Vítězství Macrona? Na volbách ulpěl stín, začíná nová bitva, píše tisk ve Francii

Paříž/Brusel - Byť liberál Emmanuel Macron ve druhém kole prezidentských voleb převálcoval svou soupeřku Marine Le Penovou, francouzský tisk jeho vítězství hodnotí střízlivěji než většina světových médií.

Pravicový list Le Figaro uvádí, že na volbách ulpěl z poloviny velký stín. Volby totiž provázela nejvyšší neúčast od roku 1969 a voliči v prvním kole vytvořili čtyři velké skupiny. List tím poukazuje na to, že v prvním kole měli čtyři kandidáti kolem 20 procent hlasů, respektive že Macrona dělilo od čtvrtého v řadě pouze pět procentních bodů.

Le Figaro také uvádí, že nyní čeká Macrona těžká zkouška v podobě červnových parlamentních voleb a varuje, že už od teď nemá žádnou "dobu hájení".

Pro levicový deník Libération jde o vítězství "pod tlakem", protože "nízká volební účast, a to navzdory hrozbě Národní fronty, je již projevem nespokojenosti vůči novému prezidentovi".

Odpoledník Le Monde vidí několik "důvodů, proč tento úspěch relativizovat". "Mnoho Francouzů nehlasovalo 'pro' kandidáta, ale 'proti' krajní pravici," uvádí list. Zároveň upozorňuje na to, že rekordní počet voličů, zhruba čtvrtina, se zdržel hlasování nebo úmyslně vhodil neplatné lístky, respektive prázdné obálky. Legitimita Macrona "bude pravděpodobně velmi rychle zpochybňována".

Liberální ekonomický deník Les Echos píše o zvolení Macrona jako o "volbě naděje". Komunistický lost L'Humanité uvedl, že "začíná nová bitva" proti liberální politice avizované novou hlavou státu.

"Nedělní večer postavil před Francii, ze které se stala obří politická laboratoř, hlavně otázky," upozorňuje belgický Le Soir. Připomíná, že zatím není jasné s kým a jak se Macron chystá realizovat svou "macronovskou" politickou nabídku. Jak začne rychle vládnout v blížící se kampani před parlamentními volbami, vnímanými jako "třetí kolo" letošních francouzských voleb hlavy státu. A jak se vyhne tomu, aby se jako nezkušený, čerstvě zvolený prezident nestal jen rukojmím her ostatních politických stran. Obsah i tón jeho noční řeči po zvolení je podle listu důkazem, že si tyto věci Macron uvědomuje.

Francouzští politici zleva i zprava mají nyní podle belgického Le Soir před sebou volbu. Buď se vrhnou do vzájemné nemilosrdné politické války mezi demokratickými stranami ve snaze získat zpět ztracenou moc, nebo se spojí a přijmou za svého prezidenta, který chce zasypat příkopy, nastavit ekonomický model mířící do budoucnosti, a tím zlikvidovat extrémní pravici.

"A malá zpráva pro ty evropské politiky, kterým se po vítězství jejich nového miláčka tak moc ulevilo: Prezident Macron nepřežije léto, pokud bude Evropa dál jen přihlížet vzrůstající nerovnosti," uzavírá belgický deník.

Související

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

Více souvisejících

Emmanuel Macron volby ve Francii Marine Le Pen Francie Noviny / tisk Belgie EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy