleb, v nichž se o přízeň voličů uchází celkem 11 kandidátů.

FAVORITI VOLEB:

François Fillon (63, Republikáni, LR)

Bývalý premiér ve vládě Nicolase Sarkozyho (2007-2012), byl předtím dlouhá léta jeho poradcem a pomáhal mu na cestě do prezidentského úřadu. Je překvapením těchto voleb, vloni v listopadu vyhrál primárky s programem, jež hlásá "radikální" změny v ekonomické a sociální oblasti.

Po téměř 40 letech v politice bez většího skandálu je nyní jeho pozice podkopána aférou se zaměstnáváním příbuzných, která vedla k obvinění ze "zpronevěry veřejných financí". Do vypuknutí aféry měl šanci na vítězství nad Le Penovou dokonce už v prvním kole.

Marine Le Penová (48, Národní fronta, FN)

Vůdkyně extrémně pravicové Národní fronty od roku 2011, kterou založil její otec, se Le Penová veze na vlně současných protiimigračních, protievropských a protiglobalizačních nálad, která dosadila do Bílého domu Donalda Trumpa a přivedla Brity k brexitu.

V první prezidentské kandidatuře před pěti lety získala Le Penová 17,9 procenta hlasů. Její strana FN, jež se snaží uhladit svoji vizáž, sklízí volební úspěchy na místní úrovni, ale v prezidentských volbách byla zatím vždycky ve druhém kole poražená.

Emmanuel Macron (39, En Marche!)

Bývalý investiční bankéř, veřejnosti prakticky neznámý do svého příchodu do vlády v roce 2014. Poté ministr hospodářství vstoupil do prezidentského klání vloni v srpnu se svým nově založeným hnutím "En Marche!," nacházejícím se ve středu politické šachovnice.

Nejmladší a pohledný kandidát získává sympatie davů na mítincích, a má podporu politiků, ekonomů i médií. Nikdy se neucházel o volený úřad, což jeho kritiky vede k útokům na jeho nedostatek zkušeností.

Jean-Luc Mélenchon (65, Nepoddajná Francie)

Bývalý ministr, který před lety stál u zrodu Socialistické strany (PS), kandidoval na úřad prezidenta Francie v minulých volbách (přes 11 procent hlasů). Tentokrát stojí v čele mladého hnutí Nepoddajná Francie, které založil v roce 2015, a má podporu francouzských komunistů. Je dobrý řečník, umí strhnout davy i ostře napadat své protikandidáty.

Mélenchon chce změnit Francii a její prezidentský systém na parlamentní, kde má prezident jen omezené pravomoci. Bývalý senátor a současný europoslanec chce odchod z NATO, omezení volného obchodu, vyšší zdanění bohatých nebo 32hodinový pracovní týden, podporuje legalizaci marihuany.

OSTATNÍ KANDIDÁTI:

François Asselineau (59)

Překvapil schopností shromáždit 500 podpisů na kandidaturu. Bývalý člen Svazu pro lidové hnutí (UMP, dnešní Republikáni) založil v roce 2007 Lidovou republikánskou unii (UPR) a bojuje za vystoupení z EU a NATO, je označován jako krajně pravicový euroskeptik.

Nathalie Arthaudová (47)

Zastupuje krajně levicovou stranu Otevřený boj. V minulých volbách v prvním kole získala 0,56 procenta voličů. Profesorka ekonomie chce zrušit hranice a svrhnout kapitalismus.

Nicolas Dupont-Aignan (56)

Kandiduje za gaullistickou stranu Vzhůru, Francie (DLF). V minulých volbách získal 1,79 procenta hlasů v prvním kole. Bývalý člen UMP z něj vystoupil v roce 2007 po neshodách s Nicolasem Sarkozym a založil stranu Vzhůru, republiko (DLR), která se v roce 2014 přejmenovala na Debout la France (DLF). Chce zrušení eura a návrat franku. Poslanec a starosta města Yerres.

Jacques Cheminade (75)

Vůdce strany Pokrok a solidarita (S&P), kterou založil v roce 1996. Hlásá vystoupení z NATO, EU, eurozóny, návrat franku. V prezidentských volbách v letech 1995 a 2012 získal v prvním kole 0,28 a 0,25 procenta hlasů.

Benoit Hamon (49, Socialistická strana, PS)

Další překvapení kampaně - vcelku nenápadný politik zvítězil v primárkách socialistů oproti favorizovanému bývalému premiérovi Manuelu Vallsovi. Bývalý ministr školství byl v letech 2004 - 2009 poslancem Evropského parlamentu, je odhodlán prosadit v zemi minimální zaručený příjem ve výši 750 eur. Slibuje legalizovat marihuanu a zrušit opatření na podporu podnikání, která zavedl Valls. Chce, aby Francouzi zase "uvěřili v levici" a hodlá se věnovat hlavně sociálním a ekonomickým otázkám. Poslední předvolební průzkumy mu ale šanci na postup do druhého kola voleb nedávají.

Jean Lassalle (61)

Bývalý člen Demokratického hnutí (MoDem) Françoise Bayroua kandiduje pod heslem Résistons! (Odporujme!). Poslanec parlamentu, centrista z Pyrenejí a "obhájce venkovských oblastí a humanistické ekologie". Proslavil se 39denní hladovkou proti vybudování továrny v jeho rodném údolí. V roce 2013 ušel Francií pěšky 6000 kilometrů v rámci akce "setkávání se s Francouzi".

Philippe Poutou (50)

Kandidát za Novou antikapitalistickou stranu (NPA). V minulých volbách získal 1,15 procenta hlasů. Radikálně levicový odborář a dělník, který se proslavil bojem za záchranu továrny Ford v Blanquefortu, kde sám pracuje.

Související

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

Více souvisejících

Francie volby ve Francii Emmanuel Macron Marine Le Pen François Fillon Jean-Luc Mélenchon

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 35 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy