Říše barbarů a vyspělý svět? Hadriánův val na 300 let předělil Británii

Hadriánův val je jednou z nejpozoruhodnějších obranných staveb historie. Zeď se táhla od východního k západnímu břehu Británie a měla ochránit Římany před divošskými kmeny ze Skotska. Důmyslná stavba sestávala z mnoha strážních věží a pevnůstek. Dodnes lze nalézt jejich zbytky.

V roce 117 našeho letopočtu se římským císařem stal Hadrián. Jelikož ovládal obrovské území po celé Evropě a pobřeží Středozemního moře, snažil se o to, aby jeho Impérium bylo bezpečnější a oddělilo římské a barbarské území. Severozápadní hranicí říše měl bránit dlouhý kamenný val, který se začal budovat v roce 122.

Zeď, dlouhá 73 mil (199 kilometrů), se táhla od východního pobřeží Británie do Solway Firth na západním pobřeží ostrova. Součástí valu byly početné pevnosti, které stály i mimo hlavní linii zdi. Jedním z účelů zdi bylo oddělení civilizovaného římského světa od barbarů, kteří žili za zdí.

Odhaduje se, že zeď byla budována celých šest let a pracovaly na ní tři pěšácké legie římské armády, které se nacházely na britském území.  Každá legie měla kolem 5 tisíc mužů, dohromady se tak na stavbě podílelo kolem 15 tisíc lidí. Pomáhali jim ale také vojáci z dalších regimentů, které byly sestaveny z podmaněných kmenů. Stavbu dlouhé zdi navštívil také sám císař Hadrián.

Hadriánova zeď sestávala z osmdesáti  stanic - hrádečků, pozorovacích věží a ze sedmnácti větších pevností. V každé stanici bylo vybudováno po dvou věžích. Stavba byla zkonstruována převážně z kamene, částečně také z hlíny. Stěna byla vysoká šest metrů, v některých úsecích jenom tři metry. V místech, kde neprobíhala řeka nebo skalní údolí, se nechaly vybudovat hluboké příkopy nazvané „Vallum“.

Zeď sloužila jako obranný val po 300 let, každou pevnost střežilo zhruba 500 až 1000 mužů. Nedaleko těchto pevností byly účelně usídleny komunity, které poskytovaly to nejlepší z místních produktů a zboží z celé říše, vojáci tak nestrádali. Na zdi sloužily různé národnosti, například i vojáci z tehdejších belgických nebo holandských území. Běžný den vojáků, kteří sloužili na zdi, zahrnoval častou údržbu zbraní, nebo čištění latrín, vojáci často trénovali, účastnili se i náboženských ceremonií.

Když se Římané stáhli z Británie, zeď byla postupně rozebrána a použita na stavbu domů a dalších budov. Až od 17. století na sebe zbytky valu upoutaly pozornost nadšenců a archeologů. Ještě v 18. století ale docházelo k využívání kamenů z valu na stavu silnic či kostelů. V roce 1973 tak byl v jedné z pevností objeven archiv písemností z 1. až 2. století na dřevěných destičkách.

Návštěvníci mohou i dnes vidět zbytky Hadriánova valu. Nejvíce zachovalou částí je pevnost Housesteads, na které jsou patrné stopy po dřívější existenci malé nemocnice a vojenských kasáren. Část zdi se zachovala také mezi Heddon-on-the-Wall a městem Newcastle, u něj se zachovaly také ruiny římského říčního mostu. Od roku 1987 jsou zbytky zdi zařazeny na Seznam světového dědictví UNESCO. Dnes si lze celou trasu projít pěšky a na závěr získat oficiální certifikát. Trasa vede typickou venkovskou anglickou krajinou kolem polí s pasoucím se dobytkem a stády ovcí, přes ne příliš vlídné slatiny a mokřiny zahalené mlhou, ale i přes vesnice a farmy v údolích.

Římské armády vpadly na území severní Británie, respektive do Skotka, zhruba v roce 70, tedy 50 let před stavbou zdi. Na okraji Skotské vysočiny byla postavena podobná zeď, tzv. Antonineho val, který však nebyl kamenný, šlo zejména o dřevěnou zeď. Císař Macus Aurelius v roce 164 tento val opustil. Hraniční linií zůstala i na dále zeď Hadriánova. Zeď sama skutečně přispěla k bezpečí na straně Římanů.

Útoky kmenů klesly na minimum, žádný kmen neshromáždil armádu natolik velkou, aby si mohla dovolit zeď napadnout. Na jih od valu se tak žilo celkem pokojně. Opevnění nicméně nebylo zcela neprostupné, často procházeli četnými branami obchodníci a někteří vojáci z jedné části Británie do druhé. Dle historiků je také možné, že římští vojáci obydlí, která stála severně ode zdi, zničili, a přiměli jejich obyvatele, aby šli dále na sever. Důvodem měla být obava, že obydlí tak blízko u zdi by přilákaly nájezdy barbarských kmenů.

Nutno dodat, že do Británie vstoupila poprvé noha Římana za Julia Caesara, který ale ostrov neměl zájem dobýt. Dobývat britské území začali Římané až za císaře Klaudia. Definitivně Británii opustili v roce 410.

Související

Princ William se svou rodinou

Nejhorší rok v životě. Princ William překvapil upřímnými slovy

Rok s letopočtem 2024 ještě není u konce, stále zbývá několik týdnů. Dvaačtyřicetiletý princ William je však už nyní přesvědčen, že letošek byl nejtěžším rokem jeho života. Důvodem jsou pochopitelně především vážné zdravotní potíže členů britské královské rodiny. 

Více souvisejících

Velká Británie Římská legie římská říše historie Hadriánův val

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy