Schůzka Merkelové s Erdoganem byla k ničemu. Německo rozhodne, zda stáhne vojáky z Turecka

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

28. května 2017 18:31

Luftwaffe, ilustrační fotografie
Luftwaffe, ilustrační fotografie Foto: Bundeswehr

Berlín - Německo se za dva týdny definitivně rozhodne, zda z turecké letecké základny Inçirlik stáhne své vojáky. O problému ve čtvrtek na okraj summitu NATO v Bruselu jednala německá kancléřka Angela Merkelová s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Výsledek nulový.

Na tureckých základnách Inçirlik a Konya je kromě vojáků řady dalších členských zemí NATO také zhruba 270 německých vojáků. Bundeswehr se účastní mezinárodní mise, jejímž úkolem je bojovat proti Islámskému státu.

Tento týden odřekla skupina německých poslanců návštěvu Turecka poté, co jim Ankara sdělila, že jim neumožní uskutečnit velkou část plánovaného programu. Parlamentní delegace se měla setkat s tureckými vládními i opozičními poslanci, se zástupci turecké diplomacie, občanské společnosti nebo kurdské menšiny. V polovině května Turci poslancům zakázali vstup na Inçirlik.

Debata o odvolání německých vojáků z Turecka se vede kvůli napjatým vztahům Ankary a Berlína už delší dobu. Německé ministerstvo obrany proto již v březnu vytipovalo osm náhradních míst, odkud by bundeswehr mohl dál pomáhat v boji proti IS. Na seznamu vhodných míst se ocitly například Jordánsko, Kuvajt či Kypr.

Vztahy mezi spojenci z NATO Německem a Tureckem se v posledních letech kvůli sérii incidentů značně zhoršily. Naposledy před časem diplomatická roztržka vypukla poté, co německá města zakázala tureckým vládním politikům agitovat před dubnovým referendem o změnách ústavy na německém území.

Už dříve vztahy narušila například i satirická báseň německého komika Jana Böhmermanna, který si tropil posměch z tureckého prezidenta Erdogana, nebo rezoluce německého parlamentu o arménské genocidě.

včera

Olympiáda pod tlakem: V Itálii se protestuje proti ICE, v Epsteinových dokumentech figuruje jméno šéfa výboru

Související

Luftwaffe, ilustrační fotografie Analýza

Opatrnost Německa po druhé světové válce je pryč. Rodí se nová nejsilnější armáda v Evropě

Německo opouští roli opatrného ekonomického giganta a míří k pozici hlavní vojenské síly Evropy. Politické vedení tlačí na rychlou přestavbu Bundeswehru, masivní nábory i bezprecedentní investice do zbrojního průmyslu. Tím ale nevyhnutelně mění rovnováhu na kontinentu, což zneklidňuje Francii, probouzí ostražitost Polska a posouvá těžiště evropské bezpečnosti směrem k Berlínu. Z Německa se může stát klíčová protiváha Rusku – a Evropa se tomu bude muset přizpůsobit.
Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

Více souvisejících

Německá armáda ,  Turecko ,  Německo ,  NATO ,  Angela Merkelová ,  Recep Tayyip Erdogan

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Stanislav Přibyl

Papež jmenoval novým pražským arcibiskupem Stanislava Přibyla

Současný arcibiskup Jan Graubner, který úřad zastával od května 2022, na jaře definitivně skončí. Sedmasedmdesátiletý duchovní sice podal rezignaci již před dvěma lety po dosažení kanonického věku, ale papež ho tehdy požádal, aby ve funkci ještě setrval.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Propaganda mě označuje za nepřítele, lidé na ulicích mi ale děkují, říká moskevský novinář BBC

Práce zahraničního zpravodaje v dnešním Rusku připomíná chůzi po laně nad minovým polem. Steve Rosenberg, dlouholetý editor BBC v Moskvě, o tom ví své. V ruských státních médiích se stal terčem nevybíravých útoků – například známý moderátor Vladimir Solovjov ho ve svém pořadu nazval „vědomým nepřítelem země“ a posměšně ho přirovnal k „vyprazdňující se veverce“.

před 2 hodinami

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael otevřel stěžejní přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem. Pustí do něj 50 Palestinců

Hraniční přechod Rafáh mezi Pásmem Gazy a Egyptem se v pondělí znovu otevřel pro omezený pohyb osob. Podle vyjádření izraelského bezpečnostního představitele je přechod přístupný pro pěší, což umožní limitovanému počtu Palestinců opustit enklávu nebo se do ní vrátit. Egyptský úředník upřesnil, že během prvního dne fungování by mělo hranici překročit padesát osob v každém směru.

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek tvrdí, že má od právníků připravený návrh žaloby na Pavla

Poslanec za hnutí Motoristé sobě Filip Turek oznámil, že má od právníků připravený návrh žaloby na ochranu osobnosti směřující proti prezidentu Petru Pavlovi. Spor mezi oběma muži se vyostřil poté, co hlava státu odmítla Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Turek o postupu informoval v pondělí před jednáním koaliční rady ve Strakově akademii s tím, že chce další kroky nejprve probrat s koaličními partnery.

před 3 hodinami

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.

před 4 hodinami

Jeffrey Epstein

V kontaktu s Epsteinem byla i norská a švédská královská rodina, odhalily nové spisy

Korunní princezna Mette-Marit se v souvislosti s kontakty na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina odkázala na svůj „špatný úsudek“. Jméno princezny se v nově zveřejněných dokumentech ministerstva spravedlnosti USA objevuje v letech 2011–2014 hned několikrát. Tato odhalení přicházejí v době, kdy norskou královskou rodinu čeká sledování ostře sledovaného soudního procesu s jejím synem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Ruský nálet bezpilotním letounem zasáhl autobus převážející horníky

Ruské nálety zasáhly autobus plný horníků a porodnici. 21 mrtvých

Ruský nálet bezpilotním letounem v jihovýchodní Dněpropetrovské oblasti zasáhl autobus převážející horníky, přičemž zahynulo 15 zaměstnanců. Energetická společnost DTEK potvrdila, že všichni mrtví i sedm zraněných byli jejími pracovníky, kteří se právě vraceli z noční směny. Incident se odehrál ve městě Terenivka a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal jej označil za úmyslný a cynický útok na energetický sektor v období tuhé zimy.

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Izrael po téměř dvou letech otevře Palestincům hraniční přechod v Rafáhu

Izraelské úřady oznámily, že hlavní hraniční přechod v Rafáhu se v pondělí znovu otevře pro Palestince. Brána do válkou zničeného území byla od května 2024 téměř nepřetržitě uzavřena. Před vypuknutím konfliktu představoval Rafáh na hranici s Egyptem jedinou přímou cestu do světa pro většinu obyvatel Gazy a zároveň klíčový bod pro přísun pomoci.

Aktualizováno včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: „Motoristé získali 6,5 %, ale chovají se, jako by jim to tu patřilo.“ Za Pavla demonstrovalo asi 90 tisíc lidí

Dnes odpoledne proběhla v Praze rozsáhlá demonstrace, kterou na podporu prezidenta Petra Pavla svolal spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zaplnili nejen Staroměstské náměstí, ale také Václavské náměstí, kam se organizátoři rozhodli akci rozšířit právě kvůli mimořádně vysokému zájmu veřejnosti, který předčil původní očekávání. Hned v úvodu organizátoři také upozornili, že ačkoliv Motoristé získali ve volbách jen 6,5 procenta hlasů, chovají se, jako by jim to tu patřilo.

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Za milion podpisů se sejdeme na Letné, slíbil Minář na demonstraci na podporu Pavla

Petiční výzva s názvem „Stojíme za prezidentem“, kterou organizuje spolek Milion chvilek pro demokracii, se stala duchovním pilířem současné vlny občanského odporu. Během pouhých několika dní se k tomuto dokumentu připojily statisíce občanů, což potvrzuje mimořádnou úroveň společenské mobilizace. Samotný prezident Petr Pavel již v neděli v poledne skrze média vyjádřil poděkování všem lidem, kteří se rozhodli dorazit na jeho podporu do Prahy i dalších měst po celé zemi.

včera

Lékaři bez hranic, ilustrační foto

Izrael zakáže Lékařům bez hranic působit v Pásmu Gazy

Izraelská vláda oznámila, že zakáže mezinárodní zdravotnické organizaci Lékaři bez hranic (MSF) působit v Pásmu Gazy. Rozhodnutí přichází poté, co charitativní organizace odmítla předat úřadům kompletní seznam svých místních i mezinárodních zaměstnanců. Podle Izraele je tento požadavek nezbytný k prověření, zda pracovníci nemají vazby na ozbrojené skupiny Hamás nebo Islámský džihád, což však organizace důrazně popírá.

včera

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Ministerstvo zahraničí bude prezidenta Pavla ignorovat, prohlásil Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce odmítl jakoukoli omluvu za své nedávné kroky a prohlásil, že jeho úřad bude prezidenta Petra Pavla nadále ignorovat. Podle šéfa diplomacie hlava státu nerespektuje výsledky voleb ani vůli Poslanecké sněmovny a svým počínáním porušuje ústavu. Macinka se rovněž domnívá, že by se prezident neměl účastnit nadcházejícího summitu NATO v Ankaře, protože se podle něj situuje do role lídra opozice.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel poděkoval lidem, kteří míří do Prahy demonstrovat na jeho podporu

V centru Prahy se od patnácti hodin uskuteční mimořádné shromáždění s názvem „Stojíme za prezidentem“, které svolal spolek Milion chvilek. Cílem akce je vyjádřit veřejnou podporu hlavě státu v reakci na aktuální dění na politické scéně. Organizátoři považují situaci za kritickou a ostře se vymezují zejména proti chování ministra zahraničí Petra Macinky, které označují za nepřípustný nátlak a vydírání prezidenta republiky.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Kolik je na Ukrajině mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků? Analytici zveřejnili nová čísla

Ruské vojenské ztráty na Ukrajině dosáhly takové úrovně, že překonávají ztráty jakékoli světové mocnosti v konfliktech po druhé světové válce. Podle aktuální zprávy amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) přesáhl počet mrtvých, raněných a pohřešovaných ruských vojáků do konce roku 2025 hranici 1,2 milionu. Celkové ztráty obou válčících stran se podle odhadů blíží ke dvěma milionům osob.

včera

Počasí: Evropu sevře arktický vzduch. Teploty se budou lišit až o 40 stupňů

Evropu čeká v nejbližších hodinách a dnech mimořádně dramatický meteorologický vývoj. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se už dnes odpoledne projeví napříč kontinentem teplotní rozdíl dosahující 30 až 40 °C. Zatímco v Litvě nebudou denní maxima vyšší než –15 °C, na jihu Španělska se teploty vyšplhají k letním +20 °C. Tento stav je způsoben výrazným vpádem arktického vzduchu, který zasáhne zejména Pobaltské státy, Polsko, Bělorusko a Ukrajinu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy