Benjaminu Levinovi bylo teprve 14 let, když nacisté v červenci roku 1941 obsadily litevský Vilnius. Spolu s celou rodinou ho deportovali do ghetta, kde v něm probudili celoživotní nenávist proti režimu Adolfa Hitlera. Nyní je posledním přeživším židovským partizánem.
Nyní devadesátiletý Levin je posledním žijícím členem židovské skupiny s názvem Mstitelé, která bojovala s nacisty partyzánským způsobem ze skrytých bunkrů v lese. Pro deník The New York Post uvedl, že ačkoliv je sedm desítek let po válce, vzpomínky jsou v něm stále živé.
Nerad přemítá zejména nad svým dětstvím, které měl Levin docela divoké. V osmi letech začal kouřit a pobíhal po ulicích Vilniusu s chuligány. Jeho otec Chaim byl velkým zastáncem všeho německého, nakonec se ale před nacisty celá rodina schovala do úkrytu, aby unikla počátečním masakrům ve městě.
Později však skončila spolu s ostatními Židy v ghettu. Levinova pouliční zkušenost mu pomáhaly proklouznout vojákům a z ghetta unikat, čímž pomáhal partyzánům v lese udržovat kontakt s komunitou.
"Viděl jsem mnoho věcí. Viděl jsem, jak se z nóbl lidí stávají zvířata, jak prostí lidé dělají ušlechtilé činy. Moje matka mě varovala, že to nejhorší může být teprve před námi," vzpomíná Levin.
Když měl jeho starší bratr Shmuel 18 let, vstoupil do skupiny Mstitelé a v roce 1943 se k nim připojil i Levin. Teprve tehdy ale zjistil, jeho bratr zemřel, den před tím, než se s partyzány setkal.
Jeho obratnost a zkušenosti mu zajistily účast na útocích partyzánů zaměřené na koleje a mosty. Chtěl tak zpomalit pohyb německých vojsk a zastavit dopravu Židů do koncentračních táborů.
Přesto nebyl život partyzánů v lesích nijak lehký. Živili se lesními plody a houbami a vodu měli z malého jezírka. Kolik nacistů zabil nebo zranil během svého působení v odboji si ale nepamatuje. V průběhu války také používal spoustu falešných dokladů totožnosti. Bylo jich tolik, že zapomněl datum svých skutečných narozenin.
Levinovi rodiče válku nepřežili. On sám po válce emigroval do Izraele, kde se setkal se svou budoucí manželkou Sarou. Spolu se dvěma dětmi se v roce 1967 přestěhovali na Long Insland v New Yorku, jeho žena ale nedávno zemřela.
Související
Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas
Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun
II. světová válka , nacisté , Benjamin Levin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie si převzala dalšího podezřelého v pardubické kauze
před 1 hodinou
Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený
před 2 hodinami
Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas
před 3 hodinami
Bude to historické. Trump se zasnil při představě jednání s čínským prezidentem
před 4 hodinami
Praha otevřela nový most přes řeku. Od víkendu slouží běžnému provozu
před 4 hodinami
Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán
před 6 hodinami
Počasí: Teploty o víkendu překonají hranici 20 stupňů, překazit je mohou bouřky
včera
Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach
včera
Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva
včera
Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině
včera
Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů
včera
Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete
včera
Otevření Hormuzského průlivu zahýbalo trhy. Cena ropy prudce klesá
včera
Hormuzský průliv je s okamžitou platností otevřen pro všechny lodě, oznámil Írán
včera
Za kolik o víkendu natankujete? Ministerstvo zveřejnilo ceny paliv
včera
Tejc oznámil, že kvůli bitcoinové kauze podá trestní oznámení
včera
Česko k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu nabídne svůj radar, oznámil Babiš
včera
Kushner a Witkoff jsou amatéři. Situaci v Íránu jen zhoršují, tvrdí zkušení diplomaté
včera
Britové berou ruské výhrůžky vážně. Čelíme hrozbě přímého ruského útoku, zní z vlády
včera
Ukrajina dosáhla historického milníku. Poprvé dobyla nepřátelské pozice jen pomocí robotů a dronů
Válka dronů dosáhla historického milníku, který zásadně mění povahu moderního válčení. Minulý týden svět poprvé sledoval, jak útok bezpilotních strojů a pozemních robotů dokázal dobýt nepřátelské pozice bez přímé účasti lidské síly. Tento úspěch ukrajinské armády proti ruskému opěrnému bodu komentoval prezident Volodymyr Zelenskyj slovy, že „budoucnost je zde“. Tento technologický průlom přišel jako šok pro Moskvu, která se dlouho domnívala, že díky íránské podpoře v technologii dronů dominuje.
Zdroj: Libor Novák