Historici a badatelé se stále nemohou shodnout, která země zavinila vypuknutí první světové války. Školní osnovy se zaměřují na její dlouhodobé příčiny a důsledky, jež naznačují, že hlavním agresorem bylo Německo. Deset špičkových akademiků nabízí v internetovém článku pro BBC vlastní vysvětlení.
Max Hastings - vojenský historik
Viníkem je Německo.
Žádný národ nenese veškerou zodpovědnost za vypuknutí války, ale zdá se mi, že Německo se provinilo nejvíce. Jen Berlín mohl kdykoliv zastavit katastrofu, ke které se v červenci 1914 schylovalo. Pokud by Rakousko-Uhersko plně nepodpořil proti Srbsku, k válce by možná nedošlo. Nejsem přesvědčený o tom, že se provinilo Srbsko a ani Rusko, jež si v roce 1914 sotva mohlo přát celoevropskou válku. Jeho vůdci totiž plánovali dokončit modernizaci armády až v roce 1916.
Richard Evans - profesor historie, University of Cambridge
Viníkem je Srbsko.
Srbsko neslo největší díl odpovědnosti za vypuknutí první světové války. Srbský nacionalismus a expansionismus byly velmi rušivé síly a podpora teroristům z organizace Černá ruka se ukázala být mimořádně nezodpovědnou. Rakousko-Uhersko bych dal na druhé místo za jeho přemrštěnou reakci na atentát vůči následníkovi habsburského trůnu.
Heather Jonesová - docentka historie, London School of Economics
Viníkem je Rakousko-Uhersko, Německo a Rusko.
Několik vrcholných politických a vojenských představitelů v Rakousku-Uhersku, Německu a Rusku zapříčinilo první světovou válku. Před rokem 1914 poměrně časté atentáty na příslušníky vládnoucích rodů obvykle nevedly k válce. Rakousko-uherští zastánci tvrdé linie, hlavní viníci konfliktu, využili sarajevského atentátu jako záminky k útoku a ke zničení Srbska. Bělehrad, vyčerpaný dvěma balkánskými válkami v letech 1912-1913, si v žádném případě válku nepřál. Válka celoevropských rozměrů následovala z důvodu tlaku německých politiků a vojáků na Vídeň, kterou naváděli k razantnímu postupu proti Srbsku. To rozrušilo Rusko, blízkého spojence Srbska, jež začalo mobilizovat. Na tyto kroky následně reagovalo Německo předběžným vyhlášením války Rusku a Francii. Invaze směrem na Paříž přes Belgii pak vtáhla do války Británii, která byla garantem belgické neutrality.
John Rohl - profesor historie, University of Sussex
Viníkem je Rakousko-Uhersko a Německo.
První světová válka nevypukla náhodou nebo proto, že selhala diplomacie. Skupina mužů v čele Německa a Rakouska-Uherska se rozhodla pro válku, protože považovala okolnosti za příznivé. Němečtí vojenští a námořní vůdci sdíleli ideu militarismu, podle níž je válka nakonec nevyhnutelná. Věřili, že je lepší jít bojovat než uchovávat ponižující status quo. Na jaře roku 1914 se tato berlínská skupina rozhodla plně podpořit rakouský útok na Srbsko, o němž věděli, že povede k velké válce.
Gerhard Hirschfeld - profesor moderních a současných dějin, Univerzita ve Stuttgartu
Viníkem je Rakousko-Uhersko, Německo, Rusko, Francie, Británie a Srbsko.
Dlouho před vypuknutím ozbrojeného střetnutí byla prusko-německá elita přesvědčena, že by evropská válka mohla pomoci naplnit německé koloniální ambice a zlepšit vojenskou i politickou prestiž země. Konečné rozhodnutí rozpoutat válku kvůli malé mezinárodní krizi, kterou vražda v Sarajevu byla, vyplynulo z fatální směsi politicky nesprávného posouzení situace, strachu ze ztráty prestiže a velmi složitého systému vojenských a politických závazků všech evropských států.
Annika Mombauerová - The Open University
Viníkem je Rakousko-Uhersko a Německo.
Podle mého názoru nebyla první světová válka žádná náhoda a v červenci 1914 bylo možné se jí vyhnout. Rakousko-uherská vláda ovšem válku proti Srbsku chtěla. 23. července předala Bělehradu seznam záměrně nepřijatelných požadavků. Německo slíbilo Vídni bezpodmínečnou podporu a vyvíjelo na ni tlak, aby využilo tuto skvělou příležitost k útoku. Oba státy věděly, že Rusko přijde svému balkánskému spojenci na pomoc a z lokální války se tak stane válka celoevropská. Přesto se rozhodly konat. Vítězství se tehdy zdálo být možné, zatímco za pár let by se Rusko a Francie staly neporazitelnými. Rakousko-Uhersko a Německo rozpoutaly válku, aby zachovaly a rozšířily své říše. Nakonec vše dopadlo úplně naopak.
Sean McMeekin - odborný asistent, Univerzita Koc v Istanbulu
Viníkem je Rakousko-Uhersko, Německo, Rusko, Francie, Británie a Srbsko.
Lidskou přirozeností je hledat jednoduché a uspokojivé odpovědi, a proto je teze o německé vině dodnes aktuální. Bez povzbuzení Berlína by Rakousko-Uhersko zřejmě nezaútočilo proti Srbsku, takže Německo nese odpovědnost. Stejně tak je pravda, že Rakušané vůbec nemuseli stát před touto volbou, pokud by nedošlo k teroristickému útoku. Navíc Rusko, nikoliv Německo, začalo první mobilizovat. Výsledná válka, ve které Francie a Británie podporovaly Srbsko a Rusko proti ústředním velmocem byla konstelace preferovaná carským dvorem. Každý z účastníků proto nese svůj díl viny.
Gary Sheffield - profesor válečných studií, University of Wolverhampton
Viníkem je Rakousko-Uhersko a Německo.
Válku zahájili představitelé Německa a Rakouska-Uherska. Vídeň využila atentát na arcivévodu jako záminku k pokusu zlikvidovat svého soupeře na Balkáně, Srbsko. To se uskutečnilo s plným vědomím toho, že do konfliktu může vstoupit ochránce Srbů Rusko a dojít tak k vypuknutí evropské války. Německo poskytlo Rakousku-Uhersku bezpodmínečnou podporu, i když vědělo o pravděpodobných důsledcích. Ruská, francouzská a později britská odpověď byla proto reaktivní a obranná.
Catriona Penellová - přednášející, University of Exeter
Viníkem je Rakousko-Uhersko a Německo.
Podle mého názoru to byli Němci a Rakušané, kdo stojí za rozšířením lokalizovaného balkánského konfliktu na evropskou, a nakonec celosvětovou úroveň. Německo, jež trpělo komplexem mladého státu, vidělo ve válce příležitost k rozšíření své moci. Ultimáta, jež Vídeň předala 23. července Srbsku, byla úmyslně formulována jako nepřijatelná. Jejich odmítnutí Bělehradem vedlo k vyhlášení války Rakouskem-Uherskem 28. července, čímž vypukla první světová válka.
David Stevenson - profesor mezinárodních dějin, London School of Economics
Viníkem je Německo.
Největší část odpovědnosti nesla německá vláda. Její představitelé umožnili válku na Balkánu tím, že vyzvali Rakousko-Uhersko k napadení Srbska. Zároveň ovšem věděli, že takový krok by mohl vést k eskalaci konfliktu. Je nepravděpodobné, že by Vídeň jednala tak rázně bez německé podpory. Berlín následně napadl Belgii a Lucembursko, čímž do konfliktu vtáhl Británii. Ústřední mocnosti se na začátku války ukázaly být více iniciativní, ale ruská vláda podporovaná Francií s reakcí také dlouho nečekala. Naproti tomu Británie se spíš jevila jako pasivní účastník konfliktu. Pokud by navíc vyjasnila svou pozici dříve, tj. rozhodnutí podpořit Francii a Rusko, tak by se vypuknutí konfliktu možná dalo zabránit.
Související
Prohlížíme se v něm každý den. Jaká je historie zrcadla?
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
historie , I. světová válka , Sarajevo
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Z posil z NHL už reprezentaci opustil Zadina, následoval ho i Kodýtek. Týmu bude pomáhat kouč Gross
před 1 hodinou
Hrůzný nález ostatků v Plzni. V řece plavala lidská hlava
před 2 hodinami
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
před 2 hodinami
USA nadále odrazují Izrael od postupu do Rafáhu. Z OSN zní hlasy o hladomoru
před 3 hodinami
Tři roky ve vězení hrozí muži, který způsobil zásah policie na gymnáziu v Litvínově
před 3 hodinami
Everest zřejmě přestane být tak dosažitelný, vyplývá z rozhodnutí soudu
před 4 hodinami
Ruská škola kritizovala válku na Ukrajině. Konec byl nevyhnutelný
před 5 hodinami
Teplé počasí vydrží i příští týden, mírně se ale ochladí
včera
Izrael po rozhodnutí Turecka hledá nové dodavatele. Zvažuje i Česko
včera
Rusko opět vyhrožuje: Odpovíme zničujícím odvetným úderem, pokud Ukrajina zaútočí na Kerčský most
včera
Hamás dostal od Izraele ultimátum: Máte týden, jinak jdeme do Rafahu
včera
Čekání na schválení vojenské pomoci americkým Kongresem mohlo způsobit vážné škody
včera
Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu
včera
Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán
včera
Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona
včera
Rusko plánovalo útok na německém území, chtělo zničit vojenskou pomoc Ukrajině
včera
Tragická nehoda na Třebíčsku: Auto vyjelo mimo silnici, žena zemřela
včera
Putin pracuje na nejkrutější válečné zbrani Ruska, tvrdí experti. Systém promění bojiště v hořící peklo
včera
Putin má paranoidní strach, že Západ omezí moc Ruska. Moskva proto enormně zbrojí
včera
Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal
Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja (TOP 09) se v pátek rozhodl vzdát nominace do funkce. Ve vládě měl nahradit poslankyni Helenu Langšádlovou, jejíž demisi již přijal prezident Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě