ROZHOVOR | Jak se žije v Británii po teroristických útocích? Češka žijící v Londýně promluvila

Jak daleko žijete od místa posledního útoku, tedy od London Bridge a Borough Market?

Asi 7,5 míle.

Jak jste se dozvěděla o teroristickém útoku, ke kterému došlo v sobotu 3. června? Kde jste v tu chvíli byla?

V tu chvíli jsem čekala s kamarádem čekala na vstup do klubu Kensington Roof Gardens, který se měl otevřít ve 22:00. Ale ve frontě jsem zjistila, že jsem si nechala doma občanku. Byla jsem totiž týden před tím na návštěvě v České republice a zapomněla jsem si ji ve své druhé peněžence, kterou používám pro české koruny. Proto jsme asi v 22:15 jeli Uberem nazpět do oblasti, kde bydlíme a šli do baru tam – tedy v oblasti Kilburn v Cricklewoodu. Asi o půl hodiny později zjistil kamarád, že se něco stalo, nevím bohužel z jakého zdroje.

Můžete popsat, jak v neděli po útoku vypadaly ulice? Chodili lidé ven, nebo se schovávali? Potkala jste třeba více policistů?

Většinu neděle jsem strávila doma tedy v Kilburnu, což je takzvaná zóna 2 ležící hned za centrem Londýna. Odpoledne či v podvečer jsem šla s kamarádem do restaurace a poté do kavárny, ale stále jsme se pohybovali v zóně 2 nebo na přelomu zóny 1 a 2, ne v samotném centru. I přesto bylo na ulici mnohem více policejních aut než běžně. Lidi jsme potkávali, ale v neděli večer nikdy nebývají tyto ulice tak plné jako přes týden.

Jaká nálada teď v Londýně panuje? Mluvila jste třeba s dalšími lidmi, kteří v oblasti žijí? Jak na útok reagují oni?

Lidé mají strach, to je jasné. Mluví se o těch třech teroristech, o tom, že je strašné, že teroristy právě bývají mimo jiné i lidé, kteří nepřicestovali do UK v dospělosti, ale kteří tu vyrostli a nebo založili rodiny. To je úplně šílená představa, vlastně nemají ani obavu, že mohou zabít někoho, vedle koho vyrostli, nebo svého známého.

Šlo už o třetí útok za poměrně krátkou dobu. Nemáte teď strach chodit do míst, kde se pohybuje větší počet lidí?

Ano, mám. Při prvním útoku jsem si ještě říkala, že si tím nenechám nějak ovlivnit každodenní život, ale teď nad tím uvažuji tak, že bude lepší se vyhýbat úplnému centru v době největší koncentrace lidí, obzvláště o víkendu. Navíc byla jsem docela v šoku z předchozího útoku ve Westminsteru, protože jsem v tu dobu, kdy se to stalo, pracovala asi jen 1 kilometr daleko. Dříve jsem si přála mít práci v zóně 1, tedy v krásném centru, teď jsem ráda, že už tam nepracuji.

Jak dlouho už v Londýně žijete? Neuvažovala jste kvůli teroristickým útokům o návratu do České republiky?

V Británii jsem od března 2015, tedy 2 roky a 3 měsíce. O návratu uvažuji už delší dobu, ale z jiného důvodu. Nebo abych byla přesnější, nikdy jsem neplánovala v Británii zůstat na pořád, jen po určitou dobu. Teď si říkám, jestli bych ten návrat přece jen neměla uspíšit.

Děkujeme za rozhovor.