Krutá Británie po válce bránila uprchlíky? Americký Exodus 1947 svůj cíl nenaplnil

Exodus 1947 byla loď, která měla po válce jediný cíl. Přepravit ilegální židovské emigranty z Francie do části Palestiny. Britové ale byli o akci velmi dobře informováni a rozhodli se ji překazit. Loď zastavili a uprchlíky deportovali zpět do Francie. Velkou Británii ale za tento krok odsoudil celý svět.

Stará loď s bohatou historií

Exodus započal svou cestu pod jiným jménem jako americká dopravní loď. Poprvé vyplul v roce 1928 a jmenoval se President Warfield. Byl to velký, elegantní parník, který přepravoval pasažéry mezi Norfolkem a Baltimorem. Po čtrnácti letech spolehlivé práce byl v roce 1942 poslán do Velké Británie, která jej po dvou letech vrátila USA pro potřeby podpůrných akcí při invazi do Normandie.

Válečná služba se na lodi významně podepsala, v roce 1945 byla vyřazena a nabídnuta k prodeji. Šance se chytla washingtonská společnost Potomac Shipwrecking. Ta však byla pouhou zástěrkou pro ilegální polovojenskou židovskou organizaci Hagana.

Přípravy na exodus

Hagana loď zakoupila s jediným záměrem – převézt židovské uprchlíky z Evropy do Palestiny a založit zde židovský stát. Loď, stále ještě pod jménem President Warfield, nebyla schopná delší plavby. Organizace tehdy investovala 90 tisíc dolarů do jejích oprav. Rekonstrukce probíhala v baltimorských docích a po jejím dokončení vyplul parník směr Marseille, Francie. Cestou jej však zachytila bouře a posádka byla nucená přivolat pomoct. Tím přišla akce o moment překvapení a Britové začali tušit, že se něco chystá.

Evropou se mezitím šířily tajné zprávy, že se chystá loď, která uprchlíky odveze do nové domoviny. Nakonec se sešlo celkem 4515 židovských uprchlíků, kteří byli naloženi na loď a vydali se na cestu. Časně ráno 11. července 1947 President Warfield vyplul na svou dalekou cestu do Palestiny. V té době jej posádka také přejmenovala. Využila spojení biblického motivu a aktuálního roku. Zrodil se Exodus 1947.

Odsouzení k neúspěchu

Britské námořnictvo bylo o celé akci již velmi dobře informováno a loď sledovalo od samého začátku cesty. Následovalo jej celý týden a nakonec, asi 20 mil před palestinským pobřežím, přišel rozkaz Exodus zastavit. Starý parník byl obklíčen a nakonec i obsazen, ačkoliv uprchlíci se déle než dvě hodiny britským silám bránili.

Exodus zůstal v palestinském přístavu Haifa. Pasažéři byli přesunuti na jiné lodě – Empire Rival, Ocean Vigour a Runnymede Park. Přišel čas je deportovat zpět do Francie. Migranti však ve francouzském přístavu z lodí odmítli vystoupit. Britové nebyli schopní je dostat z lodí ven. Když se pokusili je vyhladovět, Francie odmítla a poskytla jim zásoby. Situace se začala vyostřovat a britské akce čím dál tím ostřeji odsuzovala mezinárodní politika i média.

Zabralo až Německo

Británie byla zoufalá. Potřebovala celou kauzu co nejrychleji ukončit a už si nemohla dovolit ustoupit. Pohrozila tak uprchlíkům, že pokud nevystoupí, lodě vyrazí do německého Hamburku. Většina pasažérů byli přeživší holocaustu a návrat do země jeho původu pro ně byl děsivý. Britové svému slovu dostáli a v srpnu 1947 lodě skutečně do Hamburku vypluly.

Zde na loď vtrhly stovky vojáků a násilím uprchlíky z lodí vyhnali. Celá anabáze se ukázala být poměrně zbytečnou. O rok později byl ustanoven židovský stát v Palestině (který dodnes budí kontroverzi) a uprchlíci se do něj nakonec skutečně dostali.

Britská vláda byla tehdy za své akce odsouzena světovým tiskem jako krutá. Loď Exodus už na moře nikdy nevyplula. Zůstala v přístavu Haifa jako symbol boje za nezávislost. Existovaly plány na vytvoření muzea přímo na palubě lodi, ale nikdo je nestačil uskutečnit. V srpnu 1952 zničil loď požár.

Související

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.
Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory. Původní zpráva

Ukrajina válku neprohrává. Rusko postupuje pomaleji než nacisté a za vyšší cenu, říká Midttun

Norský bezpečnostní analytik Hans Petter Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz přirovnal ruskou invazi na Ukrajinu k počátečnímu postupu nacistického Německa za druhé světové války. Varoval však, že navzdory zdání neporazitelnosti čelí Rusko strategickému vyčerpání a kritickému nedostatku zdrojů. Klíčovou změnou je podle něj i postoj USA po nástupu Donalda Trumpa a rostoucí role Evropy. Válka se mezitím přesouvá do sféry dronů.

Více souvisejících

II. světová válka SS Exodus 1947 palestina uprchlíci židé holocaust Německo Francie

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Válka v Izraeli

Příměří se otřásá v základech. Pásmo Gazy zažilo nejtragičtější izraelský nálet za poslední měsíce

Při izraelských náletech v Pásmu Gazy zahynulo v sobotu nejméně 31 lidí, což představuje nejtragičtější bilanci za jediný den za poslední dva měsíce. Podle palestinského ministerstva zdravotnictví jsou mezi oběťmi i čtyři policistky a šest dětí. Dalších nejméně 30 osob utrpělo zranění, přičemž stav mnoha z nich je kritický. Ředitel nemocnice Al-Šífa, největšího zdravotnického zařízení v oblasti, varoval, že počet mrtvých pravděpodobně dále poroste vzhledem k vážnosti zranění mnoha pacientů.

před 1 hodinou

Aleš Juchelka

Juchelka nešetřil koaličního partnera: Ve sporu s Pavlem si začal Macinka

Výměna názorů mezi současným ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou a jeho předchůdcem Marianem Jurečkou v pořadu televize Nova ukázala hluboké příkopy v pohledu na aktuální vládní krizi. Předmětem sporu byly kontroverzní textové zprávy, které šéf diplomacie Petr Macinka adresoval prezidentovu poradci Petru Kolářovi. Juchelka označil formulace ve zprávách za nešťastné a zdůraznil, že on osobně by se k takové komunikaci nikdy nesnížil, nicméně jedním dechem kritizoval i fakt, že se prezident rozhodl soukromou korespondenci zveřejnit.

před 3 hodinami

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 4 hodinami

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 6 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 7 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy