Historici a badatelé se stále nemohou shodnout, která země zavinila vypuknutí první světové války. Školní osnovy se zaměřují na její dlouhodobé příčiny a důsledky, jež naznačují, že hlavním agresorem bylo Německo. Deset špičkových akademiků nabízí v internetovém článku pro BBC vlastní vysvětlení.
Max Hastings - vojenský historik
Viníkem je Německo.
Žádný národ nenese veškerou zodpovědnost za vypuknutí války, ale zdá se mi, že Německo se provinilo nejvíce. Jen Berlín mohl kdykoliv zastavit katastrofu, ke které se v červenci 1914 schylovalo. Pokud by Rakousko-Uhersko plně nepodpořil proti Srbsku, k válce by možná nedošlo. Nejsem přesvědčený o tom, že se provinilo Srbsko a ani Rusko, jež si v roce 1914 sotva mohlo přát celoevropskou válku. Jeho vůdci totiž plánovali dokončit modernizaci armády až v roce 1916.
Richard Evans - profesor historie, University of Cambridge
Viníkem je Srbsko.
Srbsko neslo největší díl odpovědnosti za vypuknutí první světové války. Srbský nacionalismus a expansionismus byly velmi rušivé síly a podpora teroristům z organizace Černá ruka se ukázala být mimořádně nezodpovědnou. Rakousko-Uhersko bych dal na druhé místo za jeho přemrštěnou reakci na atentát vůči následníkovi habsburského trůnu.
Heather Jonesová - docentka historie, London School of Economics
Viníkem je Rakousko-Uhersko, Německo a Rusko.
Několik vrcholných politických a vojenských představitelů v Rakousku-Uhersku, Německu a Rusku zapříčinilo první světovou válku. Před rokem 1914 poměrně časté atentáty na příslušníky vládnoucích rodů obvykle nevedly k válce. Rakousko-uherští zastánci tvrdé linie, hlavní viníci konfliktu, využili sarajevského atentátu jako záminky k útoku a ke zničení Srbska. Bělehrad, vyčerpaný dvěma balkánskými válkami v letech 1912-1913, si v žádném případě válku nepřál. Válka celoevropských rozměrů následovala z důvodu tlaku německých politiků a vojáků na Vídeň, kterou naváděli k razantnímu postupu proti Srbsku. To rozrušilo Rusko, blízkého spojence Srbska, jež začalo mobilizovat. Na tyto kroky následně reagovalo Německo předběžným vyhlášením války Rusku a Francii. Invaze směrem na Paříž přes Belgii pak vtáhla do války Británii, která byla garantem belgické neutrality.
John Rohl - profesor historie, University of Sussex
Viníkem je Rakousko-Uhersko a Německo.
První světová válka nevypukla náhodou nebo proto, že selhala diplomacie. Skupina mužů v čele Německa a Rakouska-Uherska se rozhodla pro válku, protože považovala okolnosti za příznivé. Němečtí vojenští a námořní vůdci sdíleli ideu militarismu, podle níž je válka nakonec nevyhnutelná. Věřili, že je lepší jít bojovat než uchovávat ponižující status quo. Na jaře roku 1914 se tato berlínská skupina rozhodla plně podpořit rakouský útok na Srbsko, o němž věděli, že povede k velké válce.
Gerhard Hirschfeld - profesor moderních a současných dějin, Univerzita ve Stuttgartu
Viníkem je Rakousko-Uhersko, Německo, Rusko, Francie, Británie a Srbsko.
Dlouho před vypuknutím ozbrojeného střetnutí byla prusko-německá elita přesvědčena, že by evropská válka mohla pomoci naplnit německé koloniální ambice a zlepšit vojenskou i politickou prestiž země. Konečné rozhodnutí rozpoutat válku kvůli malé mezinárodní krizi, kterou vražda v Sarajevu byla, vyplynulo z fatální směsi politicky nesprávného posouzení situace, strachu ze ztráty prestiže a velmi složitého systému vojenských a politických závazků všech evropských států.
Annika Mombauerová - The Open University
Viníkem je Rakousko-Uhersko a Německo.
Podle mého názoru nebyla první světová válka žádná náhoda a v červenci 1914 bylo možné se jí vyhnout. Rakousko-uherská vláda ovšem válku proti Srbsku chtěla. 23. července předala Bělehradu seznam záměrně nepřijatelných požadavků. Německo slíbilo Vídni bezpodmínečnou podporu a vyvíjelo na ni tlak, aby využilo tuto skvělou příležitost k útoku. Oba státy věděly, že Rusko přijde svému balkánskému spojenci na pomoc a z lokální války se tak stane válka celoevropská. Přesto se rozhodly konat. Vítězství se tehdy zdálo být možné, zatímco za pár let by se Rusko a Francie staly neporazitelnými. Rakousko-Uhersko a Německo rozpoutaly válku, aby zachovaly a rozšířily své říše. Nakonec vše dopadlo úplně naopak.
Sean McMeekin - odborný asistent, Univerzita Koc v Istanbulu
Viníkem je Rakousko-Uhersko, Německo, Rusko, Francie, Británie a Srbsko.
Lidskou přirozeností je hledat jednoduché a uspokojivé odpovědi, a proto je teze o německé vině dodnes aktuální. Bez povzbuzení Berlína by Rakousko-Uhersko zřejmě nezaútočilo proti Srbsku, takže Německo nese odpovědnost. Stejně tak je pravda, že Rakušané vůbec nemuseli stát před touto volbou, pokud by nedošlo k teroristickému útoku. Navíc Rusko, nikoliv Německo, začalo první mobilizovat. Výsledná válka, ve které Francie a Británie podporovaly Srbsko a Rusko proti ústředním velmocem byla konstelace preferovaná carským dvorem. Každý z účastníků proto nese svůj díl viny.
Gary Sheffield - profesor válečných studií, University of Wolverhampton
Viníkem je Rakousko-Uhersko a Německo.
Válku zahájili představitelé Německa a Rakouska-Uherska. Vídeň využila atentát na arcivévodu jako záminku k pokusu zlikvidovat svého soupeře na Balkáně, Srbsko. To se uskutečnilo s plným vědomím toho, že do konfliktu může vstoupit ochránce Srbů Rusko a dojít tak k vypuknutí evropské války. Německo poskytlo Rakousku-Uhersku bezpodmínečnou podporu, i když vědělo o pravděpodobných důsledcích. Ruská, francouzská a později britská odpověď byla proto reaktivní a obranná.
Catriona Penellová - přednášející, University of Exeter
Viníkem je Rakousko-Uhersko a Německo.
Podle mého názoru to byli Němci a Rakušané, kdo stojí za rozšířením lokalizovaného balkánského konfliktu na evropskou, a nakonec celosvětovou úroveň. Německo, jež trpělo komplexem mladého státu, vidělo ve válce příležitost k rozšíření své moci. Ultimáta, jež Vídeň předala 23. července Srbsku, byla úmyslně formulována jako nepřijatelná. Jejich odmítnutí Bělehradem vedlo k vyhlášení války Rakouskem-Uherskem 28. července, čímž vypukla první světová válka.
David Stevenson - profesor mezinárodních dějin, London School of Economics
Viníkem je Německo.
Největší část odpovědnosti nesla německá vláda. Její představitelé umožnili válku na Balkánu tím, že vyzvali Rakousko-Uhersko k napadení Srbska. Zároveň ovšem věděli, že takový krok by mohl vést k eskalaci konfliktu. Je nepravděpodobné, že by Vídeň jednala tak rázně bez německé podpory. Berlín následně napadl Belgii a Lucembursko, čímž do konfliktu vtáhl Británii. Ústřední mocnosti se na začátku války ukázaly být více iniciativní, ale ruská vláda podporovaná Francií s reakcí také dlouho nečekala. Naproti tomu Británie se spíš jevila jako pasivní účastník konfliktu. Pokud by navíc vyjasnila svou pozici dříve, tj. rozhodnutí podpořit Francii a Rusko, tak by se vypuknutí konfliktu možná dalo zabránit.
Související
Adventní zázrak v Číhošti. Estébáci pak kněze Toufara umučili
Češi před sto lety začali zdobit vánoční stromy ve městech. Mělo to svůj důvod
historie , I. světová válka , Sarajevo
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek