Poláci sázejí v boji s EU na hrdost, zemi hrozí společenská polarizace, míní analytička

Evropská unie dala Polsku ultimátum: Naši sousedé mají měsíc na to, aby upustili od plánovaných změn v soudnictví. Brusel by schválení reforem považoval za něco, co je v rozporu s právem, Polsku hrozí ztráta jeho hlasovacího práva v Evropské radě. Podle analytičky z polské Akademie věd Anny Gromadové EU nikdy nesáhla po takové "jaderné možnosti" pro nějaký stát Unie. 

Gromadová míní, že je otázkou, zda takový vnější tlak nějak ovlivní reálného lídra země, předsedu vládní stran Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Je třeba si jen vzpomenout, co ho přivedlo k moci. 

V den, kdy reformy odhlasoval Parlament, na situaci reagoval úhlavní nepřítel Kaczyńského, předseda Evropské rady Donald Tusk. Ten změny odsoudil. Tusk se bojí zejména o poškození reputace Polska v zahraničí. Podle něj by reforma zruinovala už tak poškozenou pověst polské demokracie. 

Analytička dodává, že Polsko je podobně jako postkoloniální země citlivé na to, co si o něm západ myslí.To platí zejména pro voliče střední třídy, tedy pro ty, kteří pravděpodobně volí opoziční stranu Občanská platforma. Tuto "úzkost" teď vládní PiS zcela odhodila. Strana se dostala k moci v roce 2015, pomohla ji volební hesla jako "Polsko se staví z kolen" a další podobné slogany, které apelovaly na národní hrdost. Strana cílila zejména na své tradiční voliče, kteří jsou spíše starší a žijí v menších městech a na vesnicích, stranu volila i část mladých. 

Nyní se zdá, že PiS využije nátlaku Bruselu a na vlasteneckou kartu a kartu suverenity vlastní země bude hrát o to víc. Cílem je ukázat lidem, že Poláci mají legitimní a suverénní moc. První vlaštovky vypustil polský ministr spravedlnosti na adresu prvního místopředsedy Komise Timmermanse. "Žádám pana Timmermanse, aby přestal se svou drzostí a arogancí, když mluví o Polsku a o Polácích. Poláci kategoricky požadují respekt."

Liberální a progresivní strany se podle analytičky mýlí, když si myslí, že PiS zastaví odvolávání se na pověst v zahraničí. Spíše je to prý vítr do pomyslných plachet strany. Střet mezi konzervativní většinou a polskými prounijními progresivisty akorát zesiluje polarizaci polské společnosti. 

Polsko na tom není jako Velká Británie, kde se v roce 2001 účastnilo voleb jen 59 procent voličů a kdy se mluvilo o "krizi participace". Volební účast Poláků se tradičně pohybuje v rozmezí od 40 do 55 procent voličů. PiS bylo v roce 2015 zvoleno 5,7 miliony lidí, což v přepočtu znamená 19 procent oprávněných voličů. Pětinu národa prý tvoří pravidelní voliči, pětinu ti, kteří volit nechodí a tři pětiny, kteří chodí čas od času. Poslední skupina voličů, pokud jde volit, hlasuje pro centristické strany. Tito voliči jsou ale věčnými šarvátkami a politickými boji tak unaveni, že nakonec volit nejdou. 

Sankce ze strany EU prý mohou výrazně přispět k tomu, že polská společnost se bude polarizovat podobně, jako v USA při prezidentské volbě nebo ve Velké Británii při hlasování o brexitu. 

Podle analytičky je ale Polsko jednou z nejvíc proevropsky naladěných zemí v Unii.Lidé se v průzkumech veřejného mínění až z 80 procent vyjadřují pochvalně na adresu EU. Jak je ale vidět, polská náklonnost není bezbřehá. Pokud se totiž zaměříme na otázku uprchlické krize, solidárnost s Unií je ta tam. Přes 51 procent respondentů v jednom z průzkumů uvedlo, že raději opustí EU, než že by jejich stát musel přijímat uprchlíky. Hrozby EU povedou k silnější polarizaci, strach to bude ještě zesilovat. Většinou má větší mobilizační sílu než naděje nebo ochrana statu quo. Proto strach obě strany využívají. PiS využívá strachu z muslimských uprchlíků, opozice se bojí odchodu z EU.