Hadriánův val je jednou z nejpozoruhodnějších obranných staveb historie. Zeď se táhla od východního k západnímu břehu Británie a měla ochránit Římany před divošskými kmeny ze Skotska. Důmyslná stavba sestávala z mnoha strážních věží a pevnůstek. Dodnes lze nalézt jejich zbytky.
V roce 117 našeho letopočtu se římským císařem stal Hadrián. Jelikož ovládal obrovské území po celé Evropě a pobřeží Středozemního moře, snažil se o to, aby jeho Impérium bylo bezpečnější a oddělilo římské a barbarské území. Severozápadní hranicí říše měl bránit dlouhý kamenný val, který se začal budovat v roce 122.
Zeď, dlouhá 73 mil (199 kilometrů), se táhla od východního pobřeží Británie do Solway Firth na západním pobřeží ostrova. Součástí valu byly početné pevnosti, které stály i mimo hlavní linii zdi. Jedním z účelů zdi bylo oddělení civilizovaného římského světa od barbarů, kteří žili za zdí.
Odhaduje se, že zeď byla budována celých šest let a pracovaly na ní tři pěšácké legie římské armády, které se nacházely na britském území. Každá legie měla kolem 5 tisíc mužů, dohromady se tak na stavbě podílelo kolem 15 tisíc lidí. Pomáhali jim ale také vojáci z dalších regimentů, které byly sestaveny z podmaněných kmenů. Stavbu dlouhé zdi navštívil také sám císař Hadrián.
Hadriánova zeď sestávala z osmdesáti stanic - hrádečků, pozorovacích věží a ze sedmnácti větších pevností. V každé stanici bylo vybudováno po dvou věžích. Stavba byla zkonstruována převážně z kamene, částečně také z hlíny. Stěna byla vysoká šest metrů, v některých úsecích jenom tři metry. V místech, kde neprobíhala řeka nebo skalní údolí, se nechaly vybudovat hluboké příkopy nazvané „Vallum“.
Zeď sloužila jako obranný val po 300 let, každou pevnost střežilo zhruba 500 až 1000 mužů. Nedaleko těchto pevností byly účelně usídleny komunity, které poskytovaly to nejlepší z místních produktů a zboží z celé říše, vojáci tak nestrádali. Na zdi sloužily různé národnosti, například i vojáci z tehdejších belgických nebo holandských území. Běžný den vojáků, kteří sloužili na zdi, zahrnoval častou údržbu zbraní, nebo čištění latrín, vojáci často trénovali, účastnili se i náboženských ceremonií.
Když se Římané stáhli z Británie, zeď byla postupně rozebrána a použita na stavbu domů a dalších budov. Až od 17. století na sebe zbytky valu upoutaly pozornost nadšenců a archeologů. Ještě v 18. století ale docházelo k využívání kamenů z valu na stavu silnic či kostelů. V roce 1973 tak byl v jedné z pevností objeven archiv písemností z 1. až 2. století na dřevěných destičkách.
Návštěvníci mohou i dnes vidět zbytky Hadriánova valu. Nejvíce zachovalou částí je pevnost Housesteads, na které jsou patrné stopy po dřívější existenci malé nemocnice a vojenských kasáren. Část zdi se zachovala také mezi Heddon-on-the-Wall a městem Newcastle, u něj se zachovaly také ruiny římského říčního mostu. Od roku 1987 jsou zbytky zdi zařazeny na Seznam světového dědictví UNESCO. Dnes si lze celou trasu projít pěšky a na závěr získat oficiální certifikát. Trasa vede typickou venkovskou anglickou krajinou kolem polí s pasoucím se dobytkem a stády ovcí, přes ne příliš vlídné slatiny a mokřiny zahalené mlhou, ale i přes vesnice a farmy v údolích.
Římské armády vpadly na území severní Británie, respektive do Skotka, zhruba v roce 70, tedy 50 let před stavbou zdi. Na okraji Skotské vysočiny byla postavena podobná zeď, tzv. Antonineho val, který však nebyl kamenný, šlo zejména o dřevěnou zeď. Císař Macus Aurelius v roce 164 tento val opustil. Hraniční linií zůstala i na dále zeď Hadriánova. Zeď sama skutečně přispěla k bezpečí na straně Římanů.
Útoky kmenů klesly na minimum, žádný kmen neshromáždil armádu natolik velkou, aby si mohla dovolit zeď napadnout. Na jih od valu se tak žilo celkem pokojně. Opevnění nicméně nebylo zcela neprostupné, často procházeli četnými branami obchodníci a někteří vojáci z jedné části Británie do druhé. Dle historiků je také možné, že římští vojáci obydlí, která stála severně ode zdi, zničili, a přiměli jejich obyvatele, aby šli dále na sever. Důvodem měla být obava, že obydlí tak blízko u zdi by přilákaly nájezdy barbarských kmenů.
Nutno dodat, že do Británie vstoupila poprvé noha Římana za Julia Caesara, který ale ostrov neměl zájem dobýt. Dobývat britské území začali Římané až za císaře Klaudia. Definitivně Británii opustili v roce 410.
Související
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
Velká Británie , Římská legie , římská říše , historie , Hadriánův val
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 40 minutami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 1 hodinou
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 2 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 3 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 4 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 11 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
Maďarsko, které se chystá převzít předsednictví v Radě EU ve druhé polovině tohoto roku, se zaměří na klíčová témata pro střední Evropu, jako je boj proti migraci, rozšiřování EU na západní Balkán a zajištění energetické bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák