Neberete uprchlíky? Brusel posunul dál řízení vůči ČR a dalším zemím

Brusel/Praha - Evropská komise dnes do další fáze posunula řízení proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že tyto země nedodržují své právní povinnosti v souvislosti s programem přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. Novinářům to řekl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Komise dnes do Prahy, Varšavy a Budapešti zaslala takzvaná "odůvodněná stanoviska" a dala zemím měsíc na reakci.

Do druhé fáze se tak dostalo řízení, které následně může - pokud komise odpovědi z hlavních měst nedostane nebo pokud poskytnutá vyjádření pro ni nebudou uspokojivá - skončit žalobou o unijního soudu. Ten by mohl rozhodnout o jednorázové vysoké pokutě či opakovaném penále do chvíle, než země své povinnost začne plnit.

Avramopulos dal přitom jednoznačně najevo, že uspokojivou odpovědí by pro komisi byla jen změna přístupu země k migračním kvótám.

Řízení pro nesplnění povinnosti vůči trojici zemí zahájila komise v polovině června. Také tehdy státy dostaly měsíc na odpověď. Praha 13. července odpověděla dopisem, v němž výtky odmítla a upozornila na nedostatečnou součinnost především italských, ale také řeckých úřadů.

V žádné z odpovědí ale nebylo uvedeno, že země začnou rychle žadatele přebírat, a tedy své povinnosti plnit, řekl před novináři Avramopulos.

Dvouletý program, který byl proti vůli ČR, Maďarska a několika dalších zemí schválen v září 2015, předpokládal převzetí celkem 120.000 osob ze dvou migrační krizí přetížených jihoevropských zemí. Slovensko a Maďarsko rozhodnutí napadly u unijního soudu, jeho generální advokát dnes soudcům navrhl, aby žalobu zamítli.

Pozadu s plněním kvót je daleko více zemí než řízením postižená trojice. Avramopulos opakovaně státy žádá, aby přerozdělování zrychlily. Podle dnes komisí zveřejněných čísel si z programem předpokládaných 120.000 lidí země unie k 24. červenci převzaly z Itálie 7873 osob a z Řecka 16.803, celkem tedy jen 24.676 lidí.

Své kroky vůči trojici států ale komise nezdůvodňuje tím, že nepřebírají nikoho či jen velmi málo osob. Svůj postup opírá o to, že země do programu ani každé tři měsíce nenabízejí žádná volná místa tak, jak by podle dohody měly - a jak jiné státy činí.

"Stále je čas na nápravu. Prospěch z toho budou mít všichni. Mrzí mne, že jsme tam, kde jsme. Doufám, že rozum v této poslední fázi převáží," poznamenal dnes Avramopulos, "jakmile země změní svou pozici, tato procedura končí. Je to na nich."

Na přerozdělení nyní podle komise v Řecku čeká asi 4800 osob, tento počet nejspíš vzroste někam k 6800. Do Itálie přijíždí stále další migranti. Nárok na zapojení do programu mají například občané Eritreje, který dorazilo od počátku roku 2016 asi 25.000, z nich bylo ale zaregistrováno jen okolo 10.000.

Program přerozdělování podle kvót byl plánován jako dvouletý. Ke dni 26. září 2017 tak spadne pomyslná závora a žádný další migrant, který do Řecka či Itálie přijede, do něj už nebude moci být zařazen. Podle komise ale zemím zbude právní povinnost převzít podle kvót ty, kdo na zařazení nárok mají a do tohoto data do Itálie nebo Řecka dorazily.

Na Českou republiku podle kvót připadá celkem 2691 míst, země podle statistiky komise převzala 12 osob z Řecka.

Související

Více souvisejících

Česká republika uprchlíci evropská komise EU (Evropská unie) Vlajky států

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině

Rusko údajně dodalo svému spojenci Severní Koreji od letošního března více než milion barelů ropy, ukazuje analýza Open Source Center (OSC) a BBC News

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy