Franz Stangl byl rakouský nacista a velitel vyhlazovacích táborů Treblinka a Sobibor v Polsku v průběhu druhé světové války. Přezdívalo se mu „bílá smrt“ - pod jeho vedením zemřel v plynu více než milión vězňů a byli pohřbeni do masových hrobů. Po válce se však Stangl vyhnul zúčtování za své zločiny. Utekl nejdříve do Sýrie a poté do Brazílie. Předvést spravedlnosti se jej podařilo až v roce 1967.
Raději Gestapo, než práce v textilce
Stangl se narodil v rakouském městečku Altmünster 26. března 1908. Nejdříve pracoval v textilní firmě, ale velmi brzy se připojil k nacistické straně a také se přidal k rakouské policii. Byl velmi ambiciózní a prakticky ihned po německé anexi Rakouska roku 1938 se přihlásil ke Gestapu. Velmi rychle své nadřízené ohromil schopností chladnokrevně a efektivně následovat jejich rozkazy.
Nejefektivnější vrah
Jeho „kariérní“ postup byl bleskový a když obsadili Němci Polsko, dostal na starost vyhlazovací tábor v Sobiboru. Stangl za krátkou dobu proslul jako jeden z nejefektivnějších velitelů vyhlazovacích táborů všech dob. Zavedl promyšlený systém na jehož konci bylo více než 100 000 mrtvých za pouhé tři měsíce, které v Sobiboru strávil. Zatímco Sobibor fungoval velmi hladce, tábor Treblinka byl jeho přesným opakem a potýkal se s neefektivitou. Stangl byl převelen a přesně jak nacisté doufali – i druhý kemp obrátil naruby.
Po svém příjezdu do Treblinky zjistil, že nacističtí vojáci jsou tam velmi nedisciplinovaní a využívají efektivní metody zabíjení. Celé místo nařídil vyčistit a také nechal zvelebit místní vlakovou stanici. Za tím stál chladný a jednoduchý kalkul – vězni nebudou do poslední chvíle tušit, co je čeká. Zvýšil kapacity plynových komnat v Treblince, které nakonec zabíjely 22 000 vězňů každý den. Spokojený Stangl pak byl oceněn jako „Nejlepší velitel vyhlazovacích táborů v Polsku“ a održel Železný kříž – nejvyšší poctu pro nacistického vojáka.
Konec kariéry a útěk
Stangl byl v tom co dělal tak dobrý, že se nakonec sám připravil o práci – tábory Sobibor a Treblinka posloužili svému účelu a nacisté dělali co mohli, aby zakryli důkazy o jejich existenci. Stangl byl převelen do Itálie společně s několika dalšími veliteli táborů. Spekuluje se, že to byl tah jak se zbavit nepohodlných svědků. Velitel „bílá smrt“ však tuhé boje na italské frontě přežil a v roce 1945 se vrátil do Rakouska, ze kterého pak na konci války utekl.
Nacistovi se podařilo utéci přes Řím do syrského Damašku, kde se vrátil do mladých let a našel si tam práci v textilní firmě. Dařilo se mu, poslal pro svou ženu a děti a nakonec se společně v roce 1951 odstěhovali do brazilského São Paula.
Je zvláštní, že se Stangl nikdy nesnažil skrývat svou identitu. Nepoužíval falešnou identitu a dokonce se v Brazílii registroval na rakouské ambasádě. I díky tomu jej nakonec objevil Simon Wiesenthal, přeživší z vyhlazovacích táborů a „lovec nacistů“. Ten si jako životní poslání dal za úkol přivést před soud co nejvíce nacistických válečných zločinců. V roce 1964 dostal tip ohledně Stangelova místa pohybu a ten byl nakonec v roce 1967 v Brazílii zatčen.
Soud a smrt
Stanglův proces začal v květnu 1970 a proběhl poměrně hladce. Většině obvinění se nacista vůbec nebránil a jeho jediná obhajoba byla, že „pouze následoval rozkazy“. Ještě v prosinci téhož roku byl ze svých zločinů usvědčen a odsouzen k doživotnímu trestu ve vězení.
Pouhých šest měsíců po svém odsouzení zemřel Stangl na srdeční záchvat. Těsně před svou smrtí poskytl obsáhlý rozhovor. Trval na tom, že má čisté svědomí. „Osobně jsem proti židům nic neměl. Viděl jsem je jen jako náklad. Jsem hrdý na organizační práci, kterou jsem v táborech udělal,“ uvedl Stangl v rozhovoru. Zdá se, že v zabíjení nenacházel podobné zvrácené potěšení jako například jiný velitel Josef Schwammberger či „Anděl smrti“ Josef Mengele. Je to však možná o to děsivější. Nejefektivnější vrah nacistické říše, který byl nejvíc hrdý na svoje organizační schopnosti.
Související

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti
nacisté , Polsko , holocaust , genocida , Franz Stangl , Treblinka
Aktuálně se děje
před 22 minutami

Mohou protesty proti Trumpovi změnit politiku v USA? Rýsuje se v nich prezidentský kandidát
Aktualizováno před 44 minutami

Mimořádná zpráva Zřítilo se letadlo směřující do Londýna. Na palubě bylo přes 200 lidí
před 1 hodinou

Macron si předsevzal nadlidský úkol: Zakázat sociální sítě je těžší, než se může zdát
před 2 hodinami

Netanjahu si podřezal větev? Přiznal, že izraelská rozvědka podporuje palestinské klany v Pásmu Gazy
před 3 hodinami

Tragédie v Gaze: Izraelské síly zabily nejméně 60 Palestinců při snaze získat jídlo
před 3 hodinami

Napětí v USA eskaluje: Policie zasahuje proti demonstrantům, do ulic míří i mariňáci
před 5 hodinami

Letní počasí je tady. O víkendu dorazí tropické teploty
včera

Jsme Trumpův experiment. Nepokoje vyprovokoval Bílý dům, tvrdí vedení Los Angeles
včera

Úřady zadržely nejsledovanějšího TikTokera na světě. Khaby Lame musel opustit Spojené státy
včera

Trunda o konci Ivana Haška neuvažuje. Musel se však distancovat od „berbrovce“ Hořejšího
včera

Češi v rámci kvalifikace na fotbalové MS poprvé prohráli. V Chorvatsku poznali na čem jsou
včera

Švédsko chce v celé EU zakázat ohňostroje
včera

Trump tlačí na Izrael: Ukončete válku v Gaze a přestaňte vyhrožovat Íránu, tvrdí zdroj
včera

Trump stupňuje rétoriku: Zvažuje nasazení armády proti demonstrantům
včera

Rusko může zaútočit do pěti let, varuje Rutte. Rusko vyrobí za tři měsíce tolik munice, kolik NATO za rok
včera

Železný ředitelem České televize nebude. Radní vybrali pět finalistů volby
včera

Macron chce po tragickém útoku zakázat sociální sítě dětem do 15 let
včera

Policie zasahovala v budově FF UK. Podezření vzbudili dva lidé
včera

Nepokoje neotřásají jen Amerikou. V Severním Irsku byly během výtržností zraněny desítky policistů
včera
Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější
Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.
Zdroj: Libor Novák