Politici se ve Štrasburku loučili s Kohlem. Chtěl stvořit svět, v němž nikdo nedominuje, řekl Clinton

Štrasburk - V Evropském parlamentu ve Štrasburku se dnes konalo smuteční rozloučení s bývalým německým kancléřem Helmutem Kohlem, který zemřel před dvěma týdny ve věku 87 let. V císařském dómu ve Speyeru se v podvečer uskutečnila zádušní mše za účasti zhruba 1500 pozvaných hostů.

"Formoval celou generaci," řekla na adresu Kohla německá kancléřka Angela Merkelová. "Řada z toho, co je pro nás samozřejmé, je s ním spojena - to, že je východní a západní Evropa sjednocena, že máme společný trh, že nejsou hraniční kontroly mezi státy EU, že má většina z těchto států společnou měnu," poznamenala.

"Chtěl stvořit svět, v němž nikdo nedominuje," uvedl ve své vzpomínce bývalý americký prezident Bill Clinton, který měl Kohla podle svých slov velmi rád.

Za osobního přítele dnes křesťanskodemokratického politika označil viditelně pohnutý šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Jeho vize daleko překračovala německé hranice a německé zájmy," vyjádřil své přesvědčení šéf Evropské rady Donald Tusk. Podle ruského premiéra Dmitrije Medveděva se německý exkancléř vždy zasazoval o Evropu, kterou nebudou dělit hranice nebo nepřátelské ideologie. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase Kohla označil za nepostradatelného spojence a přítele Francie.

Vedle těchto řečníků se prvního evropského smutečního obřadu ve Štrasburku zúčastnili třeba také německý prezident Frank-Walter Steinmeier, britská premiérka Theresa Mayová, šéf izraelské vlády Benjamin Netanjahu, maďarský ministerský předseda Viktor Orbán nebo bývalý šéf italské vlády Silvio Berlusconi. Česko zastupoval první místopředseda vlády Richard Brabec.

Cestou do jednacího sálu Evropského parlamentu se politici zapisovali do kondolenční knihy a ukláněli před Kohlovou rakví zahalenou do unijní vlajky. Do středu zcela zaplněného sálu rakev za zvuků smuteční hudby donesli členové armády. Po skončení obřadu a německé a evropské hymně ji zase odnesli, aby se odpoledne mohla vrátit do Německa.

Kohlovo tělo pak bylo transportováno armádním vrtulníkem k Ludwigshafenu, kde se narodil i zemřel. Do německé vlajky zahalená rakev s ostatky Kohla následně dorazila ke břehu Rýna, kde už na ni čekala loď Mainz. Na katafalku na její palubě rakev doprovázená nejbližšími, včetně jeho manželky Maike Kohlové-Richterové, urazila asi pětikilometrovou cestu do Speyeru.

V císařském dómu ve Speyeru se v podvečer uskutečnila zádušní mše. Venku přímý přenos rekviem podle televize ARD sledovalo v nepříliš příznivém počasí zhruba 1000 až 1500 lidí.

Mši následoval vojenský ceremoniál, po němž má být Kohl za přítomnosti části rodiny a blízkých přátel pohřben. Poslední rozloučení s bývalým kancléřem však poznamenaly vyhrocené vztahy v jeho rodině, a proto se ho neúčastní ani jeden z jeho dvou synů, ani Kohlova vnoučata.

Kohl a jeho druhá žena se pro zhruba padesátitisícový Speyer rozhodli zřejmě kvůli zvláštnímu vztahu, který k němu exkancléř vždy měl. Projevoval se i tím, že do tamního císařského dómu zval řadu zahraničních státníků. V roce 1993 do něj zavítal i s tehdejším českým prezidentem Václavem Havlem.

Související

Angela Merkelová, německá kancléřka

Merkelová fatálně chybovala? Historie se opakuje, tvrdí politolog

NÁZOR - Vše mohlo být zcela jinak, upozorňuje Alexander Clarkson, politolog z londýnské King's College. V komentáři pro server Politico připomíná, že zhruba před rokem se zdálo, že německá kancléřka Angela Merkelová opět zvítězila, zažehnala vnitřní krizi ve své straně CDU a vymanévrovala konzervativní frakci, která se ji snažila sesadit.

Více souvisejících

Helmut Kohl evropský parlament Německo Angela Merkelová Bill Clinton Donald Tusk Jean-Claude Juncker

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 38 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy