Jak se zbavit zodpovědnosti? Velitel vyhlazovacích táborů Sobibor a Treblinka Stangl spravedlnosti utekl

Franz Stangl byl rakouský nacista a velitel vyhlazovacích táborů Treblinka a Sobibor v Polsku v průběhu druhé světové války. Přezdívalo se mu „bílá smrt“ - pod jeho vedením zemřel v plynu více než milión vězňů a byli pohřbeni do masových hrobů. Po válce se však Stangl vyhnul zúčtování za své zločiny. Utekl nejdříve do Sýrie a poté do Brazílie. Předvést spravedlnosti se jej podařilo až v roce 1967.

Raději Gestapo, než práce v textilce

Stangl se narodil v rakouském městečku Altmünster 26. března 1908. Nejdříve pracoval v textilní firmě, ale velmi brzy se připojil k nacistické straně a také se přidal k rakouské policii. Byl velmi ambiciózní a prakticky ihned po německé anexi Rakouska roku 1938 se přihlásil ke Gestapu. Velmi rychle své nadřízené ohromil schopností chladnokrevně a efektivně následovat jejich rozkazy.

Nejefektivnější vrah

Jeho „kariérní“ postup byl bleskový a když obsadili Němci Polsko, dostal na starost vyhlazovací tábor v Sobiboru. Stangl za krátkou dobu proslul jako jeden z nejefektivnějších velitelů vyhlazovacích táborů všech dob. Zavedl promyšlený systém na jehož konci bylo více než 100 000 mrtvých za pouhé tři měsíce, které v Sobiboru strávil. Zatímco Sobibor fungoval velmi hladce, tábor Treblinka byl jeho přesným opakem a potýkal se s neefektivitou. Stangl byl převelen a přesně jak nacisté doufali – i druhý kemp obrátil naruby.

Po svém příjezdu do Treblinky zjistil, že nacističtí vojáci jsou tam velmi nedisciplinovaní a využívají efektivní metody zabíjení. Celé místo nařídil vyčistit a také nechal zvelebit místní vlakovou stanici. Za tím stál chladný a jednoduchý kalkul – vězni nebudou do poslední chvíle tušit, co je čeká. Zvýšil kapacity plynových komnat v Treblince, které nakonec zabíjely 22 000 vězňů každý den. Spokojený Stangl pak byl oceněn jako „Nejlepší velitel vyhlazovacích táborů v Polsku“ a održel Železný kříž – nejvyšší poctu pro nacistického vojáka.

Konec kariéry a útěk

Stangl byl v tom co dělal tak dobrý, že se nakonec sám připravil o práci – tábory Sobibor a Treblinka posloužili svému účelu a nacisté dělali co mohli, aby zakryli důkazy o jejich existenci. Stangl byl převelen do Itálie společně s několika dalšími veliteli táborů. Spekuluje se, že to byl tah jak se zbavit nepohodlných svědků. Velitel „bílá smrt“ však tuhé boje na italské frontě přežil a v roce 1945 se vrátil do Rakouska, ze kterého pak na konci války utekl.

Nacistovi se podařilo utéci přes Řím do syrského Damašku, kde se vrátil do mladých let a našel si tam práci v textilní firmě. Dařilo se mu, poslal pro svou ženu a děti a nakonec se společně v roce 1951 odstěhovali do brazilského São Paula.

Je zvláštní, že se Stangl nikdy nesnažil skrývat svou identitu. Nepoužíval falešnou identitu a dokonce se v Brazílii registroval na rakouské ambasádě. I díky tomu jej nakonec objevil Simon Wiesenthal, přeživší z vyhlazovacích táborů a „lovec nacistů“. Ten si jako životní poslání dal za úkol přivést před soud co nejvíce nacistických válečných zločinců. V roce 1964 dostal tip ohledně Stangelova místa pohybu a ten byl nakonec v roce 1967 v Brazílii zatčen.

Soud a smrt

Stanglův proces začal v květnu 1970 a proběhl poměrně hladce. Většině obvinění se nacista vůbec nebránil a jeho jediná obhajoba byla, že „pouze následoval rozkazy“. Ještě v prosinci téhož roku byl ze svých zločinů usvědčen a odsouzen k doživotnímu trestu ve vězení.

Pouhých šest měsíců po svém odsouzení zemřel Stangl na srdeční záchvat. Těsně před svou smrtí poskytl obsáhlý rozhovor. Trval na tom, že má čisté svědomí. „Osobně jsem proti židům nic neměl. Viděl jsem je jen jako náklad. Jsem hrdý na organizační práci, kterou jsem v táborech udělal,“ uvedl Stangl v rozhovoru. Zdá se, že v zabíjení nenacházel podobné zvrácené potěšení jako například jiný velitel Josef Schwammberger či „Anděl smrti“ Josef Mengele. Je to však možná o to děsivější. Nejefektivnější vrah nacistické říše, který byl nejvíc hrdý na svoje organizační schopnosti.

Související

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.
Politici a další si na Vítkově připomněli výročí konce války Komentář

80 let po konci války se hroutí představa trvalého míru. Opakujeme totiž chyby z minulosti

Před osmdesáti lety kapitulovaly poslední německé jednotky na území tehdejšího Československa. Tím definitivně skončila druhá světová válka v Evropě, nejničivější konflikt v dějinách našeho kontinentu. Výročí této události není jen historickou připomínkou, nýbrž výzvou k tomu, abychom znovu a znovu promýšleli význam porážky nacismu a cenu svobody, kterou tehdy naši předkové vybojovali.

Více souvisejících

nacisté Polsko holocaust genocida Franz Stangl Treblinka

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 1 hodinou

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 2 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 3 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 3 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 4 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

Írán hrozí tvrdou odvetou za americké údery, USA posilují bezpečnostní opatření

Napětí mezi Spojenými státy a Íránem prudce eskaluje po amerických leteckých úderech na íránská jaderná zařízení. Íránské Revoluční gardy (IRGC) varují, že odpověď Teheránu způsobí Spojeným státům „hlubokou lítost“. Současně USA posilují bezpečnostní opatření na svém území z obav před možnými odvetnými útoky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy