V Německu se diskutuje o většinové kultuře. Text ministra vnitra vyvolal rozruch

Debata ožila kvůli velkému počtu běženců, kteří do Spolkové republiky přišli v uplynulých dvou letech, ale i kvůli nadcházejícím parlamentním volbám. Svým příspěvkem v nejčtenějším deníku Bild se o to postaral německý ministr vnitra Thomas de Maiziére (CDU). Vyjadřuje v něm přesvědčení, že by Německo jasně definovanou většinovou kulturu mít mělo a také uvádí konkrétní - podle kritiků někdy až banální - příklady.

"Říkáme naše jméno. K pozdravu si podáváme ruku. ... Ukazujeme náš obličej. Nejsme v burce," napsal třeba de Maiziére. "Naše země je formována křesťanstvím. Žijeme v náboženském míru. Základem pro to je bezpodmínečná přednost práva před všemi náboženskými pravidly v oblasti státního nebo společenského života," uvedl také ministr.

V dalších částech textu pak zmínil například prozápadní a proevropskou orientaci země, osvícený patriotismus, kulturnost národa, odmítání násilí, důraz na vzdělání nebo výkon. Tyto všechny hodnoty jsou podle de Maiziéra vedle společného jazyka, ústavy a dodržování základních práv a svobod tím, co společnost drží při sobě.

Důraz na prosazování většinové kultury klade také k migraci velmi kritická Alternativa pro Německo. I z tohoto důvodu koaliční sociální demokraté (SPD) text de Maiziéra označili za součást začínající volební kampaně, jíž se snaží přilákat zpět část voličů, která se odklonila od křesťanských demokratů kancléřky Angely Merkelové.

Kandidát sociálních demokratů na kancléře Martin Schulz vyjádřil přesvědčení, že jde o umělou debatu. "Německá většinová kultura je svoboda, spravedlnost a dobré soužití, tak jak to stojí ústavě," nechal se slyšet.

Šéf svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner má za to, že iniciativa de Maiziéra má odvést pozornost od toho, že CDU není schopna uzákonit moderní přistěhovaleckou politiku. "Namísto toho teď znovu ohřívá staré debaty," míní. S pochopením se ministr vnitra nesetkal ani u opozičních Zelených nebo Levice.